Heinrich Himmler
Heinrich Himmler – Blázen nebo tajemný mystik hledající bájnou Atlantidu?Zdroj: youtube.com

Heinrich Himmler – Blázen nebo tajemný mystik hledající bájnou Atlantidu?

5.0/5
Hodnocení:

Heinrich Himmler byl jednou z vůdčích osobností nacistického Německa a hlavní konstruktér konečného řešení židovské otázky. Už méně je známo, že se intenzivně zajímal o okultistické kořeny nacismu, měl sklony k mystice a vyznával sektářské rituály. Všechny tyto sklony měly základ v jeho dětství. Mladý Himmler vyrůstal v rodině pedantského učitele, který jemu i jeho dvěma bratrům tvrdě vštěpoval zásady spořádanosti, svědomitosti a poslušnosti vůči autoritám. Koníčkem jeho otce jsou germánské dějiny a to se postupně přenáší i na mladého Heinricha, který byl velice nesmělý, plachý a samotářský.

Himmlerova rodina viděla jeho budoucnost v armádě. Ovšem problémem se ukáže jeho krátkozrakost, která mu uzavře cestu k námořnictvu. Heinrichova další volba je proto pěší pluk. Ovšem díky jeho nízkému věku, bylo mu pouhých 17 let, se nedostane na frontu. Po porážce Německa v roce 1918 cítí mladík ponížení a zradu. Tak si rozhodně začátek své vojenské kariéry nepředstavoval! Bloumal bezcílně Mnichovem a všude pozoroval jen rozvrat a chaos. V roce 1922 absolvoval studium na zemědělské fakultě Mnichovské univerzity, ale kvůli své asketické povaze si moc studentského života neužíval.

Poválečné Německo se zmítalo v nejrůznějších idejích, koncepcích, ale hlavně se hledal viník válečného ponížení. Heinrich Himmler se tehdy přimknul k oborům hledajícím vysvětlení mimo reálný svět – hltal knihy o spiritismu a okultismu, orientálním náboženství a astrologii. Z jeho tehdejších postojů lze vypozorovat ideologické postoje budoucí SS spojené s antižidovstvím, rasismem, německé rasové nadřazenosti a tak dále. Tyto své názory pak od roku 1923 uplatnil v nově vzniklé NSDAP a neodradil ho ani nezdařený puč, který uvrhnul Hitlera za mříže a jenž vedl k zákazu strany. Ideály NSDAP však šířil dále a uplatnil se tak jako profesionální propagandista nacismu. Postupně se vymanil z role poskoka a stal se věrným stoupencem Hitlera, který se vrátil z vězení roku 1925 s ideologickou knihou Mein Kampf. Tehdy se vůdce rozhodl založit ozbrojené složky na ochranu vedení nacistické strany – Schutzstaffel (SS).

V 26 letech byl Himmler stále bez sexuální zkušenosti, jelikož byl v kontaktu se ženami plachý a nemotorný. Jeho seznámení s manželkou začalo trapnou scénou, kdy se ukryl před deštěm v bavorském hotelu v Reichenhallu a nešťastně kapkami postříkal krásnou mladou dámu. Margaret Bodenová odpovídala ideálu germánské krásy a Himmler k ní okamžitě pocítil náklonnost. O osm let starší a rozvedená Margaret jeho city opětovala a postupně se více a více sblížili. V roce 1928 následovala svatba a o rok později se jim narodila dcera Gudrun. Stále však horlivě pracuje pro nacistickou stranu a tak za rodinou dojíždí jednou za měsíc. V lednu roku 1929 byl jmenován velitelem SS, které tehdy čítaly pouhých 200 členů. Horlivě se pustil do rozšiřování jejich řad, přičemž členy se mohla stát pouze elita z rasově čistých nordických mladíků.

Své názory Himmler opírá pochybné německé myslitele a přebírá jejich interpretace. Zvláště ty, které mluví o ušlechtilých a nadlidských předcích Němců, jejíž starověká sláva přinesla árijcům moudrost, moc a prosperitu, než byli potlačeni nepřátelskou kulturou. Své zdůvodnění také opíral o teorii nadřazenosti lidských ras. Podle něj se většina potomků obyvatel bájné Atlantidy, kterou obývaly nadlidské árijské bytosti, nachází právě na území Německa. Z nich měla být vytvořena nová německá šlechta, která měla být jádrem SS. Himmler dokonce založil zvláštní badatelskou sekci SS, nazvanou Ahnenerbe (Odkaz předků), jež měla za úkol objevit bájnou Atlantidu a rozesílala archeologické expedice do všech koutů světa – do Tibetu, Jižní Ameriky i na Antarktidu.

V roce 1938 byla vyslána bájná Himmlerova výprava do Tibetu. Proč? Nacistické špičky věřily, že zde naleznou důkaz o původu árijské rasy a že v Himalájích přežili lidé z bájné Atlantidy. Němečtí vědci během svého pátrání měřili lebky Tibeťanů a zaznamenávali jejich tělesné proporce. Po návratu pak shledali, že stojí někde mezi mongolskou a evropskou rasou a že se svými proporcemi se mohou stát partnerským národem Němců.

Himmler dále věřil, že sám je převtělením bájného německého krále Jindřicha I. Ptáčníka, proto inicioval mohutné oslavy výročí jeho úmrtí. Od něj také přebírá legendární „Drang nach Osten“, čili přípravu invaze na východ. Ve svém okolí si pak Himmler vysloužil přezdívku „král Heinrich“. Pro svou novou německou aristokracii z čisté německé rasy Himmler zvolil středověký hrad Wewelsburg na severozápadě Německa jako obdobu hradu Camelotu bájného Artuše. Wewelsburg byl určen, aby se stal magickým bodem v budoucím konfliktu mezi Evropou a Asií. V hlavní síni měl stát kulatý dubový stůl pro 12 rytířů v čele s Himmlerem, jakožto místo slavnostních schůzek. K hradním rituálům měly patřit i pohanské svatby důstojníků SS a jejich nevěst. V podzemí se pak mělo nalézat místo kultu krve ke křtu krve, tedy k rituálu přijímání nováčků SS. Všechno tohle mělo sloužit k tomu, aby se prokázalo, že Germáni nebyli jen primitivní barbaři, kterým přinesla kulturu až křesťanská civilizace.

Mezi nacistickou elitou patří Himmler za spolehlivého vykonavatele moci, který si jen občas dopřává nějakou výstřednost, a jeho sklony k mysticismu se přecházely se shovívavým úsměvem. Brzy dostává speciální úkol – má se zhostit „konečného řešení židovské otázky“. Pod jeho vedením tak vzniká celá síť koncentračních a vyhlazovacích táborů a to jak na území Německa, tak Polska. Kvůli prosazování árijského mýtu bylo nutné zlikvidovat všechny neplnohodnotné rasy. Přistoupilo se tak k organizovanému vyhlazování Židů, Slovanů a Romů.

http://youtu.be/xu_0W6m5MQ8

Himmler zároveň podporovat „šlechtitelské stanice“, kde se měli příslušníci SS postarat, společně s rasově vyhovujícími partnerkami, o zplození elity národa. Bylo očekáváno, že z jednoho rasově čistého svazku vzniknou tři až čtyři potomci. Za účelem růstu populace byly později zřízeny jakési líhně lidí – tento projekt měl název Lebensborn. Rodily se zde nemanželské děti, které na svět přiváděly svobodné matky, které byly oplodňovány skupinou elitních mužů.

Manželský život Heinricha Himmlera nebyl šťastný. Léta žili s Margaretou odděleně a posléze kolem roku 1940 vstoupila do Himmlerova života nová žena. Byla jí jeho sekretářka Hedvika Potthasttová, která byla o 12 let mladší než on. V roce 1942 přišel na svět jejich společný syn Helge a o dva roky později dcera Nanette. Oba Himmlerovi potomci jsou dodnes naživu.

A jaký byl Himmlerův pád? Docela politováníhodný. Dne 23. dubna 1945 nabídnul spojencům separátní kapitulaci, za což ho Hitler okamžitě zbavil všech funkcí. O měsíc později spáchal Heinrich Himmler v britském zajetí sebevraždu. Na šéfa jednotek SS vyznávajících čest, hrdost a cnost to byl docela zbabělý konec.

O osobě Heinricha Himmlera pojednává kniha Dušana Hamšíka Heinrich Himmler – Druhý muž třetí říše, 1994.

autor: Hocká Eva
rubrika: Historie
Ohodnoť článek:
GD Star Rating
loading...

Komentáře nejsou povoleny pro tento příspěvek.