Menu

Co je nového?

Tajemství zamilovanosti aneb proč nás to k někomu táhne a k někomu vůbec

Sdílení
Foto: Pexels, TED.com, FOX Entertainment, Belgium film distributions, Marvel

Zamilovanost je věda! Americká bioložka a antropoložka Helen Fisher, autorka několika populárních knih o lásce, celé roky zkoumala, jaká mozková oblast je zodpovědná za romantickou zamilovanost. Po čtyřiceti letech výzkumů přišla s teorií, která má objasnit, proč nás to k někomu „nevysvětlitelně“ táhne, zatímco jiní jsou nám lhostejní.


Teorie Helen Fisher je založena na typologii osobností. To, zda je někdo šťastný nebo nešťastný ve svém vztahu, závisí zřejmě mnohem víc na biochemických procesech našich těl, než se doposud myslelo. Za pocity zamilovanosti zodpovídá maličká část našeho mozku.


Helen provedla mnohá zkoumání na mozcích:

  • vášnivě zamilovaných
  • těch, kteří si procházejí bolestivým rozvodem
  • těch, kteří jsou ženatí už více než 25 let

Mozek zamilovaných zkoumala pomocí sledování, dotazování se a především také s pomocí výpočetní tomografie. U všech tří skupin Helen zaznamenala aktivní část mozku zvanou ventrální tegmentální oblast (VTA). Tato oblast zodpovídá za silné emoce, motivaci i za závislost na narkotikách nebo alkoholu. Jde o takzvaný „plazí mozek“, nejstarší jádro lidského mozku.


Zamilovanost je věda

Zajímavé je, že tato primitivní část mozku je stejně aktivní jak u čerstvě a vášnivě zamilovaných, tak u těch, kteří jsou už dlouhou dobu v manželství. To vede Helen k domněnce, že láska je nejstarší a nejsilnější závislost, jaká existuje. To také vysvětluje naši touhu vlastnit osobu, která nás odmítla.

Tato prehistorická část mozku je uspořádána tak, aby nám pomohla získat to, co chceme. Není ani tak podstatné, co to je, zda jídlo, pití, majetek, droga nebo třeba nějaká osoba. Mozek tak jako tak vyhodnotí objekt touhy jako naprosto nezbytnou potřebu.

Jak náš mozek rozhoduje o tom, do koho se zamilujeme

Už víme, která část mozku může za náš pocit zamilovanosti – jenže proč se tato část aktivuje právě při komunikaci s jednou osobou, zatímco při kontaktu s někým jiným zůstane nečinná? Samozřejmě, vybíráme si partnery, s kterými si rozumíme: podobně inteligentní, podobně společensky postavené, stejně atraktivní, se stejným náboženským vyznáním, se stejnými rodinnými hodnotami a se stejným vzděláním.

Obecně platí, že velké rozdíly nedělají dobrotu. Helen Fisher ale věří, že to vše je zanedbatelné v porovnání s něčím mnohem hlubším a podstatnějším. To něco je hormonální typ.

Helen se nechala zaměstnat jako hlavní vědecká konzultantka pro seznamku Match.com, kde analyzuje tisíce uživatelů, kteří hledají svého vysněného partnera. Díky zkušenostem z této práce odhalila určité vzorce v tom, jak se utvářejí páry a jak se jiné páry zase rozpadají. V závislosti na hormonálním typu naší osobnosti bude v našem mozku převažovat jeden ze čtyř hormonů: dopamin, serotonin, estrogen nebo testosteron. A my se vždy zamilujeme do lidí, kteří jsou v souladu s naším hormonálním nastavením.


Láska kvete v každém ročním období

Helenin výzkum mimo jiné potvrzuje, že lidé jsou od přirozenosti monogamní. Patříme mezi pouhé 3 % živých tvorů na naší planetě, kteří tvoří trvalé páry. Naše monogamie je fyziologicky a geneticky podmíněna. To samozřejmě neznamená, že každý z nás zůstane po celý život věrný jednomu jedinému partnerovi, ale pokud nalezneme toho „pravého“, většina z nás s ním už chce zůstat navždy.


Čtyři hormonální typy podle Helen Fisher

Všichni lidé nejsou stejní – ten fakt asi nikoho nepřekvapí. Přesto věříme mnohým stereotypům (jako třeba „všichni muži jsou stejní!“ nebo „když taková byla jedna, budou takové všechny!“). Helen věří, že lidi lze rozdělit do čtyř skupin podle jejich hormonálních typů. Abychom s někým dokázali vytvořit dlouhodobý a funkční vztah, je velmi důležité vybrat partnera správného typu.


Helen Fisher

Jak to ale udělat? Je to vlastně docela snadné – podle Helen totiž stačí poslouchat své srdce. Až na to, že srdce s tím nemá až tolik společného. Ale říkat „poslouchej svůj plazí mozek“ už prostě nezní tak romanticky.

Okouzlit nás jednoduše může jen ten, kdo se k nám z hormonálního hlediska hodí – právě do takového člověka se zamilujeme.

1) Hormonální typ: Dopamin

Dopamin

Objevovatele, jak tento hormonální typ Helen nazývá, nejlépe charakterizují slova jako „zvědavost“, „smysl pro dobrodružství“, „impulzivita“, „kreativita“ a „nezávislost“. Tito lidé bývají poměrně liberální a flexibilní, nebojí se narušovat pravidla a dělat věci po svém. Vysoká hladina dopaminu je zodpovědná za touhu po potěšení. To tyto lidi nutí zkoušet stále něco nového, získávat nové dojmy a nové zkušenosti. Podle statistik, které si Helen vedla, je tento hormonální typ lidí zastoupen v populaci asi z 26 % (v tom jsou započítáni jak muži, tak ženy).

Nejlepším partnerem pro objevovatele je další objevovatel. Tito lidé totiž vedle sebe potřebují někoho stejně energického, vedle něhož se nebudou nikdy nudit.

2) Hormonální typ: Serotonin

Serotonin

Tento hormonální typ osobnosti nazývá Helen budovatelé. Jsou konzervativní, obezřetní, schopní kompromisů. Jednají vždy s chladnou hlavou a jsou přístupni dialogu. Pro budovatele je důležité zázemí: jejich rodina, přátelé, domov. Vždy se snaží dodržovat zákony, pravidla i všechny své povinnosti. Serotonin je zodpovědný za touhu po socializaci a stabilitě. V celé populaci jsou zastoupeni asi z 29 %.

Nejlepším partnerem pro budovatele je další budovatel. Tento člověk totiž potřebuje pocit stability a bezpečí, což mu může dát jen další člověk vyznávající stejné hodnoty jako on. Podle Helen navíc platí manželství dvou budovatelů za ta nejsilnější vůbec.

3) Hormonální typ: Estrogen

Estrogen

Vyjednavač – tak Helen nazývá typ, u něhož převažuje hormon estrogen. Tento typ bývá spojen s rysy, které obvykle přiřazujeme ženám (ačkoli v této skupině najdeme i muže). Vyjednávači mají silně vyvinutou intuici, jsou to perfekcionisté, mají výtečnou představivost a fantazii. Ve schopnosti vytvářet dlouhodobé plány nemají konkurence. Stejně tak jsou na tom v řečnických dovednostech. Jsou empatičtí, citliví, bývají to dobří rodiče. Mezi muži je tento typ zastoupen asi z 20 %, mezi ženami z 36 %.

Nejlepším partnerem pro vyjednávače je jeho opak – ředitel. Ředitelova rozhodnost může kompenzovat jeho pochyby a nejistotu.

4) Hormonální typ: Testosteron

Testosteron

Ředitelé jsou vynalézaví, nezávislí, sebevědomí a rozhodní. Je pro ně typické racionální smýšlení, odhodlání a soutěživost. Nebojí se překonávat překážky v cestě za svými sny. Cílů dosahují svou vlastní cestou bez ohledu na názor společnosti. Z ředitelů bývají skvělí vědci nebo inženýři. Tento hormonální typ je více zastoupen u mužů, ale najdeme tu i ženy (spadá sem asi 10 % všech žen).

Nejlepším partnerem pro ředitele je jeho opak – vyjednavač. Trpělivost a citlivost vyjednavače může kompenzovat někdy příliš tvrdou povahu ředitele.

Každý z nás může být přiřazen k nějakému z těchto 4 typů. Někteří lidé mohou dokonce spadat rovnou do dvou skupin zároveň. Pokud jste se i vy našli ve dvou hormonálních typech zároveň, znamená to, že jeden z hormonů je u vás hlavní a druhý pomocný.


Tak co, rozpoznali jste se v některém z hormonálních typů podle Helen Fisher? Jakého jste typu? A co vaše partnerka? Podělte se o svou zkušenost do komentářů níže!


Chcete zvýšit svou atraktivitu? Naučte se vyprávět


Napište váš názor

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Využíváme Akismet k redukci spamu. Zjistěte více.

Přidat na Seznam.cz
Nahoru