Menu

Co je nového?

Každý správný muž má u sebe nůž

Sdílení
Text: Ebra, Foto: Depositphotos, Pexels

Jedním z prvních a nejdůležitějších nástrojů člověka byl nůž. Jeho použití bylo téměř všestranné – člověk s jeho pomocí bojoval, porcoval ulovenou zvěř, zpracovával její kůži, vyráběl nejrůznější potřeby. V začátcích byl nůž primitivním nástrojem, který však na své dlouhé cestě prošel vývojem, který měnil jeho materiál i tvar a proměnil jej z užitečného pomocníka dokonce až ve výjimečnou chloubu svého majitele. Asi byste měli vědět, že u těch opravdu speciálních nožů to chce nemít hluboko do kapsy. Pak si totiž můžete pořídit třeba i nůž zdobený nefalšovaným meteoritem.


Od pazourku ke kovu

Čepele prvních nožů byly vyrobeny z pazourků, kostí či obsidiánu, což je přírodní sklo, vznikající v důsledku rychlého kontaktu žhavé lávy s chladným prostředím. Jeho úlomky vynikají vysokou ostrostí. Další nože v pořadí měly čepele z mědi, jejíž nevýhodou byla však měkkost, a tak až bronz dal noži tvar, který si nese dodnes. Skutečný vývoj nože přišel s výrobou železných rud a ocelové nože jsou známé z období cca 700 let před naším letopočtem. Být nožířem, to už něco znamenalo, vždyť nožíři se sdružovali do cechů, jejich vážnost stvrzoval dokonce statut českých panovníků. Dostat požehnání krále by si jistě přál každý z cechů, i když ne všem se to podařilo.


A zrodila se legendární rybička

S technickou revolucí v 19. a 20. století, přišla tovární výroba, která většině nožířských řemeslných dílen zasadila smrtelnou ránu. Proti produkci továren neměli obyčejní nožíři šanci. Tu dostali zase až později, ale to je již jiná kapitola. Jedním z velkých podniků u nás byl a dosud je MIKOV Mikulášovice ve Šluknovském výběžku. Letos tato továrna oslaví úctyhodných 225 let od svého vzniku. V jejím portfoliu je zastoupena většina druhů nožů a nechybí ani vojenské či speciální záchranářské. Součástí továrny je Muzeum nožířské výroby, v jehož expozici najdete pestrou přehlídku rozličných nožů, včetně historických, unikátních a skutečně opravdu vzácných.


Ovšem doslova mikulášovickým evergreenem je tradiční „rybička“, která dříve nesměla chybět v kapse žádného kluka. Ostatně tu si zde můžete pořídit, a na tu nejobyčejnější vám bude stačit necelá stokoruna. Není ale rybička jako rybička.

Kromě různých dalších modelů rybičky je v nabídce také investiční krasavice „s rodokmenem“, mající střenku z 18-ti karátového zlata, čepel a hřbetní pero vyrobené z damaškové oceli a svůdně mrkající očkem z českého granátu. To vše bratru za cenu něco přes dvě stě tisíc korun českých.


Ostrost a krása damaškových nožů

Kdo ví a zná, ten už při vyslovení „damašková (damascenská) ocel“ zbystří. S tímto materiálem, a s noži a zbraněmi z něho vyrobenými, se čile obchodovalo v Damašku, hlavním městě dnešní Sýrie, a odtud pochází název „damašková ocel“. Je to láska na dvě doby. První, když spatříte čepel nože vyrobenou z tohoto materiálu a již navždy si zapamatujete její výjimečně krásnou kresbu. Vytvoření kresby je tak trochu alchymie. Vznikne tak, že se povrch čepele naleptá např. chloridem železitým.

Vrstvy, které mají vyšší obsah uhlíku, vyniknou tmavě šedou barvou, ty s menším obsahem uhlíku jsou světlejší.

Druhou dobou lásky je to, když se přesvědčíte o výjimečné řezivosti takové čepele. Výroba damaškové ocele není nic snadného a možná víc než zdlouhavé popisování výrobního postupu vás může zajímat informace, že damašek si našel cestu do dílen nožířů po renesanci ve 2. polovině 20. století a právě díky tomu se zrodilo množství kvalitních sběratelských nožů.


Nejen pušky a kulomety! Tohle jsou pistole 2. světové války


K ostrosti nožů z damaškové ocele, které jsou krásné, tvrdé a pevné, je třeba říci jedno velké POZOR. Současný trh nabízí řadu takto zdobených nožů, které na první pohled zaujmou, ale nesplňují požadavky kladené na tvrdost a pevnost a ve skutečnosti jsou vhodné pouze k dekorativním účelům. A tak si řekněme trochu lidově: „Pozor na to, abyste za hodně peněz nezískali jen málo muziky.“


Něco pro fajnšmekry

Je potěšující, že skutečné nožířské lahůdky pochází i z „českých luhů a hájů“. Jedny z nich nesou značku J. Pajtl. Pan Josef Pajtl se výrobě nožů profesionálně věnuje bezmála třicet let a pod jeho rukama vznikají doslova šperky, nesoucí punc kvality a výjimečnosti. Mohou být zdobené mamutovinou, vzácnými exotickými dřevy a mnoha dalšími neméně zajímavými prvky a jejich součástí může být i skutečný meteorit. Bez nadsázky tak lze říci, že šťastný majitel takového kousku má, nebo bude mít, doslova nůž s příběhem.

Napište váš názor

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Využíváme Akismet k redukci spamu. Zjistěte více.

Přidat na Seznam.cz
Nahoru