74296-handout-satellite-image-of-fukushima-daiichi-nuclear-plant-after-earth
FukusimaZdroj: internet

Havárie v japonské atomové elektrárně Fukušima – je tu další Černobyl?

4.5/5
Hodnocení:


Nedávná havárie v japonské atomové elektrárně Fukušima Dai-chi zasáhla celý svět. Prakticky každý den od oznámení neštěstí se objeví minimálně malá zmínka o této události. Vzhledem k podobné nehodě (alespoň na první pohled) na nedaleké Ukrajině se nabízí srovnání s Černobylem. Velká havárie, o které se nikdy neměl svět dozvědět.

 

Hned v poslední větě perexu tohoto článku však vidím obrovský rozdíl mezi těmito dvě haváriemi. Zatímco Černobyl měl zůstat utajen, o Fukušimě se mluví nahlas hned od začátku, což je samozřejmě jen a jen dobře. Díky včasnému varování se určitě povedlo zachránit tisíce lidských životů a celkově povědomí o tomto neštěstí pravděpodobně také zpřísní kontroly v jaderných elektrárnách.

Další a daleko důležitější rozdíly mezi haváriemi, které od sebe dělí čtvrt století, jsou však především technického rázu, přičemž hraje podstatnou roli také selhání lidského faktoru.

Nevhodně navržený experiment a špatné zásahy obsluhy uvedly reaktor v černobylské elektrárně do nestabilního stavu, kdy se následně reaktor přehřál, a obrovská katastrofa byla na světě. Naopak ve Fukušimě bylo vše úplně jinak. Žádná chyba ze strany obsluhy, žádné vypínání bezpečnostních systémů a žádné experimentování. Havárii ve Fukušimě způsobil zásah shůry. Vlna tsunami o výšce kolem 14 metrů zničila zdroj elektrické energie, který měl napájet systém ochlazování reaktoru v případě nouze. Samotné zemětřesení tak elektrárně nijak neuškodilo, reaktory se automaticky odstavily, nicméně bylo potřeba snížit teplotu paliva, které vzniká při zastavení štěpné řetězové reakce. To už ale nebylo možné právě kvůli nefungujícímu napájení.

Další velký rozdíl můžeme spatřit ve vývoji celé katastrofy. Japonští vědci se totiž snažili provádět různá opatření, aby celou katastrofu alespoň zpomalili – aby dopad na obyvatelstvo byl co nejmenší. Ačkoliv se to celé zdálo jako nekončící drama, právě díky nim se podle odhadů dostalo do okolí zhruba desetkrát méně radioaktivního materiálu než v Černobylu. Na Ukrajině se totiž velmi rychle uvolnilo velké množství radioaktivních látek a ty následně dopadly na rozsáhlá území ve velké koncentraci. Naopak ve Fukušimě díky „zpomalovacím“ akcím dochází k postupnému uvolňování, což nemá na životní prostředí tak ničivý vliv.

Obrovský rozdíl je také v přístupu obyvatelstva. Japonci jsou totiž prakticky od mala připravováni na možnost zemětřesení či ničivého Tsunami. Berou to v podstatě jako nedílnou součást života; jako daň, kterou musí zaplatit přírodě za bydlení na ostrovech. I díky tomu tak veškeré stěhování a evakuace proběhly bez větších problémů a nenastalo žádné rabování, což byl mimochodem velký problém třeba v tuzemsku při nedávných povodních.

Radioaktivita je v určitém množství vlastně všude kolem nás. Nebezpečná začíná být pouze ve vysoké koncentraci, a to se díky různým opatřením v Japonsku velmi zmírnilo. Je otázka, jaký to bude mít vliv na životní prostředí třeba za pár let. Ale například testování jaderných zbraní, jež přineslo zhruba stejnou koncentraci radioaktivity, nemělo na obyvatelstvo žádné vážné dopady. Doufejme, že to bude i případ Fukušimi.

Tímto rozhodně nechci havárii ve Fukušimě ničím zlehčovat, ale je zajímavé pozorovat, jak se podobná situace řeší po 25 letech a jak se z Černobylu naše společnost poučila. Na první pohled mají tyto dvě havárie hodně společného, ve výsledku mají však jen jednoho společného činitele. A tím je jaderná elektrárna.

Autor: Jan Šťastný

autor: Jan Šťastný
rubrika: Věda a technika
Ohodnoť článek:
GD Star Rating
loading...
  1. xx

    Jen bych dodal, že nejsem žádný odborník na atomovou energii a píši jen to, jak to na mne působí z dokumntárních filmů a článků o Černobylu a jak na mne působily prohlášení Japonců, když problém Fukušima řešili.

  2. xx

    V ničem se nepoučili.Informace z Fukušimi byly, ale většinou spíše dezinformace.Až teď zpětně se dozvídáme jak velký průšvih se Japoncům stal.Proč, když v dnešní době jsou americké družice schopny zachytit stopové množství uranu někde v Koreji nebyly k dispozici podrobné a přesné mapy, kam zrovna radioaktivní mrak z Fukušimi míří a kde se zrovna nachází.Zrovna tak v nasazení.V Černobylu do toho šli s tím, že se to musí zlikvidovat i kdyby ti likvidátoři měli zemřít-dá se říci, že tenkrát právě díky nasazení a sebeobětování byla zachráněna Evropa a přilehlé Rusko.Ve Fukušimě mi to připadlo, že jsou bezradní a nejsou ochotni takové oběti za likvidacio položit.-osobně jsem tam nebyl, ale na mne to tak působí.