Bergmann MP18
Zdroj: internet

Ruční palné zbraně I. světové války

2.6/5
Hodnocení:

Do bojů první světové války nastoupily všechny státy s podobnou výzbrojí, alespoň co se ručních palných zbraní týče. V armádě jednoznačně vládla opakovací puška s dlouhou hlavní umožňující vést palbu na obrovské vzdálenosti. Její význam sice během bojů nijak výrazně neoslabil, nicméně kromě ní se začaly objevovat zbraně nové, často ovlivněné přímo zkušenostmi z bojiště. Některé z nich se poté staly klíčovými pro poválečný rozvoj nových kategorií ručních palných zbraní.

 

Bergmann MP18 (Německo)

Bergmann MP18

 

Samopal v ráži 9 milimetrů můžeme považovat za první moderně pojatou zbraň své kategorie. Byl zamýšlen jako výzbroj německých oddílů a svými parametry se pro boj v zákopech hodil víc než ve stísněném prostoru nepraktické opakovačky. Mimo menších rozměrů mohl střílet v plně automatickém režimu, přičemž bubnový zásobník na 32 ran poskytoval dostatečnou zásobu munice. Do výzbroje armády byl přijat právě včas, aby se mohl zapojit do německé ofenzívy na jaře 1918. Během ní se velice osvědčil, nicméně německé armády už nedokázaly dlouhodobě vést úspěšný útok, což význam zbraně znehodnotilo a zřejmě způsobilo, že většina armád se na samopal jakožto na vojenskou zbraň dívala dost přezíravě. Výroba modelu MP18 však pokračovala i nějakou dobu po válce, kdy se dostal do výzbroje německé policie.

Winchester M1897 Trench gun (Spojené státy americk

obrazek2

 

Po vstupu Spojených států do války hledala americká armáda zbraň vhodnou pro „čištění“ nepřátelských zákopů (ostatně samotné označení „trench gun“ se překládá jako „zákopová puška“). Volba padla na opakovací brokovnici od firmy Winchester, již předtím úspěšně použitou během bojů na Filipínách. Zbraň prodělala několik úprav, mimo jiné dostala pod hlaveň úchyt pro bajonet. Brokovnice se pro daný úkol, tedy boj v zákopech, ukázala jako velmi účinná, především díky drtivému účinku na cíl při palbě na bezprostřední vzdálenost. Nasazení těchto zbraní vedlo dokonce k protestům ze strany Německého císařství. Po skončení války se M1897 začaly nahrazovat modernějšími vojenskými brokovnicemi, nicméně limitovaný počet se ve výzbroji americké armády nacházel ještě v průběhu II. světové války.

Mle. 1915 Chauchat (Francie)

obrazek3

 

Lehký kulomet, jenž se nesmazatelně zapsal do historie zbraní. Ovšem nikoliv tak, jak jeho konstruktér předpokládal. Chauchat bývá všeobecně označován za jednu z nejhorších zbraní, které se vůbec dostaly do vojenské výzbroje. Trpěl nízkou spolehlivostí, tedy vlastností obzvlášť nevhodnou pro rozbahněné zákopy západní fronty. Často se zasekával a vinou nepříliš kvalitního zpracování a použitého materiálu se při dlouhotrvající střelbě prakticky rozpadal. Velice citlivou částí byla i jeho dvojnožka vhodná pro cokoliv kromě opření o zem – pokud se tak učinilo ve spěchu a ve větší rychlosti, měla ve zvyku se ohnout. Kromě toho použitý puškový náboj 8×50 mm se pro konstrukci zbraně vůbec nehodil a při plně automatické střelbě se zbraní nedalo prakticky mířit. Proč se tento pochybný zmetek vůbec dostal do výzbroje se jaksi vymyká zdravému rozumu. Francouzi se těchto kulometů velmi výhodně zbavili odprodáním americké armádě, která se potýkala s absencí vlastního lehkého kulometu. Poslední bojové vystoupení se datuje do první poloviny čtyřicátých let, kdy se několik kusů objevilo ve finské výzbroji během bojů s Rudou armádou.

Mauser 1918 T-Gewehr (Německo)

obrazek4

První nasazení tanků donutilo Německo k hledání účinného prostředku, jenž by byl schopný vyřadit nepřátelskou obrněnou techniku z boje. Výsledkem byla první zavedená protitanková puška světa. Jednalo se o velmi masivní, jednoranovou zbraň obsluhovanou v boji dvěma muži. Puška používala zvlášť výkonný, speciálně vyvinutý náboj 13,2 mm. Měla velký zpětný ráz, ale dokázala si poradit s většinou tehdy používaných tanků. Pro hroutící se Německo však na frontu dorazila příliš pozdě na to, aby se její nasazení promítlo do výsledku války. Její náboj se také stal základem pro vývoj dodnes používané americké munice .50 BMG.

Jan Hauer

autor: pitrs
rubrika: Věda a technika
Ohodnoť článek:
GD Star Rating
loading...

Komentáře nejsou povoleny pro tento příspěvek.