medium_2051756510
Zdroj: internet

6 úžasných objevů nalezených pomocí Google Earth 1/3

5.0/5
Hodnocení:

Od doby co Google Earth dorazil na web v roce 2005, se svět otevřel ke globálnímu prozkoumávání jen za pomocí jednoduchého kliknutí myši. Google Earth není jen hračka, vlastně se díky němu objevilo pár dost zajímavých věcí.

Číslo 1 – Skutečný Ztracený svět
Britští výzkumníci používali Google Earth k tomu, aby se podívali po Africe, když v tom narazili na kousek lesa na a okolo Mozambické hory Mabu, o kterém dříve nevěděli. Brzo jim došlo, že se dívali na největší deštný prales v jižní Africe, který se do té doby úspěšně schovával vědě.

Ukázalo se, že horský terén a civilní válka, držela les daleko od vědecké komunity. Mezi tím, jeho lokace v centru oceánu africké savany znamenala, že byl také chráněn ekologicky. To znamená, že jakýkoliv druh, který tam žil, strávil tisíce let evolucí izolovaný od jiných známých zvířat z džungle. Vědci si okamžitě zarezervovali let, aby si to mohli obhlédnout na vlastní oči. Když konečně v roce 2008, vstoupili na půdu lesa, tak zjistili, že to co našli je ráj pro biology a botaniky.

Výsledkem byl poklad v podobě 27 čtverečních mil bujného lesa, který odhalil spoustu nových druhů živočichů, hmyzu a rostlin. Díky tomu, že se mohly vyvíjet efektivně v izolaci, tak jsou do dnes nalézány další a další nové druhy.

Místní zjevně držely jazyk za zuby o místním lese, protože se tam rádi schovávali, když byla situace příliš vyhraněná, během 20 let dlouhé civilní války, během které zemřela na milion lidí. Jo to dává smysl. My bychom taky nemluvili o vlastním bezpečném Jurském parku.

Číslo 2 – Fosílie starodávných savců
Na kamenickém dvoře v Itálii, kameníci řezali kousky z velkého kusu egyptského vápence, když si náhle všimli, že řezali skrz části masivní kostry. Lokální expert zjistil, že kostra patřila 40 milionů let staré velrybě. Časem se informace o tomto objevu dostala k uším paleontologa Filipa Gingericha, odborníka na starodávné velryby, pracujícího na univerzitě v Michiganu. Toto byl úžasný objev, ale Giengerich se potřeboval dostat na místo, odkud fosílie pochází.
Problémem bylo, že žádný z italských kameníků mu nedokázal říct, odkud ta deska z kamene pocházela a sledovat její původ bylo téměř nemožné. Giengerichova jediná stopa byla informace o tom, že zásilka projela skrz Egyptské město Sheikh Fadl a to, že lom leží někde východně od města.

Giengerich nemohl vyrazit do Egypta jen tak bez toho aby věděl, kam míří a tak jako moderní Indiana Jones usedl k počítači a otevřel Google Earth. Po nějakém času našel řadu vápencových útesů pomalu se měnících na desky. Z pohodlí svého křesla je sledoval na východ, hledajíc cestu, po které by mohl kamión převážet masivní kusy kamene. Asi 75 mil od města sledoval takovou cestu až k místu, které vypadalo jako lom. Po mačkání tlačítka zoom a mžourání na obrazovku, mu přítel z Egypta potvrdil, že cesta opravdu končila u lomu. V tu chvíli konečně naskočil na letadlo a vydal se do Egypta.

Jen co dorazil do Egypta, Giengerichovi došlo, že sledování starověkých velryb se nebude konat. Ačkoliv, si všiml červených částí v bílém vápenci, o čem věděl, že byly známky volné zeminy nafoukané do starých jeskyní. Věděl také to, že staré jeskyně byly pro stará zvířata oblíbeným místem, kde se nechat chytit do pasti a navěky uchovat. Rychle zjistil, že tento lom je plný malinkatých kostí.

Tyto kosti byly zbytky malých savců, kteří žili před 18 až 20 milióny let. Ne jenom, že reprezentují první savce, migrující z Asie až do Afriky, ale také je možnost, že jsou předky dnešních žiraf, slonů a všech ostatních zvířat, které dnes najdeme v Africe.

autor: Tomáš Lipták
rubrika: Věda a technika
Ohodnoť článek:
GD Star Rating
loading...

Komentáře nejsou povoleny pro tento příspěvek.