Alkohol je společností nejtolerovanější droga. Dokáže lidi osudově rozkmotřit i navěky spojit. Přináší dobré i špatné, vzpomínky i výčitky. Je na každém, jak se s ním vyrovná. A spisovatelé se s ním vypořádávali vždycky po svém. Podívejte se na knihy, které se v lihu doslova topí!
Jack London – Démon alkohol aneb Paměti pijákovy
Démon alkohol aneb Paměti pijákovy je autobiografická románová zpověď amerického spisovatele Jacka Londona. Spisovatel, který je známý zejména díky svým dobrodružným knihám pro dospívající mládež, popsal v tomto díle svůj celoživotní boj s alkoholem.
Vylíčil své první zkušenosti s alkoholickými nápoji, postupně získaný návyk i problémy, které mu démon alkohol způsobil.
Nedlouho po vydání románu byla v Americe v letech 1920 až 1933 zavedena prohibice. Mimo jiné Jack London napsal Tuláka po hvězdách, Volání divočiny nebo Bílého tesáka.
Hunter S. Thompson – Strach a svrab v Las Vegas
Kniha Strach a svrab v Las Vegas s podtitulem Divoká pouť do srdce Amerického snu začíná citátem: „Kdo ze sebe učiní zvíře, zbaví se bolesti člověčenství.“ Autor Hunter Stockton Thompson v díle představil hnutí 60. let. Popsal svět podle autentických zápisků drogově alkoholického deliria novináře jménem Raoul Duke a jeho právníka Dr. Gonza. Příběh se odehrává v 70. letech 20. století. Autor přiblížil bláznivé dobrodružství obou mužů na cestě z Los Angeles do Las Vegas (pobyty v různých hotelech, kasinech a na ulicích Města hříchu).
Oba hlavní hrdinové prožívají alkoholová a drogová opojení, což vede k bizarním a absurdním situacím.
V roce 1998 převedl knihu na stříbrné plátno režisér Terry Gilliam. Filmový snímek dostal název Strach a hnus v Las Vegas a hlavní role ztvárnili Johnny Depp a Benicio Del Toro.
Michail Bulgakov – O prospěšnosti alkoholismu
Rusko a alkohol spolu jdou ruku v ruce už mnoho dekád. A nejlepší ruští spisovatelé tuto drogu nezvládali. Své o tom ví Alexandr Jesenin, který se upil ke smrti. To ruský spisovatel a novinář Michail Bulgakov je známý zejména díky románu Mistr a Markétka. Je ovšem také autorem řady satirických próz na téma alkohol. Dílo O prospěšnosti alkoholismu je souborem sedmnácti povídek z 20. let 20. století. Autor tyto texty původně zveřejňoval v sovětských novinách a humoristických časopisech. Spojujícím prvkem souboru je společenská i politická satira a nadsázka.
S humorem se autor věnuje zejména opilectví v Rusku, i když se toto téma neobjevuje úplně ve všech povídkách. Pomocí různých říkadel popsal Bulgakov vztah sovětského Ruska k alkoholu.
Emile Zola – Zabiják
Francouzští básníci a spisovatelé jsou na tom podobně jako ti ruští. Stačí zmínit jména Arthur Rimbaud, Paul Verlaine a Charles Baudelaire a musí vám být vše jasno. Jejich generace se nazývá příznačně prokletá. Jejich pravým opakem byl spisovatel Emile Zola, představitele francouzského naturalismu. Podle něj je člověk ovlivňován dědičností a prostředím, ve kterém se pohybuje. Román Zabiják je součástí cyklu 20 románů nazvaného Rougon-Macquartové. V románu vyobrazil Zola vliv prostředí na člověka. Pradlena Gervaisa se provdá za klempíře Coupeaua. Klempíř se při práci těžce zraní a během rekonvalescence uvykne zahálce. Spořádaný muž se postupně proměňuje v povaleče a nudu a prázdnotu zahání alkoholem. Gervaisa se snaží udržet rodinu pohromadě, ale Coupeau ji postupně strhává s sebou až na samé dno.
Poté, co její muž zemře na delirium tremens, sama Gervaisa propadne ze zoufalství alkoholu také.
Jejich dcera Nana uteče z domu a je na cestě k tomu stát se prostitutkou. Její osudy popsal Zola v románu Nana.
Kingsley Amis – Manuál každodenního pijáka
V díle Kingsleyho Amise čtenáři najdou jízlivé texty o alkoholu a s ním spojených rituálech. Tato kniha přináší v jednom svazku tři texty, které Amis o alkoholu a jeho konzumaci napsal. S typickým břitkým humorem se Amis podělil o rady zkušeného pijáka i recepty na míchané nápoje. Nabízí také tipy, jak si poradit s kocovinou, jak se opít co nejrychleji či jak zvládnout nevítanou návštěvu. Kingsley Amis kritizoval úpadek tradičních anglických hospod a šíření hracích automatů. Sám sebe považoval za znalce skotské whisky. V úvodu se autor zamýšlí nad tím, že alkohol je tu od toho, aby pomohl odstranit zábrany v konverzaci.
Napište váš názor