Druhá etapa letošní Africa Eco Race byla i podle zkušených matadorů hodně obtížná a působila dojmem pomyslného síta. Byla složená z necelých tří kilometrů přejezdu, po kterých následovalo ostrých 431 km až do místa bivaku.
Po cestě na závodníky čekala nejen obtížná navigace, ale také velké duny či zrádná velbloudí tráva. Český závodník Lukáš Kvapil se navíc do La Momie vrátil po více jak dvou letech a měl šanci si tak připomenout svůj tehdejší závodní zážitek. Ve druhé etapě dojel na 38. místě a celkově si drží průběžné 36. místo.
„Trochu mě překvapilo, že jsme startovali ze stejného místa, z jakého jsem před dvěma lety startoval na Merzouga Rally. V ten moment jsem si řekl, že to bude asi hodně výživná etapa, protože jsem tak nějak tušil, že by to mohlo vést stejnými místy. Nakonec to vedlo jinudy a bylo to ještě těžší,“ říkal po druhé etapě Lukáš Kvapil.
„Těch 430 km rychlostní zkoušky jsem si říkal, že bude ubíhat dobře, jenže – neskutečné skály, velké kameny – takže to bylo jak na enduru, potom přišly takový dlouhý pisty. Tam to byly moc pěkný vypalováky, kde se mi jelo skvěle. Pak ale přišla velbloudí tráva, což je tráva v písku a někdy není vidět,“ vypráví Kvapil.
„Najednou je podklad tvrdý, dostaneš ránu a je to takový pomalý, že se to nedá jet. No, a když tohle všechno skončilo, tak nás čekaly obrovský marocký duny, který jsou trochu jiný než v Tunisku, protože jsou prašnější,“ popisuje závodník.
Tam Kvapila zachránila guma, kterou pomáhal vyvíjet Ervín Krajčovič. „Po těch 30 nebo 50 km v dunách jsem myslel, že chcípnu. Udělalo se mi tam pěkně zle a musel jsem se vysvléknout,“ přibližuje krizové chvíle Lukáš.
Ostatním jsem ukazoval, že jsem ok, ale představte si, jak uprostřed dun stojíte v trenkách, protože si musíte sundat komplet spodní prádlo. Dopadlo to dobře, jen kalhoty jsem tam musel nechat, protože se mi nikam nevešly.
„A tady před cílem pak zase byly moc pěkný vypalováky, ale v tom písku byly schované kameny, takže 2 km před cílem mě jeden poslal takovým způsobem, že jsem to málem rozvěsil. Vtipný bylo, že jsem na to zrovna myslel: „Ty jo, tady kdybych jí dostal, tak to by bylo hezký…“ A taky jsem jí dostal, ale ustál jsem to, ale dost možná to bylo spíš moje štěstí, než umění. No a jsem v cíli,“ shrnuje závodník, který jinak pracuje pro Vojenskou policii.
Podle Kvapila byla navigace během etapy velmi těžká, ale celkově je spokojený, a to i s tempem, protože ho čeká ještě 12 dnů: „Není to to o tom, že by tam závodnické srdce nebylo, spíš se to jenom snažím potlačit, abych viděl cíl. Ona ta únava, opotřebení… to všechno přijde a já se nechci vydat hned na začátku. Rozhodně jsem nejel na jistotu, ale jel jsem tak, abych mohl pokračovat,“ vysvětluje na závěr Lukáš.
Jak se bude Lukáši Kvapilovi dařit dál v závodě? Redakce Mzone.cz bude jeho africkou cestu dál sledovat!
Josef
8. 1. 2019 - 21:24Tak tenhle pan to je hrozny jelito?. To není závodník to je Horst z tele shopingu. Fakt komediant lukyno ?????????????