Nic naplat, i v současné době moderních technologií zůstává základní a nejdůležitější složkou každé armády pěchota. A pro každého jejího příslušníka představuje již několik set let hlavní součást výzbroje puška. Její evoluce sahá od archaických předovek na jednu ránu přes opakovačky s dalekým dostřelem až k moderním zbraním využívajících munici malé ráže, na nichž jsou aplikovány všechny poznatky z bojiště. V následujícím několikadílném příspěvku se podíváme na nejznámější či nejzajímavější zástupce současných útočných pušek. Nutno ovšem dodat, že do této kategorie stále přibývají další a další typy z různých států.
SAR-21 (Singapur)
Mezi velmi zajímavými příklady singapurského zbrojního průmyslu najdeme také tuto útočnou pušku (Singapore Assault Rifle – 21st century). Má konfiguraci bull-pup, ráži 5,56×45 mm a kromě výrobcem dodávaných zásobníků bez problémů akceptuje zásobníky typu STANAG (známé především z amerických pušek řady M16/M4). Zbraň byla představena v roce 1999, nicméně vykazovala určité nedostatky, mezi které patřila poměrně vysoká hmotnost a nemožnost změnit směr vyhazovaných nábojnic. Výrobce na zbrani postupně provedl několik úprav a vznikly i další varianty s různě dlouhými hlavněmi. Kromě Singapuru byla SAR-21 zavedena také v armádě sultanátu Brunej a na Srí Lance.
HK XM29 OICW (Německo)
Zbraň vznikla na objednávku americké armády a měla velmi neobvyklou koncepci. Spojovala v sobě útočnou pušku malé ráže (v tomto případě 5,56×45 mm) a granátomet 20 mm. Měla velmi pokročilý zaměřovací systém, nicméně vzhledem ke svým rozměrům a také výrobním nákladům by se nejspíš stejně nestala standardní americkou zbraní, ale sloužila by pouze jako doplněk stávajících útočných pušek. Pravdu se ovšem už nedozvíme, neboť k sériové výrobě nikdy nedošlo, čímž zůstala XM29 pouze ve stádiu prototypu. Výrobce využil zkušeností s touto konstrukcí u dalších zbraní, konkrétně u XM8 (jak víme z předchozího dílu tohoto příspěvku, tak ani tato puška neuspěla) a granátometu XM25, který má velkou šanci se do výzbroje skutečně dostat (jeho program je v současnosti na úrovni polních testů).
FX-05 Xiuhcoatl (Mexiko)
Působí poněkud překvapivě, že také Mexiko, které už před léty opustilo výrobu vlastních ručních planých zbraní pro vojenské účely, se rozhodlo vyvinout vlastní náhradu za používané pušky G3 německého původu. Do výzbroje se tato puška ráže 5,56×45 mm (její název by se dal přeložit jako „ohnivý had“ a váže se k domorodé mytologii) dostala v roce 2008 a jako ve většině již popsaných případů má několik variant, lišících se podle určení délkou hlavně a případnými zaměřovacími přístroji. Zbraň je ovšem zajímavá z jiného důvodu. Na první pohled připomíná německou útočnou pušku HK G36. Její výrobce, známý svou ochotou se soudit pro každou maličkost, proto zvažoval podání žaloby kvůli porušení patentové ochrany. Jak se ale záhy ukázalo, jednalo se skutečně pouze o vnější podobu, pročež nemohla být o nějakém soudu a náhradě ani řeč.
HK 416 (Německo)
Jde o přepracovanou verzi americké karabiny M4, kterou na žádost amerických zvláštních jednotek vyrobila německá firma HK. Ta modifikovala původní zbraň mechanismem z vlastní pušky HK G36 a výsledek se dostavil pozitivní. Nová zbraň si zachovala střelecké pohodlí svého předchůdce, navíc má údajně mnohem větší spolehlivost. Jak se dá očekávat, používá munici 5,45 mm, a mezi její přednosti patří množství montážních lišt pro různé příslušenství, počínaje kolimačními zaměřovači a konče taktickou rukojetí. Stala se též základem pro výkonnější model 417 stejného výrobce. Díky svým kvalitám se dostala do arzenálu zvláštních jednotek celého světa – mimo USA a Německa také v Itálii, Irsku či Srbsku; Norsko ji pak zavedlo coby standardní útočnou pušku.
Napište váš názor