Menu

Co je nového?

Korek, uzávěr na šroub, česká skleněnka: Co Češi u vína preferují?

Sdílení
Foto: Shutterstock

Když jde o víno, většinou se řeší obsah lahve. Na jeho kvalitu však může mít vliv (a také nemusí) typ uzávěru. Zkazilo by vám dojem, kdyby v luxusní restauraci číšník místo obřadného vytažení korku láhev odšrouboval? Co kdybyste dostali víno s korunkovým uzávěrem – budete pohoršeni? Uzávěry vína vzbuzují mnoho emocí, proto si zaslouží naši pozornost. Nový průzkum také zjistil, co preferujeme.

reklama

„Analýza názorů spotřebitelů ukazuje, že z hlediska popularity vede jednoznačně korek, který preferuje 80 % lidí. Patrně vzhledem k praktičnosti je ještě tolerován šroubovací uzávěr (7,4 %), naopak plast nemá rád téměř nikdo. Jedna osmina kupujících uzávěr vůbec neřeší,“ přibližuje Pavel Mužík, hlavní analytik výzkumné agentury Evalytics, která provedla spotřebitelský průzkum zaměřený na nakupování vína na přelomu července a srpna. Zapojilo se do něj 700 lidí. 

Vzhledem k rozporuplným názorům je šroubovací uzávěr zřejmě největší rebel, který spatřil světlo světa v 60. letech ve Francii. V 90. letech pak zachránil Australany v době velkého nedostatku klasických korků, a tak ho vinaři po celém světě začali brát na milost. Krásně to ilustruje příklad z Nového Zélandu, kdy v roce 2001 mělo jen 1 % místních vín šroubovací uzávěr, zatímco v roce 2004 už 70 % z nich.

Pusťte víčko ke slovu

Tuzemští producenti jsou vůči šroubovacímu uzávěru poměrně konzervativní. Podle ankety Vinařské unie provedené mezi vinaři se v Česku používá šroubovací uzávěr u necelých 20 % vín. Někteří vinaři pod něj sice lahvují svoje základní řady vín, jiní však využívají téměř dokonalého těsnění, aby s ním uzavřeli vína, která si musí zachovat svoji lehkost a svěžest (např. Sauvignon nebo růžová vína).

reklama

Lahve vína

Šroubovacího uzávěru se proto v obchodě nebojte – zvlášť pokud jde o lahve od vinařství, se kterými již máte dobrou zkušenost. Kvalitní producenti totiž volí tento typ uzávěru právě z důvodu zachování charakteristických rysů určitých odrůd a typů vína. Byla by tedy velká chyba automaticky předpokládat, že se jedná o víno menší kvality.


Přírodní a optimálně prodyšný

Pomocí korku uzavírali své amfory již staří Řekové a Římané. S příchodem dřevěných sudů se od něj na čas upustilo, ale od 17. století s rozvojem skleněných lahví se opět dostal ke slovu. Korek se získává z dubu korkového, který vyniká silnou kůru, jež se odlupuje ve velkých plátech zhruba jednou za deset let. Ten nejkvalitnější korek se vyrábí z jednoho kusu kůry, ale z ekonomických důvodů se přistupuje také k výrobě lisováním z korkové drti. Korek je tedy přírodní obnovitelný zdroj – s životností až dvě stě let může jeden takový strom poskytnout materiál pro tisíce lahví. 

Jaká je jeho největší výhoda podle odborníků? „Korek je porézní materiál, což znamená, že přes něj může víno dýchat a dozrávat. To je opravdu důležité u archivních vín, kdy se na procesu zrání podílí také působení malého množství kyslíku, tedy mikrooxidace. Také je pružný a uvnitř lahve se rozpíná podle toho, je-li v kontaktu s vínem, nebo ne. Proto se archivní vína skladují ve vodorovné pozici, aby byla spodní část ponořená. Díky tomu nevyschne, zůstane elastický a je menší riziko, že se po letech archivace při otevírání rozdrolí,“ vysvětluje Jan Pánek z online vinotéky Vinozarchivu.cz.

Doplňuje také, že i ten nejkvalitnější korek může ztratit pružnost u výjimečných lahví archivovaných po desítky let. Pro jejich otevření proto doporučuje speciální planžetový otvírák, který se do korku nezavrtá, ale obejme ho, aby se nerozpadl.


Korky od vína

Když korek škodí

Stejně jako může korek vínu prospět, dokáže mu také ublížit. Možná jste již slyšeli o noční můře každého vinaře – „korkovém vínu“. Tento úkaz má na svědomí látka TCA (2,4,6-trichloranisol), která vzniká činností parazitické houby napadající korkové dřevo. Její odér se často přirovnává k mokrému kartonu, plísni nebo zatuchlému sklepu. “Ale abychom se korku zastali, tato látka se přenáší všemi přírodními dřevěnými materiály, a tak se do vína může dostat i ze sudu. Ovšem korek má takových zkáz na svědomí nejvíce. Proto je důležitá pečlivá kontrola kvality korku a špičkoví vinaři si úzkostlivě hlídají výběr od ověřených dodavatelů,” doplňuje Jan Pánek.


Skleněnka nebo korunka

Když chtěl Němec Dr. Karl Mathais své přátele potěšit těsnícím uzávěrem na víno, který nebude propustný a náchylný k pachům, vymyslel skleněný uzávěr s těsnící gumičkou. Začala jej vyrábět česká sklářská firma Preciosa, která v roce 2011 odkoupila veškerá práva na výrobu a prodej. Dnes je jedinou firmou, která takzvaný vinolok vyrábí a prodává po celém světě. Vlastnostmi se podobá šroubovacímu uzávěru, protože také nechytá pachy z okolí, ale narozdíl od něj umožňuje konstantní propustnost kyslíku. Vinolok tak umožňuje vínu dozrávání a navíc má jedinečný, moderní design. V Česku ho jako první k uzavření svých vín použilo průkopnické Nové Vinařství. 

Víno si můžete doma otevřít i klasickým pivním otvírákem, pokud si tedy pořídíte to s korunkovým uzávěrem. Nejčastěji se s ním můžete setkat u pét-natů (z francouzského pétillant-naturel) – tedy šumivých vín, která přirozeně kvasí v láhvi.

Někteří vinaři (zejména v Rakousku či Německu) pod korunku zavírají i svoje mladá nebo stáčená vína určená k rychlé konzumaci. Opět platí, že pokud se v lahvi nachází víno dobrého vinaře, je i použití tohoto typu uzávěru promyšleným krokem.


reklama

Napište váš názor

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Využíváme Akismet k redukci spamu. Zjistěte více.

Přidat na Seznam.cz
Nahoru