Raketoplán Columbia - katastrofu přežilo jen háďátko obecné
Raketoplán Columbia - katastrofu přežilo jen háďátko obecnéZdroj: Profimedia

Průkopníci cestování do vesmíru – zvířecí kosmonauti.

4.0/5
Hodnocení:

Prvním pozemšťanem ve vesmíru nebyl Jurij Alexejevič Gagarin, dokonce to nebyl vůbec člověk. Úplně prvními živočichy, kteří se podívali ze Země do kosmu, byly banánové mušky octomilky. V roce 1946 byly vyslány do vesmíru v americké raketě V2, aby prověřily účinky radiace na živý organismus. Později se na palubách vesmírných lodí podívali do kosmu psi, opice, kočky a mnoho dalších. Kteří zvířecí kosmonauti patří mezi ty nejznámější, Vám nyní představíme.

První vesmírná cestovatelka se dlouhou dobu potulovala v moskevských ulicích. Provázela ji zima a hlad. Poté se jí ujmou lidé, kteří ji dobře krmí, hrají si s ní, ale budou za to od ní něco chtít …

Vědci specializující se na leteckou medicínu vybrali nejprve čtyři psí kandidáty na let do vesmíru na palubě Sputniku 2. A nejedná se o speciálně šlechtěné druhy – jsou to doslova pouliční moskevští voříšci. Ti se na tuto misi hodili nejvíce, protože jsou velice přizpůsobiví. Tito malí tuláci si totiž zažili své, proto jsou ochotní snášet různé životní těžkosti a pracovat klidně za kůrku chleba. Čistokrevní psi jsou zbytečně rozmazlení.

Lajka-psí slečna kosmounatka

Lajka-psí slečna kosmounatka

Lajka tak není jediným kandidátem letu na oběžnou dráhu. Má ještě tři konkurenty. Někteří z nich mají už dokonce odlétáno kolem 100 kilometrů na raketách pro výškové lety. Jeden z nich při těchto experimentech umírá. Volba nakonec padá na Lajku. Záložníkem bude Albína. Po všech potřebných testech a přípravách přichází den startu. Dne 3. listopadu 1957 z kosmodromu, později zvaného Bajkonur, odstartovala na oběžnou dráhu raketa, která na svém hřbetě nesla družici Sputnik 2.

Na monitorech se ukazuje, že Lajce se zvýšil tep a frekvence dechu je skoro trojnásobná oproti normálu. Kardiogram zatím žádné změny neukázal. Lékaři, kteří dělají testy, si přejí, aby Lajka vydržela alespoň pět dní. Psí slečna ale stav beztíže špatně snáší a nesnesitelný stres ji poznamenává. Navíc se zvyšuje vlhkost a množství oxidu uhličitého. Asi za pět hodin pobytu ve vesmíru už lajka nevykazuje žádné známky života. Teplota 40 °C pro ni byla nesnesitelná, doslova se uvnitř uvařila. Ovšem návrat Lajky na Zemi stejně nebyl plánován.

Dalším slavným zvířecím kosmonautem byl šimpanz Ham. Dne 31. ledna 1961 byl pečlivě usazen do své kosmické kabiny. Měl na sobě speciální oblek, aby se při letu nezranil a je také ještě zabezpečen bezpečnostními pásy. Zaměstnanci americké základny na mysu Canaveral si přejí, aby Ham celou misi přežil a vrátil se v pořádku zpátky na zem.

Šimpanzí astronaut Ham (také se mu říká Kosmošimpanz) je ze Země pečlivě kontrolován. Všechny jeho životní funkce jsou vidět na monitorech pozemské základny. Když se mu podaří vyletět nahoru a přežít, musí ještě bezpečně přistát v moři. Vše se daří, akorát je během letu trochu problém s klesajícím tlakem, ale Ham se díky speciálnímu skafandru nemá čeho bát. Hamova schránka sviští atmosférou, až nakonec spadne do vln Atlantického oceánu. Tam ho asi za den najde záchranná loď. Opičák přežil a je za hrdinu! Je prvním lidoopem, který se dostal do kosmického prostoru.

Šimpanzí kosmonaut Ham

Šimpanzí kosmonaut Ham

Po legendárním letu žije Ham ještě 17 let v Národní zoologické zahradě ve Washingtonu a potom ještě nějaký čas v ZOO v Severní Karolíně, kde ve věku 26 let umírá. Nutno říci, že na šimpanze je to zhruba polovina věku, kterého se může dožít. Po provedené pitvě je tělo Hama se všemi poctami zpopelněno v Mezinárodní síni vesmírné slávy v Alamogordu v Novém Mexiku, kde se nachází i jeho pamětní deska.

Dalším zvířecím zástupcem vybraným tentokrát francouzskými vědci pro let do kosmu byl kocour Felix. On, jeho kolegyně Félicette a několik dalších koček muselo projít náročným výcvikem. Absolvují tlakovou komoru a zatočí se na centrifuze. Deset z nich vyloučeno, protože moc jedí. Zůstane jen Felix a Félicette. Nakonec je však pro první vesmírný kočičí let vybrán Felix.

V pátek 18. října 1963 francouzská raketa Véronique AG1 vynáší ve špici speciální schránku s „kočkonautem“. Startuje z kosmodromu, umístěném v alžírské části Sahary. Jeho mise trvá jen necelých 15 minut.

Na Zemi v pařížském výzkumném centru vědci přijímají neurologické signály z elektrod, implantovaných do jeho mozku. Felix sice neletí až na oběžnou dráhu, ale na Zemi se pomocí padáku vrací z výšky 160 km a v pořádku přistává. Vědci poté prohlašují, že Felix významně přispěl k francouzskému výzkumu vesmíru. Některé spekulace se ale zmiňují o tom, že těsně před startem Felix prchá z kokpitu a místo něj usedá právě Félicitte. Kdo byl skutečně prvním kočičím kosmonautem, se už asi nikdy nedozvíme.

Dalšími zvířecími kosmonauty jsou pavouci a hmyz. V roce 2003 je raketoplán Columbia vynesl do vesmíru v rámci mise STS-107 a společnost jim tam dělali mravenci, krysy, včely, malé rybičky a další. Cílem výzkumu bylo sledovat vliv stavu mikrogravitace na živé organismy a jejich životní funkce. Raketoplán Columbia během přistávacího manévru havaroval a všech sedm členů lidské posádky zahyne. Jen jeden člen zvířecí posádky to ale přežije – háďátko obecné.

 

autor: Viktor Šimík
rubrika: Věda a technika
Ohodnoť článek:
GD Star Rating
loading...

Komentáře nejsou povoleny pro tento příspěvek.