Jaderné nebezpečí
Jaderná hrozbaZdroj: Profimedia

Jaderná hrozba – nejvážnější havárie jaderných elektráren (když nepřeje počasí a selže technika i lidský faktor)

5.0/5
Hodnocení:

Po nedávné havárii v jaderné elektrárně Fukušima v Japonsku se znovu vyostřily diskuze o bezpečnosti využívání atomové energie. Toto téma vzbuzuje v lidech rozporuplné pocity – na jednu stranu si uvědomujeme naléhavou potřebu stále většího množství energie potažmo energetických zdrojů a na straně druhé vidíme nezanedbatelné riziko, kterou výroba jaderné energie skrývá.

Jaderné elektrárny po celé zeměkouli

Jaderné elektrárny po celé zeměkouli

Těžko budeme protiatomovým aktivistům na rakouských hranicích vysvětlovat, že tento způsob výroby energie patří k nejšetrnějším a že veškerá rizika provozu atomových elektráren jsou minimalizována. Ono to totiž přeci jen není tak skvělé, jak to vypadá. Od roku 1956 se odehrálo více než dvacet havárií, které Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) označila na osmistupňové škále stupněm 4 a vyšším.

Tato mezinárodní stupnice jaderných událostí byla sestavena pro měření závažnosti havárií. Jak už bylo řečeno, jedná se o osmistupňovou škálu, přičemž stupně 4 – 7 se označují jako havárie, 3 až 1 jako nehody a 0 nemá bezpečnostní význam. Velmi těžkou havárii, značenou číslem 7, charakterizuje únik velkého množství radioaktivních materiálů do okolí s možností zasažení více než jedné země a dlouhodobými důsledky pro životní prostředí. Tohoto stupně dosáhla havárie v Černobylu nebo Fukušimě.

V následujícím textu Vám přiblížíme osm největších havárií spojených s rozbíjením jádra, které otřásly v minulých padesáti letech světem:

  • Dne 29. září 1957 došlo v ruském kombinátu pro zpracování radioaktivních materiálů Kyštym k technogenní (způsobené lidským faktorem) havárii s rozsáhlým únikem radioaktivních materiálů do okolí, zejména do řeky Teča. MAAE nehodu oklasifikovala stupněm 6 jako těžkou havárii a je považována za třetí nejrozsáhlejší radiační havárii ve světovém měřítku (první je černobylská, druhá fukušimská). Plocha znečištěné oblasti činí několik set čtverečních kilometrů, oblast sama je označována jako východouralská radiační stopa. Během průběhu havárie a její likvidace bylo ozářeno několik tisíc lidí.
  • Zanedlouho po nehodě v Kyštymu došlo k největší jaderné havárii v dějinách Velké Británie. Dne 8. října 1957 začala v elektrárně Windscale výrazně stoupat teplota reaktoru. Dva pracovníci elektrárny očekávali závadu měřícího zařízení, ale šli jej pro jistotu zkontrolovat. K jejich zděšení reaktor hořel. Nejprve nechtěli použít vodu, protože se báli, že by ji teplota ohně okamžitě rozpustila a uvolněný vodík by způsobil explozi. Ovšem když ostatní metody selhaly, byli stejně nuceni vodu použít. Nakonec byl požár uhašen a k explozi nedošlo. Odhaduje se, že únik radiace spojený s touto nehodou měl na svědomí 200 onemocnění rakovinou – z toho 100 fatálních.
  • V roce 1958 došlo k havárii ve Chalk River v Kanadě, která byla označena stupněm 5 (havárie s rizikem vnějšího záření). Vedoucí experimentálního reaktoru si během zkoušek náhle všimnul, že část regulačních tyčí je zcela vytažena. Sešel proto o patro níže, kde našel operátora, který otevíral ventily a vysunoval tím z reaktoru celé bloky regulačních tyčí. Ihned vydal pokyn k jejich zasunutí, ale některé zůstaly zaseknuté v horní poloze. Další operátor se dopustil chyby a vypustil vzduch z tlakových nádrží, které měly regulační tyče pohánět. Reaktor, jehož výkon stále rostl, byl nakonec zastaven zaplavením paliva vodou. Voda však začala vřít a některé palivové tyče popraskaly. Do prostoru budovy se vylilo přes 4 miliony litrů kontaminované vody. Neznámá část z těchto látek unikla do životního prostředí. Reaktor se napůl roztavil a musel být zlikvidován.
autor: Kamil Blážík
rubrika: Věda a technika
Ohodnoť článek:
GD Star Rating
loading...

Komentáře nejsou povoleny pro tento příspěvek.