Ducati_Marianna
Zdroj: internet

Od Cucciola k Ďáblovi

0.0/5
Hodnocení:

Za vším byli dva bratři: Adriano a Marcello Ducatiovi. Nejprve v roce 1926 v Bologni založili společnost vyrábějící elektrické součástky. Za druhé světové války byla tato továrna velice poškozena a firma dále hledala nové možnosti uplatnění na trhu.

Ducati_Marianna

A tak v roce 1946 začala vyrábět Cucciolo, což byl čtyřdobý motor, padesátka, jenž se upevňoval na rám jízdního kola. Kdo by řekl, jaký úspěch sklidí! Množství prodaných kusů bylo na tu dobu nevídané. S příchodem nového šéfkonstruktéra Fabia Taglioniho v roce 1954 pak začala éra výtečných motocyklů značky Ducati.

Marianna byla první

Ještě do roku 1955 signor Taglioni vyrobil motocykl Grand Sport 100 o objemu 100 ccm, proslulý pod názvem Marianna, jehož jednoválcový motor byl základním formátem Ducatky pro dalších dvacet let. Jednoválec sklízel úspěchy v Giro d´Italia, závodní stopětadvacítka vyhrála několik Grand Prix a dojela dokonce druhá na mistrovství světa. Z dílen firmy vzešla později stopětasedmdesátka, model Sport, nebo dvěstěpadesátka Mach 1. To už jsme v roce 1964. Rychlé a lehké mašiny uspokojovaly touhu po adrenalinu. Byly žádané pro jízdu na obyčejných silnicích a úspěšné na závodních tratích.

Nejlepší a nejrychlejší jednoválce v sedmdesátých letech?

Je-li možné označit jednoválce, které byly nejrychlejší a nejlepších ze všech, pak to podle ohlasů byly silniční motocykly Desmo, které se vyráběly od počátku sedmdesátých let ve verzi 250, 350 a 450 ccm. Byly to dobře ovladatelné stroje štíhlého vzhledu se sníženými řidítky a dozadu posunutými stupačkami.

Nejhezčí stroj sedmdesátých let?

Hledáme-li pro změnu nejhezčí italský motocykl sedmdesátých let, pak na pomyslném žebříčku stojí jednomístný stroj určený výhradně k rychlé jízdě s názvem Ducati 900SS.

Tato štíhlá devítistovka disponovala vzduchem chlazeným čtyřventilovým desmodromickým vidlicovým dvouválcem (desmodromický znamená, že na rozdíl od jiných druhů nejsou ventily vybaveny vratnými pružinami, ale jejich zdvihání ovládá druhá speciální vačka) a dosahovala nejvyšší rychlosti až 211 km/h. Mluvíme-li o dvouválci, pak první se objevil na modelu 750GT v roce 1971 a zakrátko po něm následovala nekapotovaná 750 Sport. Když vyhrál v roce 1972 Paul Smart závod Imola 200, vrhla se boloňská firma na stavbu silniční repliky s názvem 750SS, jež měla desmodromické ovládání ventilů jako závodní stroj. V roce 1975, při výrobě 900SS, byl objem motoru navýšen na 864 ccm.

Trochu jiná káva – klasika Ducati 916

Ducati_996

Psal se rok 1994, když se objevila šelma devětsetšestnáctka. Vodou chlazený osmiventilový desmodromický vidlicový dvouválec o objemu 916 ccm s maximálkou 257 km/h – dodnes sen mnoha menších i odrostlejších „kluků“.  Její zdokonalený podvozek umožňoval lehké řízení a každý, kdo se na tomto stroji měl možnost svézt, po pár metrech věděl, že se jedná o něco výjimečného. Byl to kousek velice žádaný a k prodejním úspěchům v devadesátých letech také přispělo dominantní postavení této značky v mistrovství světa superbiků.

Jak na silnicích, tak na různých závodech a sportovních akcích můžete spatřit i další motocykly značky Ducati. Jsou to stroje ďábelské. Ne náhodou i jeden z posledních modelů dostal jméno Diavel, což je boloňský lokální výraz právě pro ďábla.

Uvidíme, jak dopadne spolupráce s tuto značkou pro Valentina Rossiho či našeho Karla Abraháma v seriálu mistrovství světa královské třídy silničních motocyklů Moto GP. Určitě se máme nač těšit.

Autor: -ebra-

autor: pitrs
rubrika: Auto Moto
Ohodnoť článek:
GD Star Rating
loading...

Komentáře nejsou povoleny pro tento příspěvek.