Bezpilotní letouny – Firescout & Apache Ah-64A
Bezpilotní letouny – nejnovější zbraň v boji s terorismemZdroj: veda-technika.blogspot.com

Bezpilotní letouny – nejnovější zbraň v boji s terorismem

5.0/5
Hodnocení:

Mezi absolutní novinky mezi armádními stroji se řadí vývoj průzkumných letounů bez lidské posádky, jejíž anglická zkratka je UAV (Unmanned Aerial Vehicles). Tyto menší průzkumné letouny mají velikost od několika desítek centimetrů až po několik metrů a jejich velká výhoda tkví v tom, že mohou startovat prakticky odkudkoliv.

RQ-11 Raven
RQ-11 Raven

Mezi bezpilotní letouny kategorie MALE (Medium Altitude Long-Endurance) patří například RQ-11 Raven. Tento letoun má rozpětí 1,3 m a hmotnost 1,9 kg). Pro jeho start naprosto stačí jeden muž. Informace o požadované oblasti pak může mít k dispozici i relativně malá vojenská jednotka. Největší a nejvýkonnější představitelé disponují doletem přes 1000 km a mají i velkou vytrvalost – mohou setrvat ve vzduchu po dobu několika desítek hodin.

Bezpilotní průzkumné letouny mohou na nepřátelském území operovat úplně samostatně a to na základě naprogramovaného letového plánu, nebo je mohou ovládat operátoři na pozemní základně. Z toho vyplývá největší výhoda UAV – není riskována ztráta pilota, tak jak by tomu bylo v případě nasazení průzkumného letounu s lidskou posádkou. Bezpilotní letouny kromě obvyklých úloh jako je sledování armád či jednotlivých teroristů pomocí optických, radarových či jiných senzorů, mohou plnit i útočnou roli. Příkladem je americký MQ-1 Predator, či jeho vylepšená verze MQ-9 Reaper, které mohou být vyzbrojeny raketami vzduch-země či laserem naváděnými bombami.

Bezpilotní letouny – predator
Bezpilotní letouny – predator

Nejznámějším bezpilotním průzkumným letounem je Predator. Jeho vývoj byl úspěšně dokončen firmou General Atomics v roce 1994. Původní označení bylo RQ-1A. V roce 2005 bylo jeho označení změněno na MQ-1, přičemž R znamená v kódu amerického ministerstva obrany průzkum, Q bezpilotní letoun a M mnohoúčelový. Predator je charakteristický protáhlým štíhlým trupem. Má křídlo o rozpětí 14,8 m a dolů skloněné ocasní plochy. K pohonu slouží čtyřválcový motor Rotax 914, který pohání vrtule v tlačném uspořádání. Predator bývá standardně vybaven dvojicí infračervených kamer a laserovým značkovačem cílů. Tyto senzory se nacházejí v otočném kulovém pouzdru pod přídí. Laserový značkovač cílů může být použit i pro navádění přesných zbraní jako jsou rakety AGM-114 Hellfire II. První bojové nasazení Predatorů bylo v roce 1995 během války v Jugoslávii.

V současnosti je Predator velmi účinným systémem v celosvětovém boji proti terorismu. Základní operační jednotka zahrnuje čtyři letouny a pozemní řídící základnu, primární satelitní komunikační sadu a 55 osob. Letouny Predator je primárně předurčen pro vytrvalostní průzkum, proto byl z něj odvozen letoun MQ-9 Reaper určený pro útočné operace. V porovnání s Predatorem je Reaper větší rozpětím, které má asi 20 m a je asi čtyřikrát těžší, ale létá zhruba dvakrát rychleji a výše. Reaper unese až 1700 kg bojového nákladu. Nejčastěji se jedná o 14 raket Hellfire či kombinaci dvou laserem naváděných bomb GBU-12 a čtyř raket Hellfire. Místo 227 kg bomb GBU-12 může nést i alternativní variantu v podobě GBU-38 JDAM (joint direct attack munition), neboť obě tyto zbraně jsou založeny na „hloupé“ bombě Mk-82 přidáním laserového vyhledávače, respektive inerciální řídicí jednotky s GPS.

Bezpilotní letouny – Firescout
Bezpilotní letouny – Firescout

Větší bojová zátěž má za následek nižší vytrvalost, která je 14 – 28 hodin. Plně naložený Reaper vydrží pouhých 14 hodin, což je ale pro většinu misí dostatečná doba. Kromě multi-spektrální jednotky, laserového dálkoměru/značkovače obsahuje senzorová výbava i vysoce sofistikovaný radar se syntetickou aperturou. Touto soupravou senzorů je schopen detailně prozkoumat zájmové prostory na zemi, vyhledat, rozpoznat specifické cíle a navést na ně přesné zbraně. K březnu tohoto roku bylo v aktivním nasazení 195 Predátorů a 28 Reaperů.

Bezpilotní letouny – Firescout
Bezpilotní letouny – Firescout

Pro zástupce svislého startu a přistání tady máme bezpilotní helikoptéru MQ-8 Fire Scout, kterou vyvinula společnost Northrop Grumman pro americké vojenské námořnictvo. Fire Scout vychází z civilního vrtulníku Schweizer 330. Firescout jako pohon využívá turbohřídelový motor Rolls-Royce 250-C20 . V lednu 2006 proběhlo první úspěšné přistání Fire Scoutu na americké lodi USS Nashville. Pravidelným denním chlebem této bezpilotní helikoptéry je průzkum a hlídky v požadované oblasti nebo plnění speciálních úloh, třeba detekce min a nástražných systémů. Po menších úpravách je helikoptéra Fire Scout schopny plnit i útočné úlohy, stačí ji dovybavit laserem a nebo naváděnými střelami Hellfire, APKWS nebo Viper Stryke.

Zdroj čerpání informací: http://veda-technika.blogspot.com
autor: David Machala
rubrika: Věda a technika
Ohodnoť článek:
GD Star Rating
loading...

Komentáře nejsou povoleny pro tento příspěvek.