living-alone
Zdroj: internet

Singles aneb dobrovolná samota

4.8/5
Hodnocení:

Dříve se jim říkalo staří mládenci a staré panny. Okolí na ně hledělo trochu s podezřením, trochu soucitně. Nesehnali zkrátka nikoho, kdo by si je vzal. Jenže ne každý touží po zlatém prstýnku. Dnes se situace naštěstí podstatně změnila. Dovolená nebo stůl pro jednoho v luxusní restauraci? Žádný problém!

Naše matky a babičky se provdávaly většinou mezi dvacátým a pětadvacátým rokem. Svobodná třicetiletá žena v té době byla za chudinku, která zůstala na ocet. Životní styl zvaný „singles“ se v té době zkrátka tak nějak nenosil.

Zatímco na západě je tento fenomén známý už od sedmdesátých let, u nás se začal rozšiřovat až nedávno. Lidí, kteří se dobrovolně rozhodli žít sami, stále přibývá. Na to samozřejmě velmi rychle reaguje ekonomický trh. Kdo jiný si může dovolit investovat do osobního luxusu a pohodlí než právě ti, kteří vydělávají pouze sami na sebe? Značkový oblek a nadstandardní hotelový apartmán si jen těžko bude moci dovolit tatík, který živí tři děti a manželku na mateřské. Nejvíce single žijících lidí najdeme ve velkoměstech, kde mají větší možnosti společenského a kulturního vyžití. A co vede mladé lidi k tomu, aby se zřekli životu ve dvou a následně potomků?

Čekání na lásku

Nadpoloviční většina singles uvádí, že ještě stále nepotkala někoho, s kým by stálo za to být. Tito lidé si užívají samoty a nevylučují, že jednou se přeci jen ožení či vdají a budou mít děti. Zatím je k tomu ale nic nenutí, a tak čekají, až se objeví ten pravý či ta pravá. Do této skupiny patří také ti, kteří mají přehnaně vysoké nároky. „Než mít partnera za každou cenu, tak budu raději sama. Nabídky sice mám, ale proč se nutit do vztahu s někým, kdo mě nepřitahuje?“ říká Lucie (29), která žije už dva roky sama.

Přízrak minulosti

Některé rozchody jsou natolik bolestivé a traumatizující, že se neblaze podepíší na našem egu. Lidé, kteří se jen těžko vzpamatovávají z odchodu partnera nebo z jeho nevěry, mohou mít v budoucnosti problémy s navázáním nového vztahu. Ztratí důvěru v druhé, a než aby znovu zažili tu hrůzu, rozhodnou se raději pro klidný život o samotě. „Ženským už nevěřím, žádná se mnou nebyla déle než půl roku. Nevím proč, ale je to tak. Takže budu asi pořád sám,“ uvádí Radek (34) na diskusním fóru.

Důvodem může být nejen špatná zkušenost v minulém vztahu, ale také potíže, které si neseme z dětství a z naší původní rodiny. Například dívky, které byly zneužívány svým otcem, mohou získat takový odpor k mužům, že dají přednost jednočlenné domácnosti.

Nemám čas

Kariéra, podnikání a nároky, které jsou na nás kladeny v zaměstnání, jsou mnohdy natolik vyčerpávající, že nám na hledání partnera a udržování fungujícího vztahu prostě nezbude čas. Někteří lidé jsou svou prací nebo náročným koníčkem pohlceni natolik, že se jim manželství jaksi nevejde do rozvrhu.

Jsem sám a vyhovuje mi to

Skutečný a pravý jev singles je však něco trochu jiného. Člověk netrpí žádnými psychickými problémy, nevleče s sebou kupu problémů z minulosti; není sám proto, že o něj nikdo nestojí. Je sám proto, že chce a že mu to tak vyhovuje. Má rád své soukromí, netouží mít děti, nechce se mu trávit veškerý čas a prostor s někým dalším. Užívá si své svobody, peněz a třeba i nevázaných milostných dobrodružství. Jestli jste jedním z nich, nenechte se zviklat svým okolím, jež vám pravděpodobně bude neustále připomínat, že už máte nejvyšší čas se oženit. Nejvíc samozřejmě vaši rodiče, kteří se již nemohou dočkat vnoučat. Nenechte se otrávit nikým, kdo vám bude vnucovat svou představu o životě. Ten je totiž jen váš!

Jana Lutišanová

autor: pitrs
rubrika: Sex a vztahy
Ohodnoť článek:
GD Star Rating
loading...

Komentáře nejsou povoleny pro tento příspěvek.