Rasputin
Grigorij Jefimovič RasputinZdroj: Profimedia

Kdo byl Rasputin? Pozoruhodný život a brutální smrt tajemného mystika.

3.7/5
Hodnocení:

Grigorij Jefimovič Rasputin byl ruský mystik, který měl velký vliv na poslední ruské vládce z dynastie Romanovců. Hrál důležitou roli v životě cara Mikuláše II., jeho ženy carevny Alexandry Fjodorovny a mladého careviče Alexeje. Existují dohady, že jeho příjmení Rasputin je odvozeno od ruského slova „rasputnik“, což znamená prostopášník či nemrava. Pravda je však taková, že jeho příjmení od tohoto slova odvozeno nebylo, ale bylo jeho pravým příjmením. V jeho rodné vsi tehdy žili i jeho příbuzní, kteří měli stejné jméno.

Rasputin se narodil 10. 1. 1869 v malé sibiřské vesničce Pokrovskoje ve správním okrese Ťumeň u Tobolska na Urale. Mládí má velice bouřlivé. Prohání děvčata a rád si přihne jakéhokoli alkoholu, který je zrovna po ruce. Většina lidí z okolí mu ale jeho chování odpouští. Matka mu totiž zemřela brzy a vychovával ho jen otec, který byl taky opilec k pohledání. Peněz má Grigorij málo a proto si přilepšuje krádežemi, které jsou pečlivě zdokumentovány v policejních hlášeních v blízkém městě Tobolsku. Na jedné takové loupežné výpravě je málem zabit.

Grigorij Jefimovič Rasputin

Grigorij Jefimovič Rasputin

Víc než polovina Rasputinova života je zahalena temnotou. Zhruba ve 28 letech u něj nastává zlom a stává se z něj „svatý muž“. Traduje se, že v roce 1897 sveze na svém povoze studenta církevní akademie a během cesty si povídají o Bohu. Rozhovor Rasputina zaujme natolik, že se rozhodne dozvědět víc a vydává se na pouť do klášterů. V noci rozmlouvá se svatými muži, mívá častěji vidiny a stále častěji v sobě cítí božství … Vydává se na cesty a propadá učení svérázné náboženské sekty chlystů, podle jejichž učení se Kristus převtěluje do spravedlivých lidí a věřící tak při obřadech mluví přímo s Bohem.

Rasputinova sláva se postupně šíří. Ve svých 35 letech se rozhodne, že je na čase vyrazit do centra ruské říše, do Petrohradu. Zde se v roce 1903 koná nábožensko-filozofické setkání, na němž nechybí výkvět ruské kultury. Sněmu předsedá petrohradský biskup a právě jeho přízeň se pro Rasputina stává vstupenkou do vysoké společnosti. Díky biskupovi se mu dostává pozvání do jednoho z nejvlivnějších domů v Petrohradě – do paláce carova příbuzného, velkoknížete Petra Nikolajeviče. Jeho choť Milica nadšeně hltá Rasputinovy mystické spisy a chce si zajistit boží přízeň.

Mezitím si Rasputin buduje v Petrohradě pověst jako léčitel. Spoustu času tráví rozmluvami s velkokněžnou Milicou a její sestrou Stanou. Když se na podzim roku 1909 vážně zraní následník ruského trůnu a lékaři mu nedávají šance na přežití, dozví se carevna o schopnostech jistého Rasputina. Nechá ho naložit do auta a dopraví do carského paláce. Grigorij u lůžka mladého careviče Alexeje poklekne a modlí se za chlapcovo uzdravení. Ten se skutečně probouzí a dvorní lékař Botkon se pak v lékařské zprávě zmiňuje o zázračných schopnostech jistého Rasputina.

Okamžitě po Alexejově pozoruhodném uzdravení Rasputin získává důvěru carského páru. Kdykoli má přístup ke dvoru a každý chce, aby se za něj zázračný léčitel u vladaře přimluvil. Grigorij má nyní obrovskou moc a car s carevnou už bez něho neudělají ani krok.

Když v roce 1914 vypukne první světová válka, Rusko do ní vstupuje na straně Anglie a Francie, ačkoli Rasputin přemlouvá cara, aby to nedělal. Ten ho neposlechne, ale nakonec toho lituje. Rusko ztrácí mnoho vojáků a sám car musí do války. Toho Rasputin využívá a v době jeho nepřítomnosti se chopí moci. Carevně nařizuje, co má přesně dělat, čímž se leckomu zprotiví.

Spousta lidí by záhy Rasputina nejraději odstranila. Zničit muže, jemuž je carská rodina bezvýhradně oddaná, se ale ukáže jako tvrdý oříšek, a proto plány na jeho vraždu společně kuje hned několik spiklenců. Jejich vůdce je kníže Felix Jusupov. Dále nechybí poslanec státní dumy Vladimir Puriškevič a carovi příbuzní. Všichni spiklenci se scházejí v Jusupově paláci v centru Petrohradu krátce před půlnocí 16. prosince 1916 a mají všechno do puntíku promyšlené. V malém sklepním salónu s krbem prostírají pro šest lidí. Připraví koláčky k pohoštění a ve dvou křišťálových sklenicích rozdrtí krystalky cyankáli.

Rasputin dostává ten samý večer dvě varování. Petrohradský biskup mu klade na srdce, aby rozhodně nevycházel z domu. Ministr vnitra Protopov ho upozorňuje, že městem kolují zvěsti o vražedném spiknutí. Grigorij přesto pozdě v noci odjíždí autem s Jusupovem. Když dorazí do paláce, nic neprobíhá tak, jak si spiklenci naplánovali. Rasputin odmítá nabízené víno i pečivo a trvá půl hodiny, než se konečně napije a něco sní. Účinek jedu ve víně, který se měl projevit velice rychle, stále není vidět … Uplyne více než čtvrt hodiny poté, co Rasputin dopil a kromě toho, že říhá a sliní, mu nic není. Po další době je jasné, že jed na šarlatána neplatí. Cyankáli se v Rasputinově trávicím traktu zřejmě uvolňuje pomaleji, než je obvyklé. Příčinou může být malá kyselost žaludečních šťáv, protože je zvyklý ve velkých dávkách pít alkohol.

Spiklence postupně zachvacuje panika. Jeden z nich omdlévá, další chce vraždu přesunout na jindy. Puriškevič ale trvá na tom, že se musí čin dokončit. Jusupov si tedy bere svůj revolver a odchází k Rasputinovi. Sejde dolů do sklepa a Grigorije nemilosrdně střelí, ten se svalí na zem pokrytou kůží z ledního medvěda a zatřísní jí krví. Jusupov stojí nemilosrdně nad ním s výrazem nepopsatelného hnusu.

Rasputin se ale zázračně vzpamatuje a dokonce se pokusí utéct. Nakonec ho musí dorazit Puriškevič třemi dalšími výstřely. Nehybné tělo pak spiklenci zbijí a zkopají a nakonec ho házejí zatížené řetězy a závažím do řeky Něvy. Podle pozdější pitevní zprávy bylo příčinou smrti Grigorije Rasputina právě nedostatek kyslíku, tedy utonutí. Na jeho konečcích prstů se dokonce našly odřeniny, když se snažil vyškrábat z řeky. Smrt obávaného Rasputina se díky jeho nezdolnosti stala legendou.

 

autor: Hocká Eva
rubrika: Historie
Ohodnoť článek:
GD Star Rating
loading...

Komentáře nejsou povoleny pro tento příspěvek.