Menu

Co je nového?

Apokalypsa na řece Sommě: Nejbrutálnější bitva v dějinách britské armády

Sdílení
Text: Michal Hocký, Foto: Imperial War Museum

20. století bylo v dějinách vojenství převratným zlomem. Všechny předchozí válečné konflikty, odehrávající se v minulých stoletích, se dvěma největším světovým válkám nemohly zdaleka rovnat. První světová válka byla evropskými státy vítanou možností, jak zahýbat na mocenské šachovnici mezinárodních vztahů. Podle nejnovějších výzkumů nelze veškerou vinu za její rozpoutání hodit na centrální mocnosti (tedy Německo a Rakousko). Na své si chtěly přijít také ostatní státy, přičemž nejsilnější motivací bylo území na Balkáně a také mimoevropské kolonie. V červnu roku 1914 ale ještě nikdo netušil, jakou hrůzu sarajevský atentát rozpoutá.


Poprvé v dějinách měla válka charakter totální, tedy netýkala se bezprostředně pouze vojáků na frontách, nýbrž také obyčejných lidí v zázemí. Ačkoli do konfliktu vstoupilo na začátku pouze 6 států, které vzájemně toužily vyřešit staré spory, záhy se situace změnila a vývoj směroval k světové roztržce.

Během krátké doby německý pokus o tzv. Blitzkrieg (bleskovou válku) ztroskotal a válka získala úplně jiný charakter – vznikly mnohasetkilometrové fronty napříč celou Evropou.

Nepřátelé byli často odděleni jen několika málo metry zákopů, kde trávili i několik týdnů. Válčilo se o jednotlivé zákopy a v případě průlomu musely jednotky vyklidit prostor a vrátit se do starších zákopů plných nečistot a mrtvol, což vedlo k nárůstu úmrtí v důsledku nemocí. Statistiky hovoří jasně: do války bylo povoláno asi 70 milionů mužů, z toho 10 milionů se již nevrátilo a 20 milionů se vrátilo s trvalými následky.


Bitva na řece Sommě

Velkou roli sehrálo také zbrojení. Nikdy předtím nedošlo k tak dynamickému vývoji nových zbraní. Bez nadsázky se dá říci, že válka urychlila technický pokrok a právě od 1. světové války se započínají dějiny tzv. „strojového zabíjení“. Nejen, že byly vynalezeny kulomety, minomety, plamenomety, samopaly a podobně, ale rovněž byly zkonstruovány mnohem důmyslnější válečné stroje a technologie.


Síly protivníků byly natolik vyrovnané, že klasickými válečnými postupy nebylo možno válku rozhodnout. Jediný způsob, jak nepřítele zdolat, bylo vyvinutí nějaké nové ničivé zbraně nebo taktiky. Proto se jednotlivé strany předháněly s novými a novými vynálezy.


Operace Citadela aneb „Ocelová bouře“ u Kurska


K největším bitvám nejen v rámci 1. světové války, ale i v celých dějinách britské armády, patří bitva na řece Sommě.

Do boje bylo nasazeno 120 000 vojáků na 30 kilometrů dlouhé frontě.

Útok byl zahájen v sobotu 1. července 1916 v 7:30 odstřelováním německých pozic, které mělo neutralizovat německý odpor, což byl úplně mylný předpoklad. Němci byli velice dobře kryti svými betonovými bunkry, a i když byla dělostřelecká palba velice silná, nedokázala výrazněji oslabit jejich síly, ani zničit zátarasy z ostnatého drátu a německé dělostřelecké baterie.


Bitva na Sommě

Poté vyrazili shromáždění vojáci ze zákopů. Postupovali v pravidelných řadách dva metry od sebe a mezi rojnicemi udržovali stometrové rozestupy. Každý voják v prvním sledu nesl pušku, munici a výstroj, což dohromady vážilo více než 30 kilogramů. Vojáci druhého sledu nesli navíc poštovní holuby, signální zařízení, klubka ostnatého drátu a prkna na zpevnění bojových pozic.

Když britští vojáci překonávali území nikoho, vynořili se Němci ze zákopů a kosili je svými kulomety. Do večera skoro každý třetí britský voják padl.

Ironií osudu bylo, že i po tomto počátečním debaklu existovala ještě několik dní možnost využít mezer v německé linii. Tuto šanci ovšem zmařila nerozhodnost.


Otřes ze ztrát během prvního dne neodradil britského generála Haiga od pokračování v akci. Je však potřeba zdůraznit, že z některých bojových střetů si Britové odnesli rychle ponaučení. Například 14. června generál Rawlinson použil účinnější taktiku. Nařídil mužům, aby zaútočili pod rouškou tmy. Útoku předcházel krátký pětiminutový dělostřelecký přepad, který měl mnohem větší účinek než jakákoliv předcházející dělostřelecká příprava. Výsledek byl okamžitý. Britové prolomili frontovou linii mezi Bazentin-le-Petit a Longueval. Poté se útok zadrhl.


Bitva na řece Sommě

Na jiných místech proběhly rovněž těžké boje a spojencům se podařilo dobýt další německá postavení, ale opět za cenu velkých ztrát. Němci měli nařízeno, aby na každém místě, kde ztratili své pozice, okamžitě provedli protiútok. A tak i Němci zaplatili vysokou daň na lidských životech. Zkázu dokonalo počasí – začalo hustě pršet a celé bojiště, kde se bitva odehrávala, pokrylo bahno.


Válka nekončí nikdy – alespoň pro někoho

Válka nekončí nikdy – alespoň pro někoho



Tehdy nastala chvíle, kdy se Haig obrátil o pomoc k použití nové techniky. Do Francie byly z Velké Británie, pod krycím názvem water tanks, dopravovány nové zbraně, jejichž název “tank” byl odvozován právě z tohoto zakódovaného anglického výrazu.


Toto nové obrněné vozidlo na pásech a s kanónem zapůsobilo na Haiga okamžitě silným dojmem. Ihned požadoval jejich přísun v množství, jaké převyšovalo výrobní možnosti britských zbrojovek, takže v září 1916 dostali Britové jen 32 těchto nových zbraní. Byly ihned nasazeny do boje. Ačkoliv se kvůli mechanickým poruchám brzy staly nepoužitelnými, samotná skutečnost, že se 15. září na frontě objevily, přispěla k panice v řadách Němců, kteří o vývoji tanků neměli tušení.

Tanky nebyly schopny prorazit frontu, ale představovaly novou taktiku ve vedení války.

Tank Mark I

V této době se dostalo vojenské umění do krize. Mohutná palebná síla za použití kulometů a děl, byla tak veliká, že útočící pěšák byl proti nim bezbranný. A když přece jen byla po dělostřelecké přípravě vytvořena v obranné linii díra, vnikal do nepřítelova území ostřelovaný pěšák rychlostí maximálně 4 km za hodinu. Nepřítel ovšem mohl rozmístěné zálohy dopravit do ohroženého místa po železnici, a to rychlostí 40 km za hodinu, takže vzniklý průlom byl rychle zatarasen. Nebylo tehdy v silách techniky zajistit rychlý přesun vojáků dále za hranice nepřátelského území.


Francouzská cizinecká legie II: Válečné běsnění a významní čeští legionáři


V listopadu se bitva na Sommě konečně dostala do svého závěru. Hrůzy roku 1916 pronásledovaly obě země a každá si ze svého utrpení odnesla ponaučení. Celou tragédii této bitvy, která Britům přinesla pouhé tři kilometry území, shrnuje výrok jednoho z bojujících: „K tomuhle už nás podruhé nedonutí.“

Napište váš názor

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Využíváme Akismet k redukci spamu. Zjistěte více.

Přidat na Seznam.cz
Nahoru