Chystal se atentát na Hitlera v Jihlavě?
Chystaný atentát na Hitlera v Jihlavě! Realita nebo mýtus?Zdroj: Pixmac.cz

Chystaný atentát na Hitlera v Jihlavě! Realita nebo mýtus?

5.0/5
Hodnocení:

Na Adolfa Hitlera byla připravována celá řada neúspěšných atentátů. Jen těch detailně popsaných je asi 40. Nepříliš je známý případ nepovedeného pokusu o atentát z Jihlavy ze dne 17. Března 1939, tedy dva dny po zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Co se tehdy odehrálo? Ve článku se Vám pokusíme události sychravého březnového dne přiblížit.

V Jihlavě do 2. světové války žilo převážně německé obyvatelstvo. Dne 17. března 1939 vyhlásil místní rozhlas následující oznámení: „…Všichni nechť se dostaví na náměstí, kde se očekává příjezd Adolfa Hitlera, kde mu poděkujeme za naše osvobození.“ Stovky lidí se proto s velkým očekáváním tísnily na prostranství jihlavského náměstí, ale čekali marně. Místo v jejich městě se ve stejný den Hitler objevil v Brně. Ale proč? Z dokumentů je patrné, že měl jednoznačně v plánu toto město na Vysočině navštívit. Dokonce byla k této příležitosti zhotovena razítka „Der Führer in Iglau“ (Vůdce v Jihlavě). Na vůdce zde čekal také kameraman, který z jeho cesty protektorátem připravoval filmový týdeník. A v neposlední řadě o tom svědčí fotografie vyzdobeného náměstí a plno lidí zde shromážděných. Tyto záběry se i přes Vůdcovu absenci dostaly na pohlednice a plátna kin. Co tedy Hitlera přimělo k tomu, aby náhle změnil trasu své triumfální cesty po Čechách a Moravě? Nabízí se úvaha, že to byl strach o život. V Jihlavě se na něj totiž měl plánovat atentát! Ovšem tajné služby tentokrát pracovaly skvěle…

Oblast Jihlavy byla v rámci českých zemí velmi specifická – jednalo se o německý jazykový ostrov a Němců zde opravdu byla drtivá většina. Zřízení Protektorátu Čechy a Morava proto ve zdejších lidech vzbudilo nadšení. Není proto divu, že osobní návštěva Adolfa Hitlera měla pro místní opravdu nebývalý ohlas. Jihlava však nebyla bezvýznamným městem ani v očích Hitlera a prohlašuje o ní, že je „německou skálou ve slovanském moři“.

Už 15. března 1939, okamžitě po obsazení Jihlavy, je budoucím zdejším policejním ředitelem Emanuelem Sladkem zatčen jistý Jan Appelfeld, Žid a sekretář místní komunistické strany. Muž, vedený ve spisech ilegální komunistické strany pod krycím jménem Feld, je podezřelý z plánování útoku na Vůdce. Scénář atentátu měl být podle vyšetřovatelů následující: Smrtící nálož měl Appelfeld umístit do větrací šachty přímo pod pódiem před jihlavskou radnicí, tam kde se nacházejí místní katakomby. Vstup do nich se nalézá na okraji náměstí, nedaleko zdejšího kostela sv. Ignáce, takže neměl být problém dostat se do nich nepozorovaně.

V následujících dnech byl zatčený Appelfeld vyslýchán. Gestapo a Abwehr (vojenská rozvědka) zajímalo především, jakou odměnu dostal od židovských organizací za spáchání atentátu. Domy dalších podezřelých, podílejících se údajně na atentátu, jako například dům syna kožešníka Hermanna Grünfelda, byly důkladně prohledány. Během výslechů vyplulo na povrch, že se v jihlavském Grandhotelu za účelem finanční sbírky na přípravu atentátu na Hitlera sešli židovští obchodníci. Ti společně vytvořili seznam, kdo a kolik poskytl peněz. Co však netušili, bylo, že inkriminovaný dokument najde hotelový poslíček, který vše horlivě nahlásil. Gestapo tak mohlo jít na jistotu a zatíkat. Za mříže putovali zámožní židovští obchodníci dr. Pleva, Adolf Riesenfeld a již jmenovaný Hermann Grünfeld mladší. Pro rodinu posledně jmenovaného je jeho zatčení takovou urážkou na cti, že jeho otec raději spáchá sebevraždu.

Všichni zatčení včetně Jana Appelfelda putují do pražské Pečkárny (Pečkova paláce, kde bylo hlavní sídlo gestapa). Appelfeld se tu ale dlouho nezdržel. Záhy ho převezli do Pankrácké věznice, kde se po dlouhých hodinách výslechu konečně přiznal. Dle jeho slov mu jihlavští židé měli nabídnout milion korun. Zatčení Pleva, Grünfeld a Riesenfeld byli prý jen prostředníci. Ve stejnou dobu byl v Praze zatčen jihlavský lékárník Rudolf Boes a celá akce svědčila o tom, že gestapo se pronásledování „potencionálních atentátníků“ na území našeho státu věnovalo už dávno před obsazením Sudet a zřízením Protektorátu Čechy a Morava. Jakmile byla Appelfeldova akce prozrazena, dostala se o tom zpráva do Jihlavy. Obyvatelstvo to kvituje slovy: „Ještě že to prozradil, jinak mohli všichni vyletět do vzduchu …“

V roce 1940 byli Riesenfeld, Grünfeld i Appelfeld převezeni do koncentračního tábora Sachsenhausen poblíž Berlína. Domnělý hlavní atentátník Jan Appelfeld byl pak taky jediný z obviněných, kdo přežil útrapy tábora a po válce se vrátil zpět do Jihlavy. Celkem prošel tábory Sachsenhausen, Osvětim a Mauthausen, odkud se mu podařilo zmizet ještě před příchodem amerických vojsk. Po válce se pak stal dopisovatelem mládežnického časopisu Nové mládí a v něm také vycházela jeho románová příloha pod názvem „Žalujem …“ V ní píše, že gestapo prahlo po jeho přiznání v účasti na atentátu. Nepřímo tak dokládal, že skutečným důvodem Hitlerovy absence v Jihlavě mohla být obava o život. Je to také jediný důvod, který Appelfeld ke svému zatčení uvádí. V roce 1947 si tento muž nechal změnit jméno na Jan Křemen. Tato změna zřejmě souvisí s úspěchem jeho knihy „My z koncentráků žalujeme“, která vyšla z časopisecké přílohy. V knize se však o důvodech zatčení, potažmo o chystání atentátu na Hitlery, nezmiňuje. Navždy tak zůstane záhadou, jak to s oním atentátem bylo. Je totiž také pravděpodobné, že šlo o propagandistickou iniciativu jihlavských Němců a žádný útok v Jihlavě se nikdy nepřipravoval.

Ať se vše odehrálo tak, nebo jinak, Vůdce Jihlavu nikdy nenavštívil. Zavítal do Znojma, Liberce, Brna i Slavonic, Jihlavě se však vyhnul. Dne 18. března 1939 se neslo z jihlavských rozhlasových ampliónů: „Vůdce z důvodu časového zaneprázdnění bohužel nepřijede, jeho příjezd můžete očekávat v dalších dnech…“ Následující den však Hitlera vítají ve Vídni a později doma v Berlíně. Do protektorátu se už nikdy nevrátil.

Podrobnější informace naleznete v knize Jiřího Vybíhala Atentát na Hitlera v Jihlavě, ze které vychází také tento článek.

autor: Hocká Eva
rubrika: Historie
Ohodnoť článek:
GD Star Rating
loading...

Komentáře nejsou povoleny pro tento příspěvek.