Menu

Co je nového?

Měření objemu kufru: Litrování je trochu jako tetris

Sdílení
Foto: Škoda Auto

Objem zavazadlového prostoru se dodnes měří ručně skládáním normovaných kvádrů. Člověk totiž tento úkol zvládne lépe než počítač. Ostatně, podívejte se na to sami!

reklama

Jak takové měření objemu kufru probíhá v tuzemské automobilce Škoda? Do zavazadlového prostoru technici postupně rovnají normované zelené kvádry o objemu 1 litr, které mají rozměry 20 × 10 × 5 centimetrů a jejich skládání se řídí příslušnou normou (kdybyste to chtěli vědět přesně, je to norma ISO3832). A i když se to celé vlastně může zdát poměrně jednoduché, má takzvané litrování zavazadlového prostoru svá úskalí.

„Důležité je, že objem, který tam jednou narovnáme a podle normy pak udáváme v technických údajích k vozidlu, musíme být schopni kdykoli pomocí normovaných kostek vyskládat znovu,“ vysvětluje základní zásadu opakovatelnosti měření Ladislav Kraus, který za vývoj zavazadlového prostoru zodpovídá.

Teoreticky byste tedy i vy měli být schopni sami výsledek techniků zopakovat. Museli byste ale, stejně jako technici ve Škodovce, dodržovat daná pravidla. Kostičky se například nesmí do auta „cpát silou“, i když drobná tolerance tu svým způsobem je: přece jen koberec a čalounění určitou malou pružnost dovolují.


Měření objemu zavazadlového prostoru

Pravidla také určují, kam až se smí skládat podle toho, dle jaké varianty normy zrovna postupujete – můžete měřit objem po hranu opěradel zadních sedadel, nebo po kryt zavazadlového prostoru, což u různých modelů mohou být dost velké rozdíly. Kryt ale v žádném případě nesmí být podle normy kostkami nijak nadzvedáván.


Technici samozřejmě mají s litrováním bohaté zkušenosti a umí využít doslova každou vhodnou skulinu. Zatím se jim díky tomu vždycky povedlo naměřit ještě o něco lepší objem, než jaký udávají počítačové simulace. Tento „boj“ o litry v kufru totiž samozřejmě začíná dávno před skládáním cihliček do kufru auta.


Nejprve v počítači

Objem zavazadlového prostoru je už součástí zadání vývoje celého vozu, vývojáři samozřejmě jen nečekají, jak velký kufr auta nakonec vyjde. Prostor musí splnit i řadu dalších požadavků nejen na praktičnost, ale třeba také na bytelnost konstrukce. Proto je již předem pečlivě připravován, včetně tuhosti dílů.

„Prvotní návrh probíhá v počítači a v něm se simuluje i měření objemu. To může počítat program automaticky opět s využitím normovaných kvádrů, tentokrát virtuálních, nebo to i v počítači dělá člověk,“ popisuje Kraus postup.

Pro počítač jde ale paradoxně o náročný úkol. „Může to počítat klidně přes víkend. Hledá totiž nejlepší možnou cestu, a když se kostička nevejde, zkouší, kam až musí sestavu rozebrat, aby prostor využil co nejlépe,“ dodává Peter Hancko, jeden z konstruktérů zavazadlového prostoru.


Objem kufru se měří pomocí malých kvádrů
Kvádry, které se do kufru skládají, mají rozměry 20 x 10 x 5 cm

Člověku to podle něj v 3D modelovacím programu zabere asi pracovní den a skládání za účelem fyzického měření je otázkou několika hodin v závislosti na tom, jaký objem se právě měří. „Při skutečném měření pak většinou technici díky zkušenosti dosáhnou na základním objemu zhruba o 5 litrů lepšího výsledku než na počítači,“ říká Hancko.


Férové měření

Přitom opravdu využívají pouze své zkušenosti a ne různé „triky“, i když ty norma do určité míry dovoluje. „Povoleno je například ze zavazadlového prostoru při měření odstranit vše, co není pevně spojené s automobilem. Tak daleko ale nejdeme, chceme, aby byl objem skutečně realistický a odpovídal tomu, co je možné využít,“ říká Kraus. Nicméně samozřejmě platí, že se při měření využívá i objem pod podlahou zavazadlového prostoru a při měření se sklopenými zadními sedadly i místo u podlahy pod sklopenými opěradly. Jeho využití norma v případě, že se sem lze po otevření dveří dostat, povoluje a definuje ho jako dodatečný zavazadlový prostor.


Měření objemu uvnitř vozidla

Právě měření se sklopenými sedadly je další relativně složitý úkol. Je při něm například potřeba správně nastavit přední sedadla. „Sedadla jsou za pomoci figuríny nastavena do pozice určené normou pro průměrného člověka. Za takto nastavené sedadlo umisťujeme polykarbonátovou přepážku, která nám vymezí určený prostor pro vyrovnávání kostek. Ty nám tak nepropadávají kolem sedadel,“ vysvětluje Hancko.

reklama

Do celkového objemu se sklopenými sedadly se počítají i různé další úložné prostory, které se v autě za přední řadou sedadel nachází: kromě zmíněného místa pod podlahou i pod sklopenými opěradly jsou to třeba zadní schránky ve dveřích, schránky u podběhů a podobně.

Konkrétně Škodovka k měření používá vozy v základní konfiguraci zavazadlového prostoru. Podle normy se totiž uvádí největší naměřený objem zavazadlového prostoru a různé dodatečné prvky mohou jeho velikost přirozeně ovlivnit.


Napište váš názor

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Využíváme Akismet k redukci spamu. Zjistěte více.

Přidat na Seznam.cz
Nahoru