V lednu tohoto roku tomu bylo přesně 30 let od okamžiku, kdy byla založena Vojenská policie (VP). Ačkoli tři dekády ve srovnání s existencí ozbrojených sil jako takových jsou pouhým zlomkem, Vojenská policie za tu dobu prošla významnou proměnou a stala se z ní plně funkční profesionální složka resortu obrany.
Kořeny Vojenské policie, dříve polního četnictva, sahají již do období první světové války. Oddíly polního četnictva sloužily u československých legií v Itálii. Jejich znakem byl granát hořící do boku. Tento symbol užívá česká VP i dnes. V listopadu roku 1918 byla založena nová armádní složka – vojenská policie. Díky nestabilní bezpečnostní a politické situaci však již v roce 1919 zanikla. V letech 1919-1938 pak veškerou vojensko-policejní činnost vykonávalo československé četnictvo.
Krátce před druhou světovou válkou bylo v československé armádě vytvořeno polní četnictvo. Jeho aktivace proběhla za mobilizace v roce 1938. Po 2. světové válce vznikla v roce 1945 na základech četnictva organizace Sbor národní bezpečnosti, která ve státě celkově zajišťovala policejně-bezpečnostní službu. Jedinou institucí, jež odrážela prvky polního četnictva či vojenské policie, byla v té době Tanková automobilní inspekce. Ta dohlížela na bezpečnost provozu vojenských vozidel.
Zlom nastal až v roce 1991, kdy byla zřízena vojenská policie Československé armády. Po rozdělení republiky, 1. ledna 1993, vznikl základ Vojenské policie, kterou známe dnes.
„U Vojenské policie sloužím od března roku 1993, tedy téměř od jejího počátku. Tenkrát před námi stál obrovský úkol – připravit personál na plnění úkolů VP, najít ten správný směr působení VP, pořídit potřebný materiál a techniku, zformovat organizační strukturu a nastavit spolupráci s Armádou České republiky. Nebylo to vůbec jednoduché, už jen dokázat, že nejsme pouze složkou represivní, ale dokážeme také podat velitelům pomocnou ruku,“ vzpomíná na budování Vojenské policie její současný velitel, náčelník Vojenské policie brigádní generál Miroslav Murček.
Ochrana majetku armády i odhalování trestných činů
V čele Vojenské policie stojí náčelník, který je přímo podřízen ministrovi obrany. Vojenská policie v souladu se zákonem obecně plní úkoly policejní ochrany ozbrojených sil, vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž hospodaří Ministerstvo obrany. Disponuje řadou specializovaných služeb – dopravní a pořádkovou, ochrannou a kriminální. K jejich podpoře využívá vlastní specializované policejní činnosti – kynologickou a pyrotechnickou službu.
Vojenské policisty lze spatřit například při střežení objektů Ministerstva obrany a Generálního štábu AČR, zajišťují také osobní ochranu nejvyšších představitelů resortu obrany a starají se o bezpečnost zahraničních vojenských delegací při jejich pobytu v Česku.
Doprovázejí vojenské konvoje, zodpovídají za bezpečnost uložené munice v zásobovacích úsecích a za bezpečnost některých vojenských letů. Kriminální služba odhaluje trestné činy a i pomocí odborných expertíz zjišťuje jejich pachatele. Připraveni k provedení rychlého zásahu jsou vždy příslušníci pohotovostních oddělení.
V rámci spojeneckých závazků rozvíjí Vojenská policie schopnosti v oblastech nesmrtících prostředků, biometrie, zadržovacích operací a vyčleňování týmů na výcvik policejních složek. Kromě těchto standardních úkolů VP pomáhá v boji proti aktuální pandemii koronaviru. Její příslušníci se specializací bojových záchranářů jsou nasazeni ve zdravotnických a sociálních zařízeních. A to je jen stručný výběr z širokého spektra činností Vojenské policie.
Zahraniční mise od Balkánu po Mali
Vojenská policie má za sebou i dlouhou historii operačního nasazení v zahraničí. Ve většině operací, kde byly nasazeny ozbrojené síly ČR, byly přítomny také prvky VP různé velikosti a specializace.
Stovky příslušníků Vojenské policie tak v průběhu desetiletí prošly operacemi od Balkánu přes Irák a Afghánistán, až po Sinajský poloostrov, africké Mali či Pobaltí. Ačkoliv má Vojenská policie v zahraničních operacích obvykle podpůrnou roli ve prospěch Ozbrojených sil ČR, v Iráku a Afghánistánu působili její příslušníci i relativně samostatně, a to zejména při výcviku místních policejních sil.
Velmi specifické je nasazení příslušníků VP v operacích, kdy VP zajišťovala bezpečnost českých diplomatů působících v metropolích Iráku a Afghánistánu (zde úkol stále trvá). Pominout nelze ani nasazení Útvaru speciálních operací Vojenské policie, jehož příslušníci působili v Afghánistánu v letech 2007-2009. Tato operace bohužel přinesla i těžká zranění a ztráty na životech.
„Výraznější zapojení Vojenské policie do zahraničních operací, zejména od roku 2001, vnímám jako zlomový bod v pohledu na složku. Společná příprava a plnění úkolů příslušníků armády a vojenských policistů ukázala, že VP je službou pro resort obrany a musí tomu tak být i nadále. Jak říkám, pomáhat a chránit v zeleném!“ dodal k misím generál Murček.
Vojenská policie má své místo i ve strukturách Severoatlantické aliance. Příslušníci VP dlouhodobě působí na zahraničních pracovištích NATO v Polsku, Itálii, Německu a Belgii. Důstojníci VP reprezentují ČR na klíčových postech u Military Police Centre of Excellence (CoE) a Stability Policing CoE.
Vojenská policie rovněž pravidelně přispívá svými jednotkami do pohotovostních spojeneckých systémů, zejména EU Battlegroups a NATO Response Force. Významným mezinárodním projektem, do kterého je česká VP dlouhodobě zapojena, je Mnohonárodní prapor vojenské policie pro NATO, známý pod zkratkou NATO MNMPBAT. Ten sdružuje příslušníky VP Polska, ČR, Slovenska, Chorvatska a od roku 2020 i Gruzie. Jednotka pravidelně pořádá mezinárodní cvičení střídavě na území jednotlivých členských států projektu a v oblasti výcviku úzce spolupracuje s velitelstvím Mnohonárodního sboru Severovýchod (HQ MNC NE).
„Zapojení Vojenské policie do zahraničních operací, struktur a projektů NATO, kde vojenští policisté byli a jsou zařazeni do jednotlivých štábů, zvýšilo jejich odbornou a jazykovou připravenost,“ vyzdvihl pozitiva mezinárodního působení Murček.
Vojenská policie se chce zaměřit na protiprávní jednání v kyberprostoru
Vojenská police neustále pracuje na svém rozvoji. V roce 2021 začali u některých jednotek AČR působit styční důstojníci VP (tzv. „Provost Marshals“), čímž dochází k prohloubení a zlepší se spolupráce obou složek. S plánovanou novelizací zákona o Vojenské polici budou korespondovat i plánované nákupy.
Nadále bude probíhat postupná modernizace výstroje, výzbroje a techniky (např. drony), jakož i rekonstrukce a budování infrastruktury. Své aktivity zaměří Vojenská policie i na novodobý fenomén hybridní války – bude se zabývat protiprávním jednáním v kybernetickém prostoru zaměřeným proti Ministerstvu obrany ČR.
„Z mého pohledu je v současnosti činnost Vojenské policie vnímána pozitivně ze strany Ministerstva obrany i AČR. Naší snahou je vždy mít plně profesionální a zodpovědný přístup, jsme ochotni spolupracovat a zapojujeme se i do činností v rámci krizových situací. Jsem také rád, když ze strany hlavních funkcionářů resortu obrany slyším velmi kladné hodnocení ochranné služby. Ochranné týmy zajišťují bezpečnost chráněných osob, zahraničních delegací, velvyslanců a velitelů v zahraničních operacích na vysoké úrovni. Obrovský kredit máme také v kynologické a pyrotechnické službě,“ hodnotil aktuální stav VP Murček jako její náčelník.
O budoucnosti Vojenské policie má brigádní generál Murček jasno: „Současný stav musíme udržet. Stejně tak dále rozvíjet naše schopnosti a prohlubovat spolupráci s AČR, Policií České republiky, ostatními ozbrojenými sbory i koaličními partnery. Věřím, že i v dalších 30 letech bude Vojenská policie pevnou součástí resortu obrany schopnou splnit veškeré úkoly,“ uzavírá ohlédnutí se za působením Vojenské policie její náčelník.
Napište váš názor