Za první světové války se tank zrodil jako nový bojový prostředek určený k proražení nepřátelských linií. K tomuto účelu byl vybaven silným pancířem a housenkovými pásy, s jejichž pomocí překonával i velmi těžký terén. Vznik vozidla si vynutila patová situace na Západní frontě, jako první jich použili v boji Britové. Postupně se přidali i Francouzi a v malém množství také Němci. Na následujících řádcích je několik nejznámějších tanků tohoto období. Pokud vám pradědečkové dnešních tanků T-72 a Abramsů připadají jako nemotorné ocelové krabice, nejste daleko od pravdy. Nicméně, právě tyhle neohrabané nestvůry přímo ukázaly, jakým směrem se vydá mechanizované válčení.
A7V-U
A7V (Německo)
TTD: Délka: 734 cm; Šířka: 310 cm; Hmotnost: 30 tun; Rychlost: 9 km/h
Jediný sériově vyráběný tank německé armády za I. světové války. Jednalo o obrovské vozidlo, které v boji ovládala posádka šestnácti mužů. Mimo nízké rychlosti, společné takřka všem tehdejším tankům, patřila mezi jeho problémy i nedostatečná stabilita daná krátkými pásy a rozměrnou korbou. Celkově bylo postaveno pouhých dvacet kusů, díky čemuž měli Němci ve své výzbroji více tanků ukořistěných než vlastních. Přes všechny nedostatky patří tomuto typu jedno prvenství, neboť se stal prvním vítězem souboje tank proti tanku. Vzhledem ke zmíněným extrémně nízkým výrobním počtům nemohl mít A7V na vývoj války žádný vliv.
Mark I (Velká Británie)
Mark I (Velká Británie)
TTD: Délka: 994 cm; Šířka: 433 cm; Hmotnost: 28 tun; Rychlost: 8 km/h.
Britský tank s charakteristickým profilem ve tvaru kosodélníku. Vozidla s tímto vzhledem se stala jakýmsi synonymem pro všechny tanky období I. světové války. Právě tento typ se stal prvním svého druhu nasazeným v bojové situaci. Došlo k tomu roku 1916 během bitvy na Sommě. Na německé vojáky, kteří se s ničím podobným nikdy nesetkali a v té době nevlastnili adekvátní protitankové zbraně, měl velice silný psychologický vliv. Bojové možnosti tanku však na druhé straně shazovala nízká rychlost, ne zrovna ideální průchodnost v bahnitém terénu a především časté mechanické poruchy. Stroj obsluhovala posádka osmi lidí. Kolesa na zádi tanku sloužila ke změně směru jízdy.
Mark V (Velká Británie)
Mark V (Velká Británie)
TTD: Délka: 850 cm; Šířka: 419 cm; Hmotnost: 29 tun; Rychlost: 7 km/h.
Poslední z britských tanků, který se ještě dočkal bojového nasazení v době I. světové války. Na bojišti se objevil v roce 1918 a oproti svým předchůdcům nabízel některá vylepšení. Mezi ně patřila převodovka nebo kupole, z níž měl velitel tanku lepší výhled na bojiště kolem a mohl tak lépe reagovat na situaci. Těchto vozidel se vyrobilo asi 400 kusů a jejich služba pokračovala i po válce. Na straně Britů se účastnil ruské občanské války, do své výzbroje ho zavedla také estonská armáda. Ještě v době II. světové války se některé exempláře nacházely u kanadských jednotek, kde však sloužily již jen pro výcvik.
Renault FT-17 (Francie)
Renault FT-17 (Francie)
TTD: Délka: 410 cm; Šířka: 174 cm; Hmotnost: 6,5 tun; Rychlost: 8 km/h.
Představoval nejmoderněji řešený tank I. světové války. Zatímco všechny ostatní typy měly v té době výzbroj soustředěnou v korbě, dostal FT-17 pro vývoj tanků nesmírně důležitou novinku, a sice kulomet či kanón v otáčivě věži. Oproti svým současníkům byl také menší a lehčí. Jeho význam navíc umocňují počty, v nichž se dostal na frontu. Jen během války vzniklo kolem 3 000 kusů a produkce pokračovala i po roce 1918. O toto vozidlo projevily zájem i další státy a stal se např. prvním tankem československé armády, která používala sedm těchto kusů až do třicátých let. Ve francouzské armádě ho sice postupně nahrazovala modernější vozidla, nicméně u jednotek zůstal ještě za II. světové války, kdy jejich značný počet ukořistili Němci. Ti se postarali také o jeho poslední bojové vystoupení (FT-17 je tak pravděpodobně prvoválečným tankem s nejdelší bojovou kariérou), k němuž došlo roku 1944 při pouličních bojích v Paříži. Netřeba dodávat, že šance tohoto obstarožního prostředku na přežití se v té době rovnala nule.
Napište váš názor