Ladislav Štaidl se narodil 10. března 1945 ve Stříbrné Skalici. Od dětství zajímal o hudbu, hrál na kytaru a hned po maturitě nastoupil ke kapele Crazy Boys Mikiho Volka. O rok později pak přešel do Semaforu, kde také začaly jeho skladatelské pokusy. Svou úplně první píseň napsal pro Waldemara Matušku, vzápětí ale začal úzce spolupracovat s Karlem Gottem, pro kterého začal skládat programově spolu se starším bratrem, textařem Jiřím Štaidlem. Tito tři pak v roce 1965 založili vlastní divadlo Apollo.
V roce 1967 Štaidl absolvoval spolu s Karlem Gottem půlroční vystupování v Las Vegas, v letech 1967-1989 byl pak šéfem Orchestru Ladislava Štaidla. Po zřízení kategorie skupin v anketě Zlatý slavík bylo několikeré vítězství Orchestru Ladislava Štaidla jen logickým kopírováním hvězdné popularity Karla Gotta v té době.
Ladislav Štaidl spolu s Karlem Svobodou patřil ke stěžejním dodavatelům domácího repertoáru pro Karla Gotta, pro nějž napsal desítky písní. Jeho díla patřily nadále k tomu nejlepšímu, co se v naší populární hudbě dělo. Z písní Karla Gotta je nutno připomenout především slavnou Kávu si osladím (1972), Štaidl ale psal také pro Helenu Vondráčkovou, Hanu Zagorovou nebo Jiřího Korna. V 80. letech pak skládal také pro Dalibora Jandu, koncem dekády se pak soustředil na tvorbu pro Ivetu Bartošovou, která byla tehdy jeho životní partnerkou. Po pádu socialistického režimu v roce 1989 se zcela vzdal své hudební kariéry a začal podnikat.
V komponování filmové hudby nedosáhl zdaleka takových úspěchů jako Karel Svoboda nebo Angelo Michajlov. Ve filmu se poprvé objevil jako člen semaforského ansámblu v Kdyby tisíc klarinetů. Skladatelskou činnost zahájil až v 70. let, kdy z podnětu svého bratra Jiřího napsal hudbu pro muzikál Hvězda padá vzhůru na motivy Švandova dudáka. Přestože Štaidl byl nepochybně úspěšným a dobrým skladatelem, projevila jeho překvapivá neschopnost vybavit hudbou kompletní film a písně z tohoto muzikálu jsou dnes již zapomenuté. V roce 1979 přijal velkou zakázku a složil hudbu k seriálu Zkoušky z dospělosti, později pak vybavil hudbou seriály Malý pitaval z velkého města a Chlapci a chlapi. Celkový počet filmů, inscenací a seriálů se Štaidlovou hudbou se pohybuje kolem 60.
Ladislav Štaidl byl ženatý s JUDr. Annou Pleskotovou, s níž měl tři děti, od konce 80. let žil několik se zpěvačkou Ivetou Bartošovou, s níž má syna Artura. Štaidl dnes žije víceméně v soukromí, pokud se jeho jméno objeví v médiích, je to převážně v souvislosti právě s problematickým vztahem s Bartošovou.
Ladislav Štaidl získal v době socialismu titul zasloužilého umělce, v roce 1992 pak obdržel diamantovou desku za deset miliónů prodaných hudebních nosičů. Úspěch také sklidily některé jeho písně, například v roce 1979 zabodovala Helena Vondráčková na festivalu v Tokiu s písní Když zabloudíš, tak zavolej.
komentáře k celebritě