sleeping-smile-pillow
Zdroj: internet

Nebezpečí doprovázející nedostatek spánku

0.0/5
Hodnocení:

Dneska ráno, když jste se probudili do Vám tak (obvykle nechvalně) známého jekotu budíku, Vám bylo fajn a cítili jste se odpočatí a nabití na nadcházející den. Anebo naprosto vyřízení, neschopní pohybu a první věta, která se vynořila z ospalého mlžného oparu ve Vaší hlavě byla: „Spal jsem sakra vůbec?“

Na čem přesně závisí pocity po ránu? Jsou na tom všichni stejně špatně anebo je to individuální? Proč se občas probouzíme téměř s radostí, ale mnohem častěji s pocitem, že nás někdo celou noc mlátil palicí do hlavy? Snažili jsme se najít odpověď na tyto a další otázky a vyřešit tak jednou pro vždy dilema: Kolik spánku opravdu potřebujeme? Před tím, než Vám ukážeme výsledky našeho průzkumu, je nicméně třeba si říci, jak dlouho vlastně v dnešní době spíme (alespoň průměrně, opět na základě průzkumů).

Jak moc spíme?

Celá století a ještě i desítky let zpátky lidé pravidelně spali osm až devět hodin denně. Tedy samozřejmě spíše nočně. Ale časy se mění. Ve světě iPodů a mobilů, internetu, drsných pracovních uzávěrek, stagnující či dokonce klesající ekonomiky, nejistoty a s tím vším spojeného stresu si nemůžeme dovolit prospat třetinu dne nebo dokonce ještě víc.

Rozdíly můžeme pozorovat, i když se na tuto situaci nedíváme v řádu desetiletí, ale pouze v řádu roků. V Americe kvůli problémům, které se spánkem mnoho lidí má, vznikla dokonce National Sleep Foundation (NSF – v češtině něco jako Organizace národního spánku či Organizace pro národní spánek), nezisková organizace, zabývající se výzkumy, budováním a správou zdravotnických středisek zabývajících se tímto problémem a osvětou společnosti právě v této oblasti. (zvláštní – zdá se, že v Americe přece jen nějaký ten čas navíc mají, když můžou mít takovouto organizaci; u nás by se lidé s dostatkem času na tohle asi raději vyspali). Pojďme se nicméně podívat na výsledky jejich výzkumu.

V roce 2001 odpovědělo 13% Američanů, že spí 6 hodin denně nebo méně, v roce 2009 už to bylo 20% dotazovaných. A podle údajů té samé ankety spí 28% účastníků v roce 2009 8 hodin nebo více. V roce 2001 to ještě bylo 38%. Tento průzkum, ve kterém telefonicky odpovídalo 1000 Američanů, také ukázal, že lidé se skutečně bojí ekonomické situace, protože 16% z nich uvedlo, že jejich klidný spánek ruší právě obavy o vlastní finanční situaci a budoucnost.

Abychom však nezkreslovali fakta, je třeba vzít v úvahu i průzkum americké vlády zabývající se využitím volného času, který naopak ukazuje, že počet prospaných hodin se za staletí nezměnil. Od roku 2003 shromažďuje Ministerstvo práce informace o využití času Američany a poslední zpráva z roku říká, že statisticky spí každý občan Spojených států amerických denně 8,6 hodiny. Což vypadá moc hezky a především to odporuje výsledkům NSF. Kritici však uvádí, že vládní průzkum nemá velkou vypovídací hodnotu, protože za spánek považuje veškerý čas strávený v posteli. A každý, kdo strávil několik hodin v hluboké noci zíráním do stropu nebo počítáním oveček, jistě uzná, že to neodpovídá skutečnosti. Nehledě na skutečnost, že v posteli se dají dělat mnohem zajímavější věci, než spát.

Sleeping Beauty

Nebezpečí doprovázející nedostatek spánku

Nehledě na to, jestli opravdu spíme méně, než bychom měli nebo ne, nebezpečí spojená s nedostatkem spánku nemůžou být přehlížena ani vyvrácena. Nejenže to může vést k vážným zdravotním komplikacím, ale nemusí to být nic příjemného ani pro naše okolí. Mnohé studie prokázaly, že nedostatek spánku je spojen s následujícími negativními důsledky (některé jsou naprosto zjevné, některé méně):

Zvýšené nebezpečí dopravních nehod

Zvýšení BMI (body mass index, poměr hmotnost výška) díky zvýšené chuti k jídlu kvůli energii, kterou potřebujeme místo spánku získat jinak

Zvýšené nebezpečí cukrovky a srdečních chorob

Zvýšené nebezpečí mentálních onemocnění a psychických problémů – deprese a větší sklon k závislosti na návykových látkách

Snížení vnímání a schopnosti zapamatovat si informace

S takto přesvědčivými údaji o škodlivosti nedostatku spánku je tedy odpovědí spát co nejvíc to jde? Naneštěstí (nebo možná naštěstí, protože pak by nejlepší bylo nedělat nic) – ne. Další výzkumy prokázaly, že dlouhý spánek (devět hodin a víc) sice není tak špatný jako jeho nedostatek, ale nic zdravého to také není. Průzkumy popisují tento vztah jako parabolu (tedy křivku ve tvaru „U“), kdy spát málo nebo moc je nebezpečné a nezdravé a zlatý střed je tak někde uprostřed.

Kolik spánku tedy opravdu potřebujeme

Přestože neexistuje žádné magické číslo, které by nám říkalo, kolik hodin denně máme spát, NSF a většina odborníků doporučuje dospělým spát 7 – 9 hodin za noc. Jakékoliv hodiny navíc nebo naopak méně spánku může mít neblahé zdravotní následky. Je také třeba mít na paměti, že potřeba spánku se mění s věkem, u novorozenců se tak doporučuje 10 – 18 hodin spánku denně, u dětí pak něco mezi 9 a 11 hodinami. Experti ale upozorňují, že je třeba tyto údaje brát s rezervou a spíš jako doporučení než pravidlo, protože průzkumy nikdy nebudou schopné určit jednoznačně správnou odpověď. Proč?

Protože je to do značné míry individuální. Geny a prostředí, ve kterém se každý z nás pohybuje, hrají obrovskou roli v tom, jak čerství budeme po ránu. Skutečné číslo je tedy nakonec na pozorování každého z nás. Cítíte se odpočatí? Zdraví? Pozorní? Nebo si musíte dát po ránu kafe, abyste vůbec přežili? Nakonec, naše tělo nám téměř vždy správně řekne, co potřebuje.

Edison tvrdil, že spát víc, než pět hodin denně, je luxus, který se nemůžeme dovolit. Sám prý skutečně spal 4-5 hodin denně a jeho mozek rozhodně nebyl ve špatném stavu. Na druhou stranu přiznával, že občas si na půl hodinky zdřímne i přes den, což mimochodem také není názor k zahození.

autor: pitrs
rubrika: Nezařazené
Ohodnoť článek:
GD Star Rating
loading...

Komentáře nejsou povoleny pro tento příspěvek.