Místa, o kterých dnes bude řeč, se bezesporu mohou chlubit přízviskem „potápěčský ráj“. Jenže stejně jako v ráji i zde na vás čekají nástrahy, ovšem ne v podobě hada a zakázaného ovoce. Ve slaných hlubinách můžete totiž narazit na nejedno smrtelné nebezpečí. Představíme Vám živočichy, které byste během potápění poblíž korálových útesů rozhodně nechtěli potkat.
Nedaleko ostrovního státu Maledivy se v průzračné vodě sem tam mihne stín. Jedná se o postrach potápěčů – rejnoka mantu. Připomíná ohromného oceánského ptáka a jeho ladný let vodou nenechá chladným žádného návštěvníka podmořské říše. Pověstmi opředená manta obrovská je na ostrovech vděčným tématem k vyprávění. Prý objímá potápěče a stiskem je zadusí. Oblibu si získává i po staletích tradovaná příhoda rybáře, na kterého tahle paryba vyskočila z vody, strhla jej z lodi a zadávila. Dnes víme bezpečně, že jde o mýtus. Jenže úplně bezpečno v jejím okolí také není. Tento chráněný pojídač planktonu o Vás totiž může ledabyle zavadit svým devět metrů širokým křídlem. V lepším případě se vynoříte s otřesem mozku, v horším se nevynoříte vůbec.
Na Maledivách teplota vody neklesne pod 28°C, vzduch kolísá mezi 28°C a 31°C. Průzračnou vodou dohlédnete až 50 metrů daleko. Můžete v ní spatřit dvoumetrového žraloka bílého. Tím však výčet nebezpeční nekončí! Vyskytují se zde také úžasně barevné ryby tzv. ostenci. Dorůstají délky až 75 cm a mají pěkně ostré zuby. Zvláště když hlídají nakladená vajíčka, bývají velice agresivní. Tyto krásně vypadající akvarijní rybičky drtí čelistmi škeble a dokážou Vám hravě prokousnout i silnější neopren. Podle starousedlíků je ostnatec nebezpečnější než žralok.
V egyptské lokalitě Sharm el-Shake v Arabském zálivu se stačí ponořit pár metrů od břehu a rozprostře se před Vámi překrásné království podvodní mořské říše. Turistický ruch tu kvete stále silněji, a to hlavně v období od ledna do května. Teplota vody se tu pohybuje okolo 25°C. Potápěče sem lákají hlavně vraky lodí. V rámci potápění jde o pěkný adrenalinový zážitek. Jen je třeba mít na paměti, že pod vodu nestačí mít jen brýle, ploutve, neopren a láhev, ale potřebujete i nůž, hloubkoměr, bójku, vyvažovací vestu a samozřejmě baterku.
Nebezpečná a agresivní Barakuda
Varováním může být příběh mladého Angličana, který se rozhodl zkusit noční potápění. S kyslíkovou lahví na zádech se potopil do hloubky k vraku jedné lodi. Až uvnitř vraku mu došlo, že bez baterky nic neuvidí. Problém nastal, když zavadil o nějaké harampádí, které se pak na něj svalilo a zatarasilo mu cestu. Potápěč zmatkoval, protože si uvědomil, že nemá moc kyslíku. Naštěstí se mu podařilo odsunout oslizlé bedny a prodrat se na hladinu. Štěstěna stála protentokrát na jeho straně.
Skvělé potápění zažijete i u pobřeží třetího největšího ostrova světa, Bornea. Jen si musíte dát pozor na žraloka kladivouna a hlavně na dvoumetrovou a pořádně ostrozubou barakudu. Na potápěče zde čekají celé podvodní jeskynní systémy plné tajuplných zákoutí. Už mnoho dobrodruhů se ze složité spleti jeskynních pastí nedostalo nikdy ven. Může se stát, že se potápěč vzpříčí mezi stěnami, zraní si hlavu nebo prostě „jen“ nenajde cestu ven. Vplutím do jeskyně se totiž rozčeří usazené bahno. Než však klesne zpět a než potápěč najde otvor, kterým vplul, může mu dojít vzduch …
Další krásnou, ale i nebezpečnou lokalitou je Velký bariérový útes v Austrálii. Dne 4. září 2006 se mezi zdejšími korály stala katastrofa. Před kamerou tehdy stál Steve Irwin, australský ekologický nadšenec, dokumentarista a dobrodruh. Nikdy by si nepomyslel, že jeho velmi dobrodružný a nebezpečný život skončí právě tady. Během potápění se náhle objevil rejnok a stačí jediný bod ocasem, který Stevovi probodne hruď. Podle očitých svědků stačil Steve ještě bodec vytrhnout, ale poté upadl do bezvědomí. Kolegové bezvládné tělo vytáhli na palubu. Rána ale zasáhla napřímo hrudník a poškodila srdce, a tak ani okamžité poskytnutí pomoci mu život nevrátilo.
Na těchto ostrovech tvoří celkem 400 druhů korálů síť pohádkové podívané, táhnoucí se na 2000 kilometrů dlouhém a 50 kilometrů širokém pásu. Jen pro představu – obeplutí celého útesu vyjde nastejno jako štreka z Prahy do Bukurešti a zpět. Okolo Vás proplouvá na 4000 druhů ryb, a když už vynoříte hlavu nad tyrkysovou vodu, můžete na maličkých ostrůvcích spatřit celá hejna ptáků. Přestože k napadení člověka rejnokem či žralokem tu obvykle nedochází, v kartotékách pobřežních nemocnic australského státu Queenslend několik případů najdete. Potápěčská sezóna tady nikdy nekončí, teplota vody se tu pohybuje mezi 25 až 28 stupni.
Nedávný výzkum Velkého bariérového útesu konečně prokázal jeho skutečný věk. Biologové odhadovali stáří jednotlivých vrstev nejméně na milión let, ve skutečnosti je útes starý „pouhých“ 600 000 let. Ekologové však varují, že dnešní doba může být hřebíčkem do korálové rakve. Znečištěné moře hubí korály i ryby. V ohrožení má být až 70 procent útesu! Austrálie proto na mnoha místech zakázala lov ryb a sbírání korálů. Kdo zákaz poruší, může dostat pokutu v přepočtu až 3 miliony korun.
Potápění je zkrátka vysoce adrenalinový sport, který Vás může stát mnohem víc než jen čas a peníze, ale z vlastní zkušenosti mohu říct, že ten risk za to stojí.
komentáře k článku