Kratinká novela, v níž se během pár dnů odehraje řada zvratů a v níž Vladislav Vančura rozvinul svůj smysl pro humor na nejvyšší úroveň, vyšla poprvé v roce 1926. Poté nakladatelé celých 22 let o tuto prózu nejevili sebemenší zájem.
Ivan Olbracht označil Rozmarné léto za jednu z nejpůvabnějších knih,
které byly v Čechách napsány, ovšem v uměleckých kruzích byla považována za nezfilmovatelnou. A přece se našli nadšenci, kteří dokázali „humoristický román“, jak zní Vančurův původní podtitul, dostat roku
1968 na plátna kin. Spoluscenárista Václav Nývlt a Jiří Menzel. Dokonalé
obsazení hlavních rolí úspěch jejich úsilí podmínilo.
Diváci zřejmě oceňují brilantní hereckou práci hvězd zářících (Brodský, Hrušínský), nastupujících (Myslíková, Řehák) i debutujících (Jana Drchalová, provdaná Preissová).
Vančurovi obdivovatelé zase kladně hodnotí, takřka doslovné zachování spisovatelova textu. Čtyřicet let polozapomenuté dílko se díky Jiřímu Menzelovi a dalším stalo téměř všeobecně známým.
Široké známosti Rozmarného léta, dané častými reprízami v televizi, si nyní všimli i autoři reklamních nátlaků a využitím proslulé věty: Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným, patrně míní spotřebitele přimět k úvaze, zda si propagovaný produkt přece jen nepořídit.
Blog: Smiřme se se smrtí velkého autora
Je zásluhou Menzelovou a jeho spolutvůrců, že Vančurova šťastně sepsaná próza je živou součástí české kultury a může sloužit i reklamním loupežníkům.
Děkuji za přečtení. Jiří Čepelák
Chcete se také na stránkách Mzone.cz podělit o svůj názor nebo se vypsat z něčeho, co vás trápí? Blogovat můžete i vy! Své příspěvky zasílejte na e-mail redakce@mzone.cz a do předmětu uveďte heslo „Blog“.
Napište váš názor