Automobil Volkswagen XL1 svou výškou spotřeby skutečně ohromí! Podle konceptní studie si vůz vystačí s pouhými 9 deci paliva na 100 kilometrů. O pohon se stará vznětový dvouválec s objemem 800 centimetrů krychlových, přeplňováním a výkonem 48 koní, který je napájen z baterií, jež lze dobíjet z běžné domácí zásuvky. Volkswagen XL1 není určen pro běžnou sériovou výrobu, nicméně lze očekávat, že jeho výsledky se v brzké době odrazí v některých sériově vyráběných volkswagenů.

Jedním z hlavních problémů úsporných automobilů, respektive konceptů těch opravdu nejúspornějších, jejíž motor spotřebuje na 100 kilometrů jen asi litr paliva a méně, je, že většinou nejsou moc praktické a často se ani autu nepodobají. Tlak fyzikálních zákonů je prostě neúprosný a velké snížení spotřeba se zkrátka musí projevit v redukci plochy tření. V praxi to znamená, že vozidlo pojme maximálně dva pasažéry či se musí zmenšit objem zavazadlového prostoru.

Každý rok se tradičně koná celosvětová soutěž Shell-Eco-maraton. Pravidelně se na ní utkávají vozy o titul auta s nejnižší spotřebou pohonných hmot. A právě díky tomuto zápolení se mohou již některé sériově vyráběné automobily vybavené spalovacím motorem pyšnit opravdu nízkou spotřebou. A které vozy jsou favoriti?

• Jedním z nejúspornějších sériově vyráběných vozů na trhu je Volkswagen Polo Bluemotion. Může se pochlubit spotřebou 3,3 litrů na 100 kilometrů. Dopomáhá mu k tomu celá řada vychytávek jako samočinné vypínání motoru v případě stání vozu, inteligentní alternátor, jenž odlehčuje motor při akceleraci a tak dále. Jeho cena se pohybuje okolo 470 000 Kč.

• Mezi zahraniční konkurencí vozů s nízkou spotřebou si nezadá ani Škoda Fabia Greenline, jejíž tříválcový přeplňovaný naftový motor 1,2 TDI CR DPF (55 kW) zužitkuje na 100 kilometrech 3,4 litru paliva. Cena automobilu se pohybuje okolo 350 000 Kč.

• Nízkou spotřebou se také může chlubit Opel Corsa ecoFlex. Tento vůz představila německá automobilka koncem roku 2010 a spotřebuje 3,5 litru na 100 kilometrů. Jeho cena je 430 200 Kč.

• Další alternativu úsporného vozu představila korejská automobilka KIA. Jedná se o auto KIA Rio, ta disponuje motorem o spotřebě krásných 3,5 litru na 100 kilometrů a cenově se pohybuje zhruba od 230 000.

• Dalším úsporným automobilem je Ford Ka Economic vykazující průměrnou spotřebu 4,1 litru na 100 kilometrů. Na takto dobrém výsledku se podílí mimo jiné i speciální indikátor, který na přístrojové desce signalizuje řidiči optimální moment pro zařazení jiného převodového stupně. Jeho cena je okolo 360 000.

• Velmi dobrou spotřebu má také japonská Honda CR-Z a to díky koncepci takzvaného dynamického klínu, který se vyznačuje nízkou linií kapoty a výraznou aerodynamikou. Kvůli těmto vlastnostem dosahuje tato Honda spotřeby 5 litrů na 100 kilometrů. Cenově se vůz pohybuje okolo 560 000 Kč.

O snížení spotřeby usilují také výrobci legendárních luxusních limuzín Rolls-Royce. Tyto krasavci spotřebovávají několik desítek litrů paliva na 100 kilometrů. Je sice pravda, že jejích majitelé většinou výši spotřeby z finančních důvodů řešit nemusí, ale přece jen i zde je patrná snaha o úsporu a to především z ekologického hlediska. Nejmladší a neúspornější člen rodiny Rolls-Royce se nazývá Ghost a vychází z modelu Rolls-Royce 200EX. Jeho spotřeba je 13,6 litrů na 100 kilometrů, což je z pohledu obyčejných lidí dost, ovšem stále je to nejméně v porovnání s ostatními modely. A kolik stojí? Něco okolo 8,5 miliónů korun. Tohle auto zkrátka není pro obyčejné lidi…

http://youtu.be/Vn_8uJ60GvY

Abych byl přesný, není to chopper, jak píšu v nadpisu, ale tzv. „Bobber„. Nazýví se tak druh minimalisticky upravené motorky, která má kvůli odlehčení odmontovaný přední blatník a ten zadní je alespoň výrazně změnšený (anglicky se tomu říká „bobbed fender“, odtud tedy ten název). Chronologicky se bobbery řadí ještě před choppery – začly vznikat už ve čtyřicátých a padesátých letech, hned jak se američtí vojáci začali vracet z války a přivezli si ssebou své Harleye.

Billy Bob ovšem není jen tak nějaký Harley, je to stroj postavený od základu nově. Celý bike včetně 11 litrů paliva váží 251 kg, což je zhruba stejně, jako malý Harley Sportster 48, ale v rámu je implantován motor Revtech 110, osmnáctistovka o výkonu 115 koní – což je zhruba dvojnásobek, než má zmíněný Sportster.

Šestistupňová převodovka posílá výkon na zadní kolo, které je stejně jako přední obuté do pneumatiky Firestone Deluxe. Jako perličku nakonec jsem si nechal sedadlo – nebo spíš sedátko. Vypadá dost nepohodlně a navíc je připevněné k rámu neodpruženého zadního kola, jenže uvnitř skrývá hydraulické tlumiče. Ani tak bych ale na komfort domácího ušáku moc nespoléhal…

Billy Bob vyhrál řadu trofejí, včetně prestižní ceny na Custom Chrome European Championship.

Nicméně pokud byste si ho chtěli koupit, musíte se vydat do Monaca, do prodejny Top Marques, kde najdete samá špičková a superexkluzivní auta.

Rivale Roadyacht GTS je výsledkem trochu divokého snu třech mužů, Emile Popa, Justina De Boera a Martijna Ferona. K dispozici bude pouhých 20 kusů a to ve třech různých barevných kombinacích.

Zajímavé jsou zejména dveře, které se otvírají skutečně netradičně, ale i bez nich byste tohle auto rozhodně nepřehlédli. A ani ho nepřeslechnete, na palubě má totiž vidlicový osmiválec o objemu 6,2 litru, výkonu 670 koní a točivém momentu 730 Nm. Pouhých 1280 kg těžkému sporťáku by to mělo zaručit zrychlení na stovku za 3,4 sekundy a nejvyšší dosažitelnou rychlost přes 330 km/h. Tak to už je pořádný kalup.

V interiéru ovšem nečekejte holý karbon a odkryté vnitřnosti, jako v závodním autě – naopak. Interiér se nechal inspirovat světem luxusního jachtingu, proto ten název. Karbon ovšem v interiéru najdete, stejně jako broušený hliník, Alcantaru a ušlechtilou kůži. Sportovní sedačky jsou vyhřívané, to kdyby se venku udělalo chladno, na středové konzole místo ovladačů najdete dotykový displej a do výbavy patří i speciální lednička na lahev šampaňského.

A pokud máte rádi technické hračky, bude se vám líbit i tohle: dálkové ovládání centrálního zamykání je vestavěné v náramkových hodinkách!

Koncept Lexus LF-LC je luxusní sportovní kupé, které by se nemuselo stydět zaparkovat vedle kdejakého Mercedesu SL, Maserati Gran Turismo, nebo dokonce Ferrari 599 GTB. Teď mluvíme o vzhledu, specifikaci pohonné jednotky zatím automobilka Lexus nezveřejnila. Na fotkách je ale zcela jasně vidět typické označenéí hybridních Lexusů, takže můžeme čekat kombinaci spalovacího a elektrických motorů.

Jestliže vám při slovním spojení „hybridní pohon“ naskočí představa úsporného a nudně pomalého auta, tak se jí také zbavte. Lexusy používají hybridní systém k udržení spotřeby na rozumné hranici a zároveň ke zvýšení výkonu a točivého momentu, tedy ke zlepšení jízdních vlastností auta.

Lexus už jedno sportovní, ba dokonce supersportovní auto postavil. Desetiválcová raketa Lexus LFA byla vyrobena v malé sérii pěti set kusů a navzdory desetimilionové cenovce už je kompletně rozprodána. Japonci se ale nechali slyšet, že vůz podobný konceptu LF-LC by cenově zůstal „v dosahu běžného zákazníka prémiových automobilů“.

Je pravda, že když si odmyslíte trochu divoké LED světlomety a extrémně nízký podvozek, LF-LC by se do sériové výroby mohlo dostat bez větších změn. Tvarově odpovídá směřování značky v posledních letech a dokonce i ta divoce působící příď by ve skutečnosti v nárazových testech mohla dopadnout víc než dobře.

Interiér sice vypadá futuristicky, ale teoreticky by se také nemusel příliš měnit – otázkou je, nakolik by zvednul výrobní náklady. Záplavy kvalitního dřeva, luxusní kůže a měkkého semiše navozují atmosféru luxusního klubu a středová konzola navíc vypadá trochu jako dráha na bowlingowou kouli.

Informacemi vás zaplaví dva displeje o úhlopříčce 12,3 palce, jeden pod volantem, druhý (dotykový) uprostřed palubní desky. Ten se stará i o ovládání audiosystému, navigace a klimatizace.

Lexus slibuje, že u vozu dbal i na jízdní vlastnosti (inu, bez nich by „sportovní“ kupé nemělo mnoho smyslu) a tak nezbývá, než si počkat, až zveřejní alespoň údaje o motoru.

Vůz s celkovou délkou jen 4396 mm a rozvorem 2775 mm svým designem vzdáleně připomíná Chevrolet Camaro, ale také kupé BMW řady 1. Koncepce modelu obsahuje stejné hnací ústrojí, jako je možné nalézt v konceptu Chevrolet Tru 140S, jenž byl rovněž na výstavě představen. Jedná se o přeplňovaný čtyřválec 1,4 Ecotec o výkonu kolem 155 koní. Spalovacímu, podélně uloženému motoru pomáhá elektrická jednotka eAssist, zatím blíže nespecifikovaných parametrů. Oba motory pohání zadní kola, a to přes šestistupňovou manuální, nebo automatickou převodovkou. Další technické detaily neznáme, jde jen o koncept. Vzhledem k hmotnosti ATS by však váha kupé měla být hluboko pod tunou a půl.

Čtyřmístné kupé by má hranatý vzhled. Základní prvky vzhledu vozidla jsou pro značku typické. Má mřížkou lemované světlomety, sportovní boční nenápadné podběhy, ostré LED světla ve víku zavazadlového prostoru a velký černý difuzor se dvěma výfuky. Automobil je vyhotoven v červené metalíze a sedí na 20-palcových matných eloxovaných zlatých kolech.

Aby vůz zaujal mladou generaci, sází na moderní komunikační technologie – konkrétně aplikace pro smartphony, WiFi hotspot, harddisk pro ukládání hudby nebo multimediální rozhraní Chevrolet MyLink.

Interiér je v současnosti neúplný, protože výrobce stále dává návrhářům flexibilitu nadále rozvíjet jeho pojetí. Ti mají v plánu ptát se zákazníků, jak by vlastně design kabiny měl vypadat. Automobil by se měl ukázat i s novým interiérem již na příštích autosalonech.

Joe Baker, návrhář 130R uvedl, že některé společnosti produkují koncepty aut snů, ovšem podobný přístup není pro značky jako Chevrolet vhodný. Prý se vždy snaží navrhnout něco, co je tak reálné, jak jen je to možné a řešit skutečné problémy předem. Říká, že nechce navrhovat něco, co bude odmítnuto a zůstane navždy jen ve fázi konceptu.

Pokud by Code 130R dotáhl až do sériové produkce, měl by podle dostupných informací, stát kolem dvaceti tisíc dolarů, v přepočtu jen lehce přes čtyři sta tisíc korun. Celkem levné na tu parádu, nemyslíte?

Nová úprava automobilu SEAT ukazuje, že budoucnost této značky bude patřit sedanu. Model vyjadřuje novou designovou filozofii, aplikovanou na sedan tak, aby bylo jednoznačné, že jde o vůz s nezaměnitelnou identitou značky SEAT,” řekl James Muir, president společnosti SEAT, S.A.

V následujících několika letech má SEAT v plánu přijít s modelovou ofenzivou, jejímž společným znakem bude duch nového konceptu promítnutý do několika sériových modelů.

„V technickém vývoji SEATu jsme zkombinovali nejnovější technologie dostupné v rámci skupiny Volkswagen s naším designovým jazykem, aby vznikl tak vzrušující produkt jako je IBL,” uvedl Dr. Rabe, viceprezident technického vývoje značky SEAT.

„Koncept IBL vznikl z designového základu, který má být společný všem vozům nové generace,“ říká Alejandro Mesonero-Romanos. „IBL je rozhodně víc než jen sedan; je to představa SEATu o velmi sportovním čtyřdveřovém automobilu. Ukazujeme jím, že dokážeme aplikovat naši elegantní dynamiku a mladistvý charakter i na koncept velkého automobilu tak, aby byl unikátní a nezaměnitelný.”

SEAT IBL má úctyhodnou délku 4,67 m a šířku 1,85 m. Spadá tak do třídy plnohodnotných manažerských sedanů. Skvélý designový základ představuje také 2,71 m dlouhý rozvor náprav a krátké převisy karoserie. Vpředu na kapotě nese IBL motiv šípu, což je lasický klíčový prvek vzhledu SEATu. Maska zachovává pětiprvkový tvar, v této verzi transformovaný do široké a ploché formy.

„Jsme spokojeni s tímto výsledkem. Pod kabátem sportovně působícího vozu nabízí IBL překvapivě dobrou ergonomii, pohodlí a praktičnost, díky použití nejnovějších technologií, materiálů a procesů,” říká Dr. Rabe.

Světlomety jsou sestavené výhradně z LED-diod, jsou navrženy jako ostré linky a velmi precizní co do vzhledu a špičkové funkčně. Jednotlivé části světel plní různé funkce, od potkávacích světel s variabilním osvětlením vozovky, přes směrovky, až k světlům pro denní svícení. „Naši inženýři úspěšně integrovali pozoruhodný design předních světlometů a zadních svítilen do karoserie a využili při tom maximálně jejich inovativní světelné funkce,” říká Dr. Rabe.

Boční linii SEATu IBL dominují velká kola – s průměrem 20 palců, které jsou mimořádně elegantní. Jejich majestátnost je zdůrazněna výraznými lemy blatníků. Boční část vozu opticky prodlužuje dynamicky rostoucí linie v celé délce.

Interér je pojat velmi čistě. Obsahuje jen to podstatné a je mimořádně precizně navrhnut. Zpracování jde ruku v ruce s uvolněnou a luxusní sportovností. Světlá matná kůže dominuje plochám a vnáší do čtyřmístného interiéru lehkost. Přístrojová deska, která se zdá být takřka zavěšena v prostoru, je dalším prvkem, který dodává interiéru lehkost. Kokpit je orientován na řidiče. Přístrojový panel je překryt jednodílným zakřiveným sklem, které sahá až k centrálnímu displeji uprostřed.

Špičkový programovatelný infosystém je rozdělen do tří programů – „Travel” pro odpočinkové cestování, „Sport” pro koncentrovanou radost z jízdy, nebo „Efficiency” v případě, že se chcete soustředit na spotřebu a jízdu na elektřinu. Navigační systém například obsahuje data Google Earth a používá dopravní informace v reálném čase k optimalizaci výběru trasy. Informační systémy jsou ovládány pomocí touch-padů integrovaných do ramen volantu.

Celkový dojem atomobilu doplňuje bezprůvanová klimatizace s dokonalými detaily. Téměř celá horní část přístrojové desky je konstruována jako velkoplošná difuzní ventilační plocha, která uvnitř vozu zajistí bezprůvanovou ventilaci a chlazení interiéru. Pokud cestující chtějí, mohou nasměrovat proudící vzduch pomocí nenápadných výdechů, integrovaných do displejů.

Seat IBL Concept Car je sice pouze zatím jen studie, ale již nyní je nutno podoknout, že velice zajímavá. Budeme se těšit.

Stiskni START na řidítkách Haryka a na poli hnou se kameny! Nezpůsobí to ovšem proslulý V-Twin, nýbrž pulsní motor od MaddoxJets! Jaké to je, když ti pod zadkem ječí turbína? Odpoví ti RocketMan – Robert Maddox…

Já jednou šel, nevěděl jsem kam… a řek si, že stvořím motocykl s pulsním motorem… Robert Maddox se přitom dábelsky smál… snad ví co dělá!

Ten kluk si vzal slova proslulého generála General Motors, Alfred P. Sloana, vážně k srdci! Cituji: „If we are all in agreement on the decision – then I propose we postpone further discussion of this matter until our next meeting to give ourselves time to develop disagreement and perhaps gain some understanding of what the decision is all about.“. Do češtiny si to překládám asi takto: „Zásadního pokroku v podstatě dosahujeme v důsledku vyvolaných nebo přirozených konfliktů…“. Ví vůbec s kým chce přijít do křížku, zatraceně?!

Jak je to s pravdou o pulsním motoru…

Všechno je jinak… kdo by chtěl krásný bublavý chraplák z V-Twinu vyměnit za bzučivý ječák pulsního motoru?! Asi ten co na koze jel… Každopádně pulsní motor dosahuje dobrých výsledků při podzvukových rychlostech. Nadzvukový se nevyrábí. Cyklus nasátí vzduchu, vytvoření palivové směsi a zážeh je velmi rychlý, ve frekvenci několika desítek za vteřinu. Jaký rozdíl u nízko otáčkového V-Twinu od H-D? No zásadní! Pulsní motor se používá např. pro řízené střely, což dokládá foto ve fotogalerii, na které je řízenou střelou právě Robert… Stejně jak rychle objeví se, rychle zmizí!

Žádné vibrace v řidítkách, stupačkách ani v rámu, zato se budete klepat jak drahej pes, až se pulsní motor uvede do pracovní rychlosti – obvykle přes 200 km/h. Taky znám jednu kraksnu, která se musela roztáhnout na 64 km/h, aby vůbec nastartovala. Pak byla schopná svištět přes 220 km/h. Kdy? V roce 1907! Curtiss V-8 jméno mé. Motor V-8 s přímým pohonem nezakrytou hřídelí, automatické sací ventily, dva karburátory, primitivní rám bez odpružení, galusky a téměř žádné brzdy! Legrace je, že v tomto roce teprve Harley-Davidson uvedl do výroby svůj první V-Twin! Když uvážíme stav tehdejších silnic… kdo z Vás by dnes měl odvahu na to sednout?!

Tak jdem, proč ne, všechno to rozbijem!

Rozbiju nadvládu proslulého V-Twinu od Harley-Davidson tím, že do archaického rámu hodím pulsní motor Twin Jet-Engine! Každý z nás to jinak má a Robert Maddox to má hozený fakt šejdrem… double Hurricane 100! Zátah 100 lb, znásobený dvakrát! Zastavit? Na to není čas! Musíme jet na doraz! Robert, to je starej Satanáš! Zapomeňte na houpavou jízdu ve stylu Easy Rider! Stačí se podívat na video…

Twin Jet může sedlat jen ten, kdo si může v klidu říct, že na svý černý duši nemá nic…

Stop! Potřebuju zastavit, zatraceně!!! Kde to sakra má přední brzdu?! Nemá… máš přece zadní jednopístek o průměru tak 200 mm! V kombinaci s hladkýma galuskama a puristickým rámem typu Hard-Tail je to fakt Hard-Core! Ale to zrychlení za to stojí! Akcelerace z 0-200 MPH ti utrhne zadnici ze sedla tak, že si budeš po každý jízdě měnit trenky! Pilot, ne řidič, musí zažívat pocity průkopníků motocyklismu v Americe, kteří sedlali skutečné motocykly Harley-Davidson na závodech Board Track ve 30-tých letech 20-tého století! Tito pionýři taky neměli brzdy! A to ani tu zadní! Jak brzdili a jakých rychlostí dosahovali? Brzdilo se odporem vzduchu, motorem a podrážkama od bot! A už tenkrát lítali rychlostí přes 200 km/h! To byli chlapi! A Harley vítězil…

Resumé…

V minosti se experimentovalo daleko víc než dnes a tak Robert Maddox je takřka opět průkopníkem ve slepé uličce… je mi to sympatické, jelikož jde za svou pravdou, vizí a snem! Zřejmě to nebude nikdy konkurence pro společnost Harley-Davidson, ze které si vypůjčil její jméno na svém motocyklu, ale pokud bych měl možnost, hned bych tu bestii prohnal. Asi bych si jí nekoupil, ale chtěl bych zažít ten pocit z akcelerace a absence brzd… Aktuálně se na eBay jeden kousek prodává! Jen tak dál, to urveš Roberte! Ať stojí při nás všichni svatí…

Hlavně udržuj za tímto žihadlem bezpečnou vzdálenost… tedy pokud nechceš, abys byl trochu připečenej, jak upozorňuje Bob Maddox v následujícím videu! Snad se nedostane do dopravní zácpy…

Článek poskytl:

Cadillac Ranch
Web sídlo zaměřené na komplexní informace spjaté s americkou motoristickou kulturou, jejímž symbolem je především nejslavnější silnice světa, Route 66 – Mother Road. Téměř oficiálním symbolem RT66 je právě Cadillac Ranch jako připomínka zlatých časů automobilismu.
www.cadillac-ranch.cz

Ač byla Tramontana R poprvé představena na autosalónu v Ženevě již v roce 2005, její vývoj pokračuje. Tramontana je pořád IN. Jedná se o neuvěřitelnou kombinaci silničního auta a „ef jedničky“ a můžete ji mít v jedno či dvoumístné variantě. Záleží jen na vás. Každé toto auto je totiž vyrobené na zakázku, přímo dle individuálních požadavků budoucího šťastného majitele.

Obdivuhodná je u Tramontany její aerodynamika. Aby také ne, když je inspirována aerodynamikou monopostů. Pro základ jejího rámu byl použit hliník, řada dalších částí a dílů je rovněž hliníkových, ale hlavně z karbonu a různých plastů. Volba použitých materiálů směřovala k tomu, aby auto mělo co nejlehčí a zároveň nejpevnější konstrukci. Ve výsledku stroj váží slušných 1268 kg a jeho aerodynamika ruku v ruce s ušlechtilými materiály ve výsledku více než auto připomíná raketu dravě se pohybující omylem po zemi. Nebo si o torpédu, které na stovku dosáhne za 3,6 sekundy, na dvoustovku pak za 10,15 sekundy, a které se hravě žene rychlostí 325 km/hod. myslíte něco jiného?

Chcete-li nakouknout pod povrch téhle zběsilosti hlouběji, čeká vás nejedno překvapení. Například vidlicový dvanáctiválec Mercedes-Benz o výkonu 720 koní. Cože? Jestli se nepleteme? 720? Ne, nepleteme. Motor se v základu chlubí už tak solidními 517 koníky a 830 Nm a navíc jeho přeplňování doznalo pár zásadních modifikací, které dokázaly zvednout výkon na 550 koní a krouťák 890 Nm, ale je tu ještě něco víc. V pohádce by se to dalo nazvat kouzelným tlačítkem. Ačkoliv – tohle auto tak trochu pohádka je. Takže zkrátka a dobře je tu – kouzelné tlačítko, které svižně tryskající dvanáctiválec ve chvilce promění v kometu. V takovou, jejíž krouťák dosahuje 1120 Nm a stroj na širokých pneumatikách 285/35 a 335/30 posazených na magneziových osmnáctkách letí silou 720 splašených koní.

Kdo sleduje vývoj Tramontany ví, že hmotnost původního modelu byla o více než sto kilogramů nižší. Navýšení váhy si vyžádaly zajedno zvýšené bezpečnostní nároky, ale také například základní výbava vozu, která je oproti původní rozšířená. Svou „daň v počtech kilogramů“ si vybral svým způsobem i plnohodnotný střešní panel. Nevypadá však, že by to auto nějak uškodilo co se výkonu týká.

V občance má Tramontana napsáno:

Motor: 12ti válec V 60 Biturbo, uložen podélně před zadní nápravou

• Objem: 5513 cm3
• Vrtání: 82 mm
• Kompresní poměr: 9:1
• Tlak turbodmychadla: 1.4 bar
• Max. výkon: 720 k/ 529 kW při 5250 ot./min.
• Max. točivý moment: 1100 Nm při 4000 ot./min.
• Převodovka: šestistupňová, sekvenční
• Pohon kol: zadní
• Zrychlení z 0 na 100 km/h: 3,6 s
• Maximálka: 325 km/h
• Rozměry: d x š x v – 4900 x 2080 x 1300 mm
• Hmotnost: 1268 kg

Pořizovací cena je úměrná exkluzivitě výroby pouhých dvanácti kousků ročně – údajně musíte ze svého účtu vyčerpat bratru nějakých 385 tisíc Euro.

Poháněna bude klasickým, vzduchem chlazeným vidlicovým dvouválcem, o objemu 1800 ccm. Ten bude pro britského malovýrobce vyrábět specializovaná firma S&S. Určitě to je dobrá volba, neboť tato firma se výrobě vidlicových dvouválců i jejich úpravám věnuje už dlouhá léta. Konkrétně od roku 1958. Díky síle sto patnácti koníků  (85 kW), přenášených pětistupňovou převodovkou pomocí klínového řemenu na zadní kolo, je akcelerace tříkolky výborná až překvapivá. Z každého válce pak vychází jeden výfuk, který si za „mírný“ příplatek můžete nechat osadit úžasnými nerezovými koncovkami.

Základem dvoumístného stroje je trubkový rám z hliníkové slitiny. Nutno dodat, že nejen zdatně plní svou prvotní úlohu, ale navíc i výrazně zdobí. Řidič i spolujezdec mají za hlavami masivní ochranné oblouky, které jistí jejich bezpečnost, pokud by se tříkolka rozhodla například pro přemet ve stylu „panna/orel“. Na místě  a v bezpečí by je měly udržet kvalitní bezpečnostní pásy.

Uváděná cena je 25 000 liber. Když si to přepočtete dle aktuálního kurzu, není to zase tak málo. A to navíc bez daně a v základu. Má-li vaše kasička větší obsah a ještě pořád tam něco zbývá, můžete si navíc ale vymýšlet. Třeba leštěný motor, zmíněné nerezové koncovky výfuků, celokožený interiér, jiný lak karoserie i – polepy. Čtete dobře. Můžete si mezi logy vybrat a mít svou „kolku“ třeba v podobě otevřené žraločí tlamy, převzaté přímo z přídí letounů P-40 Warhawk, bojujících za 2. světové války. Můžete také vybírat z dalších log, která jsou inspirovaná americkou armádou nebo britským letectvem, případně zvolit některé ze závodních čísel, rychlých pruhů, mít šachovnicovou vlajku na kapotě, nebo i křídla Morganu z jeho emblému. Fantazii se meze nekladou.

Maximální rychlost je uváděná za hranicí stoosmdesátky, přesněji 185 km/hod. Na stroj, který si hlídá váhu a drží si svých 500 kg je to docela mazec.

Původní tříkolky Morgan Threewheler bylo vyrobeno přes 30.000 exemplářů a stala se tak jedním z nejúspěšnějších odlehčených aut své doby. Uvidíme, zda v jejích šlépějích půjde i Morgan 3 Wheeler.

Nejmenší model Škody Auto se prodává od 179.900 Kč. Za tuto cenu zájemce dostane základní třídveřovou verzi s výbavou Active. Více vybavené verze Ambiente a Elegance budou stát zhruba 194 900 Kč respektive 209 900 Kč.

Citigo nabízí maximální prostor na minimální ploše a místa pro čtyři pasažéry. Nejdříve bude vůz na trh uveden ve třídveřové variantě a až posléze v roce 2012 bude Citigo k dispozici i v pětidveřové verzi.

Škoda Citigo

Jako hlavní cílové skupiny pro koupi vozu, vidí automobilka mladé řidiče nebo rodiny, které potřebují druhý případně třetí vůz. Jedná se o zákazníky, kteří myslí na náklady, mají k autu spíše racionální vztah, ale na druhé straně mají vysoké nároky na cenu, kvalitu, praktickou stránku, design a bezpečnost.

Designerům Citiga se podařilo propůjčit vozu výrazný moderní vzhled. Maska chladiče lemovaná chromovaným rámečkem a moderně tvarované světlomety dodávají vozu typickou tvář značky Škoda. Skvělou práci odvedli designéři i v oblasti uspořádání karoserie. S délkou 3,56 metru, šířkou 1,65 metru a výškou 1,48 metru patří Citigo mezi nejkompaktnější vozy ve své kategorii. Objem zavazadlového prostoru činí 251 litrů avšak sklopením opěradel zadních sedadel vzroste tento objem na 951 litrů.

Citigo klade velký důraz také na bezpečnost. Ve voze jsou použity boční airbagy Head-Thorax s funkcí ochrany hlavy pro řidiče i spolujezdce. Aktivní bezpečnost podstatně zlepšuje také nový brzdový asistent City-safe-drive. Systém se automaticky aktivuje při rychlostech do max 30 km/h a laserovým senzorem registruje nebezpečí kolize s jakýmkoliv předmětem. Citigo je aktuálně jediným vozem v kategorii malých vozů s funkcí nouzového brzdění. Ve vozidle Citigo nechybí ani takové specialitky, jako je držák na kabelku nebo úchytka na fotografie.

Momentálně jsou na trhu na výběr dva tříválcové benzinové motory: oba mají objem 1,0 litru a výkon 44 kW/60 k, resp. 55 kW/75 k. V úsporné variantě Green tec činí průměrná spotřeba 4,2 l/100 km, resp. 4,3/100 km. Emise dosahují hodnot 97 resp. 99 g CO2 na km. Spotřeba a emise činí u 44 kW motoru 4,5 l/100 km, 105 g CO2 na km. Motor o výkonu 55 kW spotřebuje 4,7 l/100 km a vypouští 108 g CO2 na km.

Škoda Citigo

Je možnost dokoupit také doplňkovou výbavu. Součástí sady Plus verze Ambition je palubní počítač, digitální klimatizace s pachovým a pylovým filtrem. Ve verzi Elegance pořídí zákazník za zvýhodněnou cenu tříramenný kožený volant a parkovacího asistenta. Za příplatek bude již zmíněný brzdový asistent City-safe-drive nebo elektronický stabilizační systém ESP. Systém ESP je součástí základní výbavy od verze Ambition.

Interiér lze zvolit ze šesti různých možností, včetně dvoubarevné palubní desky dostupné pro vyšší výbavové řady. Jak již bylo uvedeno výše, pětidveřová verze přijde na trh v roce 2012, stejně tak i automatická převodovka nebo pohon na zemní plyn.

Pochvalu si zaslouží také externí navigace Navigon, která je rychlá, přehledná a nabízí mimo jiné možnost sledovat na obrazovce otáčkoměr a teplotu chladících kapalin. Na této obrazovce se rovněž promítá signalizace parkování.

Celkově vzato Škoda Citigo splňuje nejen veškeré parametry standardu pro menší městská vozidla, ale v mnohém je i převyšuje. Za rozumné peníze získá zákazník nové, hezké a velice slušně vybavené auto.

Shlédnout video – Škoda Citigo