Teroristické útoky devastují Irák.
Teroristické útoky devastují Irák.Zdroj: Pixmac.cz

Válka v Iráku III. část. Krvavý závěr a nejistý mír.

5.0/5
Hodnocení:

Naděje na konec povstání a stažení amerických sil vzala za své na začátku května 2005. Květen se stal zároveň nejkrvavějším měsícem od počátku invaze. Sebevražední útočníci, především iráčtí sunnité, Syřané a Saúdové útočili především na šíitská shromáždění a na místa s velkou koncentrací civilistů, zejména šíitů. Bylo zabito přes 700 iráckých civilistů a 79 amerických vojáků.

Během května zahájili Američané operaci Matador – útok asi 1000 mariňáků na zemi nikoho na západě Iráku. Cílem bylo uzavřít podezřelé cesty, kterými byli povstalci zásobováni materiálem a dalšími bojovníky ze Sýrie. Tato podezření se potvrdila a bojovníci s neprůstřelnými vestami a používající důmyslnou taktiku zabili 31 Američanů a sami ztratili 125 mužů. Mariňáci nebyli schopni znovu získat kontrolu nad oblastí kvůli omezenému počtu mužů a neustávajícím útokům povstalců. Operace pokračovala až k syrské hranici, kde skončila. Naprostá většina povstalců se rozptýlila předtím, než proti nim mohli Američané použít plnou palebnou sílu, stejně jako ve Fallúdži.

V září 2005 řekl princ Saúd al-Fajsal, saúdský ministr zahraničí, že v předchozích dnech varoval prezidenta Bushe, že Irák se žene k rozpadu a volby naplánované na prosinec na tom nic nezmění. Američané vydali ihned nesouhlasné stanovisko. Ne konci roku 2005 se uskutečnily volby do 275 členného Iráckého národního shromáždění.

Postupně propukl skandál s týráním iráckých zajatců v přeplněné bagdádské věznici Abú Ghrajb. Na snímcích, které odvysílala americká televize CBS, byl zachycen irácký vězeň, kterého vojáci přinutili stát se spoutanýma rukama a přikrytou hlavou na bedně pod pohrůžkou, že bude usmrcen elektrickým proudem, jestliže spadne. Na jiném zase zadržení Iráčané klečeli jeden na druhém a vytvářeli pyramidu, za níž stála příslušnice americké armády. Jeden z Iráčanů měl přitom na kůži napsané anglické nadávky. Další fotografie zachycovaly nahé irácké zajatce v pozicích napodobujících sexuální styk před smějícími se Američany. Na jiných snímcích byly detaily genitálií omotaných drátem či útok psa na vězně. Skandál se rozrůstal a postupně byly zveřejňovány další fotografie týraných vězňů, které pro sebe pořizovali američtí vojáci. Na jednom videozáznamu bylo pět nahých masturbujících vězňů s kápěmi na hlavách a další dva, jak se krčí u jejich nohou. Vše pozorovaly americké vojačky. Americký prezident George W. Bush se omluvil a vysvětloval, že šlo o výjimečné případy, ovšem svět, zejména arabský, byl šokován. Rychle proto byly zahájeny procesy s prvními sedmi obviněnými. Celkem bylo za týrání vězňů v Abú Ghrajbu odsouzeno jedenáct členů americké armády. Věznici znovu po rekonstrukci a přejmenování otevřeli v únoru 2009.

Pod vlivem událostí narůstaly pochybnosti o důvodech útoku na Irák. Zbraně hromadného ničení se nenašly. Americký ministr zahraničí Colin Powell v půlce května připustil, že se Ústřední zpravodajská služba CIA zmýlila i v případě údajných mobilních chemických laboratoří, které měly dokazovat, že Irák vyvíjel zbraně hromadného ničení. Vyšetřovací komise Kongresu, zabývající se útoky na USA z 11. září 2001, nenašla ani žádné věrohodné důkazy o spolupráci Saddáma Husajna s teroristickou organizací Al-Kajda, čímž padla i druhá záminka útoku na Irák.

Po řadě odkladů byl 19. října 2005 zahájen proces s bývalým prezidentem Saddámem Husajnem kvůli vyvraždění 148 šíitů ve vesnici Dudžajl, kde se na něj za války mezi Íránem a Irákem v roce 1982 pokusili spáchat atentát. Husajn nařízení vlastnoručně podepsal. U soudu Saddám zvolil konfrontační linii. Zpochybňoval hlavně legitimitu soudu. Proces trval přes rok a jasně ukázal, že vláda nemá situaci pevně v rukou. Tři obhájci byli zabiti. Už v únoru byl přitom zavražděn člen zvláštního soudu Parvíz Muhammad Mahmúd, před nímž měli stanout prominenti minulé vlády včetně Husajna. Někteří svědci obhajoby se báli vypovídat a i proto byla jména soudců v procesu do poslední chvíle tajena. Husajn byl nakonec 5. listopadu 2006 odsouzen k trestu smrti. Exekuce proběhla 30. Prosince. Šokující byl fakt, že záznam celé popravy se totiž objevil na internetu, protože ji načerno natočil vysoký irácký představitel na mobilní telefon. Šíitští strážci Husajna v jeho posledních chvílích uráželi a provolávali slávu radikálnímu šíitskému duchovnímu Muktadu Sadrovi. Husajna nenechali ani dokončit modlitbu.

Během roku 2005 také vyplývaly na povrch další skandály. Ukázalo se, že ještě před válkou se na programu Ropa za potraviny obohacovala řada lidí včetně některých zaměstnanců OSN. Prozatímní vláda dosazená Američany v roce 2004 byla zkorumpovaná a její příslušníci se často obohacovali. Někteří ministři po ustavení nové vlády v dubnu raději emigrovali.

autor: Hocká Eva
rubrika: Historie
Ohodnoť článek:
GD Star Rating
loading...

Komentáře nejsou povoleny pro tento příspěvek.