Doby, kdy jezdeckému sportu dominovali muži, jsou minulostí. Dnešní dívky mají dokonce o jezdectví větší zájem, než chlapci, o čemž vypovídají čísla z jezdeckých škol a učilišť, ve kterých se budoucí jezdci, trenéři a chovatelé koní připravují na svou profesionální budoucnost.
Představme si několik slavných žen, které svůj život spojily s ušlechtilými koňmi a na závodních drahách to mužům mnohdy doslova „natřely“. Je jen třeba podotknout, že zdaleka to nejsou všechny, které se díky svým výkonům navždy zapsaly do historie jezdectví a dostihového sportu.
LATA BRANDISOVÁ – první dáma na trati Velké pardubické
Když se řekne Velká pardubická steeplechase, většině lidí se vybaví zejména jméno legendárního žokeje Josefa Váni. Na dráze dlouhé na 6900 m, jejíž čtvrtou překážkou je obávaný Taxisův příkop, v historii tohoto dostihu zvítězila i žena. Bylo to v roce 1937 a tou, která projela vítězně cílem, byla československá jezdkyně Marie Immaculata Brandisová, známá jako Lata, se svou milovanou klisnou Normou. Paní Lata se narodila v roce 1895 a od dětských let byl její život spjat s koňmi. Nic se na tom nezměnilo, ani když dospěla. Její cesta pomalu, ale jistě směřovala na dráhu Velké pardubické, ve které od svého prvního startu v roce 1927 opakovaně sbírala velmi slušná umístění a o deset let později zaslouženě zvítězila. Její profesionální kariéru nemilosrdně ukončil pád ve Velké v roce 1949, kdy utrpěla řadu vážných zranění, které jí nadobro znemožnily vrátit se do sedla.
EVA PALYZOVÁ – „nezvítězivší vítěz“
Populární Eva Palyzová byla ženou známého dostihového jezdce Ferdinanda Palyzy, matadora pardubického závodiště, ale známou v dostihovém sportu se stala již dříve, pod svým rodným příjmením Vítová. Steeplechase pro ni byla tím, co pro rybu voda. Dokazují to mnohá vítězství v prestižních dostizích, ať už opakované ve Velké benešovské steeplechase, či „první na bedně“ na závodišti v Lysé nad Labem, Poděbradech, Karlových Varech a dalších.
Sama hovořila o tom, že získat si respekt mezi muži, navíc v kategorii překážkových dostihů, nebylo vůbec snadné. „Rajťáci“ ale dobře vědí, kolik dřiny, potu a odhodlání člověka úspěch na dráze stojí, a tak ji nakonec vzali jako rovnocenného partnera.
Stala se druhou ženou v historii Velké pardubické, která se postavila na start této obtížné steeplechase. Nikdy se jí sice nepodařilo zvítězit, ale díky své odhodlanosti a houževnatosti získala uznání svých mužských kolegů. Vždyť komu se podaří, aby mu vítězství opakovaně uniklo jen o vlásek a nechal za sebou řadu ostřílených borců? Jí se to ve Velké pardubické povedlo dvakrát, jednou s koněm Cavalet, podruhé s Metálem. Eva Palyzová, která si právem vydobyla mezi jezdci své místo na slunci a získala přezdívku „nezvítězivší vítěz“, zemřela v roce 2011.
MÍLA HERMANSDORFEROVÁ-SCHULZOVÁ – první dáma v cíli Československého Derby
Paní Míla Hermansdorferová- Schulzová, se zapsala do historie dostihového sportu téměř dvěma stovkami vítězství. A byla první ženou u nás a druhou na světě, která v derby vítězně projela cílem. Psal se tehdy rok 1972 a seděla v sedle koně jménem Crapom.
Paní Míla byla ozdobou závodiště. Kdo ji neznal a nevěděl, co dělá, těžko by uvěřil, že bytost éterického vzhledu a tváře manekýnky pevně drží v rukou otěže dostihových koní a sbírku vítězství jí může závidět mnohý kolega.
Její srdcovkou byl kůň Relief, s nímž měla naději na „zlato“, ale díky nešťastnému zranění mohla jeho vítězství sledovat jen ze země. S Reliefem ji vázalo zvláštní pouto, a dodnes na něho vzpomíná. Byl to navíc kůň, se kterým získala své jubilejní padesáté vítězství.
VLASTA KADLECOVÁ – když kůň pod ženou tančí
Zvláštní jezdeckou disciplínou je drezura, která vyžaduje velkou dávku citu. Souznění jezdce a koně na první pohled vypadá naprosto přirozeně a laik ani nepozná, na jaký povel kůň reaguje. Dlouhé roky byly soutěže v drezuře pro muže a ženy oddělené. Proto se drezurní jezdkyně Vlasta Kadlecová mohla s muži utkat ve společné soutěži až v roce 1995 a stala se tak první vítězkou Mistrovství České republiky v drezuře. Vlasta Kadlecová má na svém kontě přes dvě desítky zlatých medailí jako mistryně ČR, stejný počet stříbrných medailí jako vicemistryně, jen o něco méně bronzových medailí, a nechybí jí ani sbírka zlatých medailí v kategorii družstev na MČR.
Sportování v zemích českých: Jací byli čeští „sportsmeni“?
Dnes jsou ženy zdatnými soupeřkami mužů také ve skokových soutěžích a dokonce i v závodech spřežení. Takže pánové, žena v sedle koně či na kozlíku, to je výzva. Neváhejte si na ni vsadit!
Napište váš názor