Menu

Co je nového?

Krvavá vzpoura kvůli zdanění alkoholu! Za chlast se přeci musí bojovat

Sdílení
Text: Luboš Zárubecký, Foto: Wikipedia

Možná byste nevěřili, jakou krvavou vzpouru dokáže vyvolat zdanění alkoholu. Tento článek by si měli přečíst naši zákonodárci předtím, než se rozhodnou zvýšit daň na pivo…


Když byla v červenci 1776 vyhlášena ve Spojených státech amerických Deklarace nezávislosti, nesetkalo se její přijetí se sebemenším odporem. Ačkoli to znamenalo konec vysávání americké pokladny Angličany, i po dalších čtrnácti letech zela prázdnotou. Hlavní otázkou tedy bylo, kde vzít finance na budování státu? Armáda, úřednický aparát a splácení půjček – to vše něco stojí!


Prezident George Washington byl nekompromisní a nařídil vypsat daně. Jeho ministr financí a zapřisáhlý abstinent Alexander Hamilton měl hned jasno odkud potřebný kapitál vzít – ponoukal prezidenta vypsat daně zejména z palíren alkoholu. Nápad se to zdál zpočátku dobrý, jelikož na území Spojených států se v té době nacházelo zhruba 10 500 palíren.


Hned jak se zpráva o úmyslech státníků dostala na veřejnost, bylo jasné, že toto nařízení by bylo pro oficiální výrobny alkoholu v podstatě likvidační a to hlavně pro ty nejmenší.

Zatímco velká města jako New York, Boston či Philadelphie byly relativně v klidu, na západě v Pensylvánii to vřelo nespokojeností.

Jeden z nejvlivnějších výrobců whisky Robert Newton se proto rozhodl obrátit se nejprve na kongresmana Williama Findlyho se stížností. Vzkázal vládě, že pokud palírnám daně neuleví, neuvidí ani cent a každého výběrčího daní požene spolu se svými kumpány od jejich domovů dřevěnou holí.


Francouzská cizinecká legie aneb jaká je dnešní podoba elitní vojenské armády


Když je po několika měsících jasné, že Findley se svým lobbingem na snížení daně z alkoholu neuspěl, rozlítili se všichni výrobci destilátů napříč celou zemí. V tomto okamžiku už nic nestálo v cestě první protivládní vzpouře v dějinách USA.



Prvním, kdo měl možnost zkusit zuřivý vztek výrobců whisky, se stal výběrčí daní John Mickelson.

Když vkročil do pensylvánského městečka Greensburg, zasypali ho místní nadávkami a výhružkami a nakonec ho svlékli ze šatů, zbičovali zesměšnili a vykopali z města ven.

Po sérii podobných útoků napříč celou zemí se zákonodárci v čele s Washingtonem rozhodli tvrdě zakročit. Byl tak vydán zákon o dani, který povoloval výběrčím zbraň a doprovod ozbrojeného asistenta. Navíc měl být jakýkoli ozbrojený odpor výběrčího od té chvíle považován za sebeobranu.


Po vydání tohoto zákona se výrobci lihovin stáhli, nespokojeně mručeli a pálili načerno. Ovšem v listopadu 1793 zela státní kasa opět prázdnotou kvůli finanční podpoře Velké francouzské revoluce a opět bylo nutné z lidí vytřískat daně. Přirozeným důsledkem bylo opět uvalit daně na milovníky zlatavé whisky. Ovšem tato troufalost neměla tentokrát zůstat nepotrestána a rozpoutala se krvavá řež.


Utrpení, bolest a strašlivá smrt: Středověká justice byla opravdu krutá


Prvním, kdo odnesl hněv rozlíceného lidu, byl další z výběrčích Phillip Nevill. V noci do jeho domu pronikli nespokojenci a založili mohutný požár, ze kterého se Nevillovi a jeho rodině nepodařilo uniknout. Přihlížející dav zaslechl jen jejich krátký nářek.

Na druhý den, když se rozběhlo vyšetřování žhářského útoku, zjistil šerif, že by musel zatknout půlku Pensylvánie, protože na založení požáru se podíleli skoro všichni významní výrobci alkoholu.

Proti rebelii je proto povolána armáda o 13 000 mužích. Vojáci si už dokázali zjednat respekt a za mříže putovalo celkem 20 nejviditelnějších účastníků nevydařeného puče, ostatní vyvázli s podmínkou. Rázný zásah vlády a prezidenta zajistil, že do budoucna daň na výrobu alkoholu neklesla a že se tato ohnivá vzpoura zapsala do dějin Spojených států jako první zásah federálních ozbrojených sil proti vlastním občanům.

Napište váš názor

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Využíváme Akismet k redukci spamu. Zjistěte více.

Přidat na Seznam.cz
Nahoru