A. Hitler, netradiční životopis.
Adolf Hitler – tak trochu jiný životopis, aprílovější…Zdroj: Necyklopedie

Adolf Hitler – tak trochu jiný životopis, aprílovější.

4.0/5
Hodnocení:

Narodil se 20. dubna 1889 v elfím městečku Braunnau am Inn (česky Broumov) v Rakousku nedaleko bavorských hranic. V mládí chodil Adolf často do kostela, zpíval ve sboru a snil o tom, že se stane knězem, či čarodějem ve Středozemi. V roce 1901 jej však farář benediktýnského kláštera v Lanbachu přistihnul při provádění hříšných věcí nad obrázkem nahé Svaté Grünhildy a seřezal jej jak prasopsa. To byl zásadní zlom v Hitlerově životě. Od té chvíle v něm hlodala myšlenka na vytvoření vlastní církve, kde by byl vůdcem. V roce 1903 zemřel jeho milovaný tatínek po utonutí v sudu rumu (podle důvěryhodného zdroje hořel poté v krematoriu 3 dny). Malému Adolfovi z toho hráblo a začal mít výstřední vystupování. Brzo získal přezdívku první emáč v historii, ještě v době, kdy nikdo nevěděl, co je emo.

Po základní škole se Hitler začal živit jako malíř pokojů, kde měl střídavé úspěchy. Na stěny maloval výjevy z německých mýtů a legend. Nejraději měl Verwolfy. Co měl ale říkat takový domovník, když našel byt vymalovaný krvavě červenou barvou a na každé stěně několik Verwolfů od nadživotní po podživotní velikost. Vše ještě doplněno nějakými zvláštními kříži ve tvaru háků. Rozčilení domovníci Hitlera vyhnali až do německého Mnichova.

A. Hitler, netradiční životopis.

A. Hitler, netradiční životopis.

V Mnichově Hitlera zastihla zpráva, že ve světě vypukla válka. Hitler, zhrzen svým předchozím životem, se okamžitě nechal naverbovat. Postupem času objevil ve válce svůj nový smysl života. Dlouhé dny trávené v zákopu krátil Hitler svým spolubojovníkům řečmi o velkém vítězství a o velkém Německu. Válkou zdeprimovaní vojáci měli ale brzy jeho keců po krk, a aby se ho aspoň na chvíli zbavili tak ho vybrali jako dobrovolníka pro zvláštní úkoly. To spočívalo v tom, že dělal spojku mezi jednotlivými zákopy. Svého úkolu se Hitler chopil s vervou, ale neustále si pletl německé zákopy s rakouskými, a mezi vojsky obou spojeneckých velmocí vypukl zmatek. Později se fronta kvůli tomu úplně zhroutila. Když dalo německé velení rozkazy k ústupu, Hitler se rozčílil a místo aby je doručil do ostatních zákopů, tak je spálil. Ke konci války dostal šrapnelem zásah do hlavy. Nebýt toho, první světová válka by nejspíše nikdy neskončila. Hitler se z bezvědomí probral až několik měsíců po válce, a vůbec nechápal, jak mohlo Německo prohrát. Myslel si že se tak stalo proto, že tam prostě nebyl…

Po válce se Hitler v Mnichově protloukal životem různě. Protože v podstatě vůbec nic neuměl, musel se zpočátku živit jako pouliční striptér se sloganem“ Za trochu gáblu kalhoty stáhnu“. Brzy ho však objevil jistý impresário, který odhalil jeho umělecké kvality a angažoval ho do několika šantánových vystoupení. Hitlerův věhlas se poté začal rychle šířit. Stal se slavným barovým zpěvákem a tanečníkem, a legendou mnichovských pivnic. Byl jedním ze zakladatelů klasické německé travesti-show, ve kterých vystupoval pod uměleckým jménem Ewita Brünstein.

V poválečném Německu našel Hitler prostředí jako stvořené pro jeho schopnosti. Působil v Ústavu pro těžce chorobomyslné jedince v Berlíně, kde mezi chovanci získal své první

A. Hitler, netradiční životopis.

A. Hitler, netradiční životopis.

stoupence, později známé jako Růžové košile. Němci svalovali vinu za prohranou První světovou válku na katolickou církev a její pohrobky. To byla vhodná doba pro vytvoření silné náboženské sekty, která by pásla německé ovečky. Hitler byl nadaný řečník, protože často chodil do hospody. V mnichovské pivnici začala jeho cesta na světové výsluní. V roce 1923 se v jedné mnichovské pivnici nezřízeně opil a ozbrojen pistolí se pokusil přejmout vládu nad přilehlým pivovarem. Byl ale zneškodněn policií a zavřen do žaláře. Jeho spoluvězněm byl Rudla Hessík, s nímž společně trávil dlouhé nudné večery bez žen. O dopadu těchto nočních dobrodružství na svou anatomii, Hitler později napsal jeho nejslavnější knihu Můj bol. Hessík také napsal na podobné téma knihu, která se jmenovala Hadí příběhy, ale ta nebyla tak úspěšná. Nakonec byli oba po roce propuštěni kvůli petici zbytku vězňů.

Hitlerova církev Nacionální Akce Celků Evropských Kreténů (NÁCEK) se brzy stala populární a slavná. Takového kazatele od Leninových časů svět nepoznal. Peněžní příspěvky na charitativní pomoc somálským dětem a celosvětovou ligu transvestitů se jen hrnuly. Sekta zbohatla a za vybrané peníze si koupila líbivé a dost upnuté stejnokroje. Hitler si dal přezdívku „Führer“ a vymyslel nový pozdrav se vztyčeným prostředníčkem. Mimo jiné také podnikal, a proto založil svou vlastní cestovní kancelář Wehrmacht, s níž podnikl své hvězdné osvětové a propagační turné po světě na trase Berlín, Vídeň, Praha, Varšava, Oslo, Paříž a posléze Kyjev, Moskva a Stalingrad navštívil taky Africké státy Zimbabwe a Botswana, kde sklidil největší úspěch. Církev si prokazatelně zahrávala s černou magií. Podařilo se jim tak obrátit posvátný keltský kruhový objezd z pravotočivého na levotočivý všude mimo Anglii.

Poté co Adolf vymyslel hadačskou soutěž druhá světová hádka, padl jeho zrak na nejbližší sousedy jeho sektářské říše a to konkrétně na

A. Hitler, netradiční životopis.

A. Hitler, netradiční životopis.

Československo. Poté Hitler rozpoutal děsivou náboženskou válku, ve které zahynulo opravdu hodně lidí. Toto strašlivé zabíjení psychicky postihlo Hitlerova přítele ze starých hošanských časů Rudlu Hessíka. Neunesl to a emigroval do Velké Británie. Hitler se s tímto osudem svého přítele dosti trápil. Ze zoufalství a pro své válečné taktiky nechal unést Angeliku de Peyrac de Pompadour de Maintenon de Luvois de Le Vau de Le Notre de Lebrun, vévodkyni de Vries, která původně patřila Chucku Norrisovi. Ten se vydal do Berlína rozmašírovat ho na sr…y. Hitler to nakonec vzdal a Angeliku mu předal. I přesto však nechal Chuck Norris vyhodit Reichstag do vzduchu. Hitler si z této chyby vzal ponaučení a svou milenku si vyhledal v barové zpěvačce Evě Braunové.

Adolf Hitler zemřel během nátáčení filmu „Der Untergang“ v náruči milované Evy Braunové. Příčinou úmrtí byla celková fyzická i psychická sešlost, způsobená jednak vysokým věkem (bylo mu úctyhodných 56 let), jednak těžkou závislostí na drogách. Později někteří zlí jazykové vyjádřili nepodloženou domněnku, že spáchal sebevraždu, protože mu přišel účet za plyn.

Naposledy před kamerou se objevil v pořadu 13. komnata Adolfa Hitlera. Působil v něm dojmem těžce nemocného a životem unaveného člověka. Hodně lidí očekávalo, že v pořadu sdělí zásadní poselství příštím generacím, ale kvůli pokročilému stadiu Hitlerovy demence se tak nestalo. Místo toho se diváci dozvěděli o jeho zájmu o pozorování okrasného ptactva a o květiny. Na závěr pořadu zazněla Hitlerova melancholická slova, zřejmě vůbec poslední zdokumentovaná, ve kterých bilancoval svůj život. Zde je úryvek:

Ano, chyby se staly. Je možné, že jsem byl někdy vůči některým lidem trochu sobecký, nebo dokonce předpojatý, ale ničeho nelituji… „

Přejeme veselého APRÍLA!

Zdroj: Necyklopedie

autor: Jana Pokorná
rubrika: Historie
Ohodnoť článek:
GD Star Rating
loading...

Komentáře nejsou povoleny pro tento příspěvek.