Praha. Milovaná i nenáviděná metropole naší matičky vlasti. Praha je moderní pulzující město, které má ale i svou romantickou historickou atmosféru. Najdete v ní všechno co potřebujete, potýká se však také s řadou problémů. Tak jaká tedy Praha doopravdy je?
Autor tohoto článku je Pražák jako Brno. Čistokrevnej a papírovej. Dalo by se říct, že Prahu miluje, ale určitě ne slepě. Dost věcí na Praze ho štve a nebojí se to říct nahlas. Začněme ale tím kladným.
Pozitiva:
Praha je krásná
Je to tak. To jí nemůže nikdo upřít. Turisti se do Prahy sjíždějí z celého světa a s otevřenou pusou obdivují Pražský hrad, Karlův most, Národní divadlo a další pražské památky. A my se jim vůbec nedivíme, je to rozhodně jedno z nejkrásnějších měst na světě a Češi si to někdy málo uvědomují.
Národní muzeum
Konečně po dlouhé době můžeme říct, že se něco v Praze opravdu povedlo. Ano, rekonstrukce historické budovy Národní muzea dopadla na jedničku. Konečně se za majestátní budovu v centru Prahy nemusíme stydět a její vizáž připomíná podobně důležité stavby v západní Evropě. A v neposlední řadě je dobře, že byly ve fasádě budovy zachovány díry po střelách ze srpna roku 1968.
Noční život
V tomhle mají zkrátka Pražáci oproti ostatním obyvatelům Česka výhodu. I když víme, že i další města umí žít, v Praze se toho prostě koná nejvíc. Koncerty, hudební kluby, divadla i bary, výběr je v metropoli široký a na své si přijde každý. Je libo brazilskou tančírnu, francouzskou champagnerii nebo irskou hospodu? Žádný problém, můžete vyrazit.
Dobré pracovní podmínky
V Praze je bez práce snad opravdu jen ten, který pracovat nechce. Práce je tu dostatek napříč odvětvími a platy jsou nejvyšší z celé republiky (což vykompenzuje například ultradrahé bydlení). V Praze sídlí řada firem, nadnárodní společnosti zde mají své pobočky a některé čtvrti vypadají, že v nich ani nikdo nebydlí a jezdí se sem jen za prací.
Parky a trendy místa
Praha sice není na první pohled tak úplně zeleným městem, disponuje ale celou řadou krásných parků a odpočinkových míst.
Za zelení se můžete vydat například do Stromovky, na Letnou, do Hostivařského lesoparku, Kunratického a Krčského lesa, Prokopského údolí, Divoké Šárky, na Petřín anebo třeba jen na Parukářku či do Riegrových sadů.
Tam všude najdete příjemné místo k odpočinku a nutno říct, že na řadě těchto míst město v posledních letech opravdu zapracovalo, nejvíc snad na zmiňované Stromovce. A pak jsou tu místa jako náplavka, Containall, Manifesto Market nebo Kasárna Karlín, tedy tak trochu hipsterské spoty, kde si můžete dát skvělou kávu, poslechnout alternativní muziku anebo večer zapařit.
A teď ta méně veselá stránka Prahy…
Negativa:
Doprava
Na jednu stranu je v Praze jedna z nejlepších sítí podzemní dopravy – metro je přehledné, bezpečné a rychlé. Ale tím to končí. Všechno ohledně dopravy v Praze setsakramentsky trvá. Stavba Pražského okruhu, výstavba metra linky D nebo i kvalitní spojení na letiště. To by měly být priority členů zastupitelstva české metropole, místo toho zástupci města řeší prodej kebabu v centru nebo betonové květináče. O klíčových dopravních stavbách tak slyšíme jen dva nebo tři měsíce před volbami.
Parkování
V Praze se nedá, až na okrajové části, takřka zaparkovat. V polovině města jsou nelogicky parkovací zóny a v té druhé ne. Že se v systému parkování nevyznají přespolní by se ještě dalo pochopit, tápe ale i velká část Pražanů. Na tom všem je ale asi zdaleka nejhorší to, že si z parkování vedení Prahy udělalo čistý byznys.
Už dávno neplatí, že modré zóny mají zaručit parkování pro rezidenty, za poplatek v nich často totiž může parkovat kdokoliv. Aut jsou tak plné ulice, místní nemají kde zaparkovat a na magistrátu cinká kasička.
Hlavák, Václavák a bezdomovci
To je prostě humáč. Cizinci, kteří přijedou do Prahy vlakem na Hlavní nádraží se musí asi hodně divit a pravděpodobně přemýšlí, jestli nenastoupit hned do vlaku zpět do domoviny. Bezdomovci na lavičkách, feťáci aplikující si drogy jen pár metrů od budovy nádraží nebo podivní naháněči do nočních klubů. To vše nedělá zrovna dobrou vizitku české metropoli. A o Václaváku ani nemluvě, tam většina Pražanů chodí jen když opravdu musejí. Inu chlouba matičky Prahy.
Anonymita a bezohlednost
Možná to pro někoho není tak úplně negativum, ale anonymita je v Praze velká. Někomu to vyhovuje, někomu ne. Horší je bezohlednost okolí ve chvíli, kdy máte třeba zdravotní potíže. Člověku ležícímu na chodníku tak dlouhé minuty nemusí nikdo pomoci, a to ani v případě, kdy se jedná o frekventovanou ulici. Je dokonce známo i několik případů, kdy byl člověk se zdravotní indispozicí za bílého dne okraden. Super, co?
Semafory
Tohle je tak trochu prkotina, ale pražským řidičům dokáže znepříjemnit život. Bývalá primátorka Krnáčová sice pravidelně a s radostí používala pojem Smart City, ale Praha si o tom může zatím nechat leda tak zdát.
Ve 21. století nejsou zástupci města ve střední Evropě schopni ani nechat naprogramovat semafory tak, aby řidič jedoucí podle předpisů, nestál na každých druhých světlech.
Uznáváme samozřejmě, že ne všude je to možné, ale ti, co pravidelně jezdí například po Evropské nebo Plzeňské ulici, nám dají určitě za pravdu…
Jaké máte zkušenosti s Prahou vy? Souhlasíte s našimi postřehy, nebo to vidíte jinak? Podělte se o váš názor v diskuzi!
Napište váš názor