Ve školách se učí, že objevitelem Ameriky byl Kryštof Kolumbus. Jeho role v kolonizaci tzv. „Nového světa“ je neoddiskutovatelná, ke břehům tohoto do té doby neobjeveného kontinentu však dorazili poprvé severští nájezdníci Vikingové. Stalo se tak o téměř 500 let dříve pod vedením mořeplavce Leifa Erikssona, od jehož smrti letos uplynulo 1000 let. Jak k tomu došlo a co vedlo Vikingy k podnikání jejich pravidelných plaveb a obléhání blízkých i vzdálených zemí?
Původně obyvatelé Jutského poloostrova (území dnešního Dánska a severního Německa) a oblasti Skandinávie se k podnikání plaveb dostali tak trochu z donucení. V jejich zemi panovaly nehostinné podmínky, včetně specifického dědického práva, které přisuzovalo všechen majetek po otci pouze nejstaršímu synovi. Všichni ostatní museli hledat jinou obživu, a to nejlépe v jiných zemích. Původně své výpravy podnikali s obchodními úmysly, postupně se z nich však stali útoční barbaři vydávající se na stále delší plavby.
Objevení Ameriky
Na jednu takovou dlouhou plavbu se vydal také jistý Bjarni Herjólsson. Podle ság se při své cestě z Islandu do Grónska ztratil v mlze, po jejímž rozpuštění před sebou spatřil dosud nepoznané území. Namísto pokusu o doplutí k břehu se však rozhodl pokračovat ve své cestě ke grónské pevnině. Kolem roku 1000 prodával svou loď a kupci Leifovi Erikssonovi vyprávěl své poznatky z této své plavby.
Eriksson měl objevitelství v krvi, jeho otec kolonizoval území dnešního Islandu a Grónska. Příběh Herjólssona ho zaujal natolik, že se rozhodl podniknout tuto cestu s cílem doplout až k pevnině. To se mu nakonec povedlo.
Podle archeologických výzkumů Eriksson přistál na území dnešního kanadského ostrova Newfoundland. Na tomto území, které kvůli plodícím keřům vinné révy pojmenoval jako Vinland, se svou družinou vytvořil malou osadu, kde také přezimovali.
Stopy osady objevil roku 1960 v této oblasti norský badatel Helge Ingstad. Objevili základy staroseverských stavení, kovárny a stopy po tavení železa. Pokud by se tak stalo už dříve, dost možná bychom dnešní Ameriku znali pod úplně jiným názvem.
Severští válečníci v Evropě
Vikingové se v rámci své expanze dostali do téměř všech civilizovaných zemí starého kontinentu. Původní menší nájezdy brzy nahradily výpravy celých armád, které cílové území dobyly a začaly osidlovat.
Právě oběti těchto útoků dali Vikingům jejich jméno, které v překladu znamená „piráti“.
Jednou z nich byla i Anglie, kam se Vikingové poprvé dostali už v roce 789. Svou sílu však naplno ukázali až o 150 let později během útoku na Kent. Následovalo několik dalších, povětšinou úspěšných vpádů, čímž se Vikingové navždy zapsali do historie této královské země. Jejich odkaz je podle některých zdrojů patrný například v anglických názvech dnů v týdnu. Úterý, neboli Tuesday, je spojováno s bohem války Tyrem (Tyr’s day), Thursday (anglicky čtvrtek) pak s Thorem (Thor’s day).
Cesta do minulosti
Právě do této doby a těchto postav se můžete přenést s novou hrou Assassin’s Creed Valhalla. V roli vikinga Eivora se vylodíte u břehů Anglie, kde budete čelit nepřátelům či budovat svou osadu v otevřeném světě zasazeném do temné atmosféry 9. století. Assassin’s Creed Valhalla vychází 10. listopadu 2020 na konzolích nové generace Xbox Series X, Xbox series S, PlayStation 5 a stejně tak i na PC, Xbox One, PlayStation 4 a Stadia. Tak pěknou zábavu!
Napište váš názor