Prince of Persia už jsme neviděli pořádnou řádku let, teď by ale Ubisoft mohl konečně ohlásit jeho návrat.
Prince of Persia už začal vypadat skoro jako mrtvá značka, jeho úspěchy jako záležitost minulosti a další hry byly dlouho v nedohlednu. Teď se ale na svět čím dál více dostávají spekulace o vnitřních informacích směřujících k odhalení nového dílu série v průběhu tohoto měsíce.
Tato nová hra by se podle úniku informací měla jmenovat Prince of Persia: Dark Babylon a děj má být zasazený do doby po dílu The Two Thrones.
„Hratelnost bude velmi podobná předchozí trilogii, ale přesto se v některých věcech bude lišit. Hlavním nepřítelem bude odlišná verze prince z jiné časové linie. Čeká nás i možnost editovat vybavení vaší postavy a jejích útoků tak, jako v posledním God of War. Odhalení proběhne na Playstation Meeting v únoru a hra potom vyjde v příštím roce,“ sdělil údajně zdroj z Ubisoftu.
Návrat oblíbené série by nebyl až takovým překvapením vzhledem k tomu, že se v poslední době opět nadmíru dobře daří klasickým akčním adventurám plným soubojů. Zářným příkladem z posledních let mohou být God of War, Devil May Cry 5 nebo Star Wars Jedi: Fallen Order. Hráči očividně opět zatoužili po lineárnější akci a právě Prince of Persia by jim mohl dopřát další dávku. Bohužel tyto spekulace zatím není možné potvrdit. Snad to za nás udělá během února přímo vydavatel.
A jak vlastně vznikla legendární herní klasika?
Pro jejího tvůrce Jordana Mechnera to nebyl první herní projekt a jeho předchozí titul Karateka týdny trůnil na žebříčku nejprodávanějších her v USA. Mechner si přitom nebyl jistý, jestli další hru po Karatece vůbec chce vyvíjet. Jeho snem bylo stát se hollywoodským scenáristou. Říkal si proto, že další rok strávený vývojem hry jeho plány jen odloží.
Vnitřní zápas je obzvláště patrný z publikovaného deníku The Making of Prince of Persia, kde Mechner píše: „Za dobu, kterou mi zabere tvorba nové hry, bych mohl napsat tři scénáře. A… herní průmysl umírá. Karateka mi dost možná vydělá jen 75 tisíc dolarů, a to je na vrcholu žebříčků.“
„Neexistuje žádná záruka, že nová hra bude tak úspěšná. Ani záruka, že za pár let ještě bude existovat trh s počítačovými hrami,“ napsal si Mechner do deníku v červenci 1985. A to tehdy předpokládal, že příští projekt bude mít hotový za rok.
Mechner se přitom s Karatekou hned napoprvé trefil do černého. Během studia na vysoké škole se totiž během hodin filmové historie dozvěděl o technice zvané rotoskopie. Ta je založená na ručním překreslování filmových rámečků. Mechner díky tomu pro Karateku a později i pro Prince z Persie dokázal vytvořit realističtější animace, než jaké byly v té době zvykem.
Otec mu radil, aby se Jordan zřekl zálohy, platu i záruky, že vydavatelství hru skutečně publikuje. Cílem bylo smluvit co největší podíl ze zisku. Když na vyjednávání skutečně došlo, Mechner žádal o dvacet procent. Manažer Brøderbundu však tvrdil, že si takovou odměnu nemohou dovolit, a že je realističtější hovořit o patnácti procentech. Mechner nakonec souhlasně kývl.
Mechner si přitom v úvodních fázích práce nebyl jistý, jestli úspěch Karateky vůbec dokáže zopakovat. Zažíval proto noci, během kterých nemohl spát. „Všechny ty detaily, které hra bude vyžadovat… působí tak úmorně. Jak jsem to s Karatekou dokázal? Nemůžu si vzpomenout a nejsem si jistý, že to dokážu znovu,“ napsal si do deníku.
Pac-man, Doom nebo GTA: Hry, které zásadně změnily videoherní průmysl
Nakonec se rozhodl, že bude pracovat na titulu zasazeném do Asie. Prostředí se ve hrách objevovalo jen vzácně a Mechner projekt pracovně nazval Bagdád. První příběhové koncepty Brøderbund příliš neoslnily, během diskusí o nich však vznikl nový pracovní název Prince of Persia.
Jednou z hlavních inspirací se stalo prvních deset minut filmu Indiana Jones a dobyvatelé ztracené archy. Indy se v úvodu tak tak vyhýbá smrtelným pastem a proklouzává pod zavírajícími se dveřmi. A přesně takový je celý Prince of Persia.
Odehrává se v prastaré Persii, když se Sultán vydá válčit do cizí země. Toho zneužije čaroděj Jaffar, který se chce zmocnit vlády. Brání mu v tom však sultánova dcera, kterou Jaffar uzamkne do věže a přikáže jí, aby se stala jeho ženou. Jinak do hodiny zemře. Bezejmenného hrdinu ve stejnou dobu uvrhnou do žaláře pod palácem.
Tím hrdinou je hráčova postava, která se během šedesáti minut musí vymanit z kobek a osvobodit svou milovanou princeznu. Kromě pastí mu cestu komplikuje řada stráží, ale i jeho vlastní stínový dvojník.
Vývoj hry na poměry 80. let zabral neuvěřitelné čtyři roky a výsledek se na pultech obchodů objevil teprve v říjnu 1989, kdy vyšel pro počítače Apple II. Titul nebyl okamžitým komerčním úspěchem, tomu napomohl teprve jeho převod na celou řadu dalších platforem. A dnes je zdrojový kód hry volně k dispozici. Mechner ho totiž objevil při úklidu v roce 2012.
Titul nakonec uspěl a z Prince of Persia se stala populární série, kterou v průběhu let rozšířilo dalších devět dílů. V Hollywoodu navíc vznikl i vcelku obstojně hodnocený film Princ z Persie: Písky času, na jehož scénáři se podílel i Mechner.
RETRO: Ohlédnutí za kultovní sérií Uncharted. Kam se hrabe Indiana Jones!
Za zmínku stojí také fakt, že první díl Assassin’s Creed původně vznikal jako příspěvek do série Prince of Persia. Jeho protagonistou však měl být odlišný hrdina a vydavatelství Ubisoft se nakonec rozhodlo hru přejmenovat, a dalo tak vzniknout zcela nové značce.
Napište váš názor