Nic naplat, i v současné době moderních technologií zůstává základní a nejdůležitější složkou každé armády pěchota. A pro každého jejího příslušníka představuje již několik set let hlavní součást výzbroje puška. Její evoluce sahá od archaických předovek na jednu ránu přes opakovačky s dalekým dostřelem až k moderním zbraním využívajících munici malé ráže, na nichž jsou aplikovány všechny poznatky z bojiště. V následujícím několikadílném příspěvku se podíváme na nejznámější či nejzajímavější zástupce současných útočných pušek. Nutno ovšem dodat, že do této kategorie stále přibývají další a další typy z různých států.
FN SCAR (Belgie)
Komplet zbraní SCAR (Special Combat Assault Rifle) vznikl na žádost ozbrojených sil Spojených států amerických. Jedná se o systém, jenž by měl postupně nahradit různé starší typy útočných a ostrostřeleckých pušek. V zásadě se jedná o dvě základní zbraně, lišící se především ráží. SCAR-L používá náboj 5,56×45 mm, SCAR-H pak 7,62×51 mm. Obě tyto zbraně dále nabízí několik konfigurací, lišících se především délkami hlavně. Do souboru patří též granátomet ráže 40 mm. Zbraně je možné osadit širokým spektrem taktického příslušenství a jejich výhodou je velký počet vzájemně zaměnitelných dílů a mnoho společných charakteristik. SCAR je postupně zaváděn do výzbroje; bojově byl nasazen v Iráku a Afghánistánu.
FN F2000 (Belgie)
Tato futuristicky vyhlížející útočná puška ráže 5,56×45 mm je díky svému charakteristickému tvaru nezaměnitelná s jakoukoliv jinou zbraní. Díky konfiguraci bull-pup, tedy umístění zásobníku za spoušťovým mechanismem, má při snesitelných celkových rozměrech poměrně dlouhou hlaveň. Konstruktérům se podařilo vyřešit i velký nedostatek zbraní této konstrukce, a sice vyhazování nábojů v nepříjemné blízkosti střelcova obličeje. V případě F2000 se prázdné nábojnice nejprve dostanou na přední stranu pušky a teprve poté jsou ze zbraně vyhozeny. O zbraň projevily zájem především speciální jednotky různých států, mimo domovské Belgie jde například o Peru, Pákistán či Chorvatsko. Roku 2006 se zbraň stala standardní útočnou puškou slovinské armády.
HK XM8 (Německo)
Zbraň byla vyrobena na základě amerických požadavků a měla šanci stát se standardní zbraní americké armády. Jednalo se, jak je v dnešní době obvyklé, o ucelený komplet několika zbraní se vzájemně zaměnitelnými součástkami. Pušku tak bylo možné používat – v závislosti na délce použité hlavně – jako krátkou karabinu, klasickou útočnou pušku nebo jako zbraň pro ostrostřelce, přičemž všechny používaly munici ráže 5,56 mm. Kromě toho jí bylo možné osadit rovněž německým granátometem XM320. XM8 se účastnila vojenských zkoušek, nicméně roku 2005 došlo k zastavení a zrušení celého programu, což znamenalo i její konec. K sériové výrobě tedy nikdy nedošlo, v letech 2003 až 2004 vznikly pouze zkušební prototypy.
Vepr (Ukrajina)
Útočná puška z roku 2003, jejímž účelem je plošně nahradit známé AK-74 ve výzbroji ukrajinské armády. Zbraň ze svého předchůdce vychází a nechává jeho konstrukci prakticky beze změny, využívá ovšem výhodnou konfiguraci bull-pup. Do výzbroje se Vepr (což znamená ukrajinsky „divočák“), používající ruskou munici 5,45×39 mm, oficiálně dostal po poměrně dlouhé době, až v roce 2010. Zůstává však otázkou, za jak dlouhou se mu podaří dosáhnout stanoveného cíle stát se standardní armádní útočnou pušku. Vzhledem k finanční situaci na Ukrajině totiž používá velká část jednotek stále původní AK-74.
Napište váš názor