DBSM
Zdroj: internet

Láká vás BDSM? Proč by ne?!

5.0/5
Hodnocení:

Latexové oblečení, bičík, černá kůže… běžná představa o tom, jak vypadají lidé, kterým se říká sadomasochisté. A zároveň stejné klišé jako to, že všichni homosexuálové mluví sladkým hláskem a milují nakupování.

DBSM

Těžko je poznáte mezi ostatními, protože málokdo o své sexuální orientaci mluví nahlas. Říká se ale, že oni se mezi sebou poznají. Tedy že sadista pozná masochistku a naopak. Sadisté jsou lidé, kteří se vzrušují tím, že působí bolest někomu druhému. Masochisté jsou pravým opakem – jsou vzrušováni bolestí, která je jim způsobována. To je však jen zjednodušená, encyklopedická definice. Oba tyto protipóly mají mnoho různých variant. Každý člověk je jiný a v tomto případě to platí dvojnásob. Neznamená to také, že by si masochisté užívali jakoukoliv bolest a že jsou nadšeni třeba z návštěv zubaře. V běžném životě mohou být mnohem citlivější a ustrašenější než ostatní. Velkou roli v sadomasochistickém vztahu hraje totiž také dominance a submisivita. Submisivní jedinci jsou zcela podřízeni svému dominantnímu protějšku a nejrůznější hry – na služku a jejího pána, na otrokyni apod., stejně jako pocit naprostého odevzdání – jim přináší neobvyklé  potěšení. S vědomím své podřízenosti a závislosti pak přichází také radost z bolesti a ponížení.

V naší společnosti je však stále zakořeněn názor, že jde o něco nenormálního, úchylného, a proto je nutné se toho co nejrychleji zbavit. Jenže to má háček. Sklony k sadismu nebo masochismu nejsou nemocí, nelze je tedy vyléčit. Podle názoru sexuologů jsou tyto dispozice vrozené a během života se objeví nějaký spouštěcí mechanismus, který je rozvine. Může to být film, který v dětství zahlédnete, knížka, dominantní osobnost učitele nebo něco podobného. Svou roli může hrát i první sexuální zážitek. Svou orientaci si zpravidla začínáme plně uvědomovat až kolem třicátého roku života. Někteří si jí však jsou vědomi už od dětských let, kdy byli přitahováni nejrůznějšími hrami na vojáky a zajatce, svazování či trestání neposlušných panenek.

Stává se také, že člověk žije běžným sexuálním životem a až později si uvědomí, že mu vlastně tak zcela nevyhovuje a že ho vzrušují trochu jiné věci. Potom buď zpanikaří a ze svých podivných představ má strach, nebo se rozhodne je vyzkoušet a zjistí, že to je přesně to, co se mu líbí. Říká se, že když tygr jednou okusí lidské maso, jiné už nechce. Totéž se říká o praktikách BDSM.

Jestliže o sobě víte, že vás tyto věci přitahují, máte několik možností. Buď je v sobě budete tlumit, žít „normálním“ sexuálním  životem a namlouvat sám sobě, že jste jako všichni ostatní. Anebo své touhy naplníte ve vzácných osamělých  chvilkách strávených u stránek s pornem, kde najdete přesně to, co hledáte. Fantazii se meze nekladou a v dnešní době je možností opravdu dost. Jestli se však bojíte partnerce o svých tajných představách říct, nezapomeňte na pečlivé mazání historie. Ideálním řešením je najít si partnerku stejného zaměření. Osobně si myslím, že poznat se to dá už během prvního intimnějšího rozhovoru. Stačí jí navrhnout, prozatím jakoby žertem, že by potřebovala pětadvacet na holou, a pokud zareaguje kladně, je to na dobré cestě. Ovšem opatrně, každý má totiž hranice postavené jinak. Vaši přítelkyni může vzrušovat spoutání, popřípadě lehké bití přes zadek, kousání, škrábání apod. Ale když na ni při první schůzce vyrukujete s rákoskou a jezdeckým bičíkem, mohl byste ji vylekat, a tím přimět k rychlému odchodu domů.  Je potřeba vše konzultovat dopředu a na všem se shodnout. Svých snů se bát nemusíte. Můžete si naopak užívat pocit, že jste v něčem jiní; že máte něco, o co jsou lidé kolem vás ochuzeni.

Jana Lutišanová

autor: pitrs
rubrika: Sex a vztahy
Ohodnoť článek:
GD Star Rating
loading...

Komentáře nejsou povoleny pro tento příspěvek.