dron-rq-4-global-hawk-gizm-660
Hawk Gizm 660Zdroj: Internet

Bezpilotní letouny „drony“ se stanou brzy ještě chytřejšími

4.5/5
Hodnocení:

Nepilotované hi-tech letouny americké armády fungují ve své nejhlubší podstatě stejně jako divoké šelmy – vyberou si cíl a pustí se hlava nehlava za ním. To je ovšem právě ten problém, že u toho příliš nemyslí. Air Force je nicméně chce učinit co nevidět chytřejšími.

Každý, kdo aspoň někdy byť jen jedním okem sledoval všechno to hemžení na letišti, ví, že ranveje jsou nadmíru rušná místa. Letadla se řadí k odletu dle časových plánů, jiná přilétají, další jsou pro změnu tranzity a to už vůbec nemluvíme o všemožných havarijních stavech a přistáních mimo letecký řád. Aby vše fungovalo jako dobře seřízený stroj je ale potřeba neustále udržovat spojení s kontrolou letového provozu. Důvodů k podobné komunikaci je přirozeně více, nicméně uvažujme je dnes čistě jen v souvislosti s tím, aby se letadla navzájem nepletla do cesty, jelikož jakékoliv podobné opomenutí by stálo stovky lidí život.

Mezi piloty a věží je tedy takřka neustálé spojení, z nějž piloti čerpají údaje ohledně dalších chvil. Bohužel pro drony, komunikace i reakce na ně je nesmírně dynamická, takže podobné situace prý zatím spolehlivě zvládnou jen lidští piloti. Americký úřad Federal Aviation Administration si ovšem přeje, aby se s touto situací dokázaly vypořádat i drony, u kterých se nakonec operace za neobvyklých podmínek jaksi předpokládá.

V zásadě by tedy došlo k tomu, že by se nad USA (a brzy zřejmě i jinde) proháněly stroje plně řízené jinými stroji. Výzkumná Laboratoř řečeného úřadu sdělila, že již brzy vyčlení dostatečný počet inženýrů nutných k tomu, aby se drony hladce integrovaly do již existujícího civilního i vojenského letového provozu. Zadání je relativně jednoduché, avšak převést vše do adaptabilních algoritmů bude obtížné: drony si musí nést kompletní mapu letišť, vědět, kdy a jak se spojit s kontrolou, jak a o čem komunikovat, jak rozeznat úmysly blízkých letadel, co s krizovými stavy atd. atd.

Ukažme si to na praktickém příkladu: drona přistávající na letišti si sice již dnes umí zjistit, že zprava přistává také civilní letadlo, ovšem dnešní stav jejího IQ je takový, že si nevyhodnotí žádnou hlubší logiku za situací ukrytou. Zkrátka jen ví, že je letadlo na kolizním kurzu a tím to pro ni končí. S moderním naprogramováním by si ovšem měla hned u nejbližší věže zjistit, co se zde děje a také to, jaké má ono letadlo příkazy. Ačkoliv nové metody pro chování dron nebudou v základní formě pracovat s více informacemi, než kolik jich potřebuje běžný pilot, bude nutno data strojům daleko lépe zorganizovat i načasovat.

Autor: Petr Hájek

autor: Mzone
rubrika: Věda a technika
Ohodnoť článek:
GD Star Rating
loading...

Komentáře nejsou povoleny pro tento příspěvek.

  • Komerční sdělení