Menu

Co je nového?

RETRO: Cesta Zaklínače Geralta na vrchol RPG žánru! Co z něj dělá jednu z nejlepších her současnosti?

Sdílení
Foto: CD Projekt RED, Metropolis Software

Je to již přes deset let, co polské studio CD Projekt RED vydalo RPG Zaklínač. Od té doby ušla série velký kus cesty a získala poctivě nejedno ocenění. Vzhledem k jejímu zakončení je na místě si shrnout videoherní putování Geralta z Rivie.


Zaklínač 3: Divoký hon patří mezi nejlépe hodnocená RPG, která kdy vznikla. Kritikové i samotní hráči si pochvalují strhující příběh, chytlavou a dlouhotrvající hratelnost, temnou atmosféru a celkové kvalitní zpracování. Tento věhlas však nebyl získán díky marketingu (i když byl poměrně velký) a podplaceným recenzentům, ale díky tvrdé a oddané práci polského vývojářského studia CD Projekt RED. Podívejme se, jak takové vlastnosti mohou vyšvihnout videoherní značku.


Ještě před průzkumem samotné videoherní historie je nutné zmínit člověka, bez něhož by nikdo neměl tušení o Geraltovi z Rivie, Andrzeje Sapkowského. Autora knih, které sledují putování a dobrodružství věhlasného zaklínače.


Vyznačují se ponurým světem plným násilí a intrik a propracovanými dospělými charaktery. Východoevropský přístup se smyslem pro stírání hranic mezi dobrem a zlem se následně promítl i do videoherní adaptace.

Se znalostí knižní předlohy se hráč ocitne ve výhodě a narazí na spoustu srdcehřejivých narážek a odkazů. Člověk ochuzen o mistrné dílo Sapkowského se přesto nebude cítit nijak ztracen, vývojáři jej navedou na správnou cestu a případně přesvědčí o načtení dané literatury.

Již počáteční krůčky nebyly zavrženíhodné

První hra byla vydána v roce 2007, nicméně studio Metropolis Software se pokusilo o videoherní ztvárnění Bělovlasého již o deset let dříve. Vytvořilo prototyp 3D akční adventury s otevřeným světem a lehkými RPG prvky. Nutno si uvědomit, že na rok 1997 šlo o nesmírně ambiciózní projekt. Hra nebyla dokončena a Metropolis Software byl následně odkoupen firmou CD Projekt, kde se značka zformovala do podoby, v jaké ji známe dnes.



Realizovaný Zaklínač z roku 2007 byl nejdříve vyvíjen relativně malým týmem, který se následně rozrostl na počet středně velkého vývojářského studia. Hru poháněl modifikovaný engine Aurora (použit při vývoji NeverWinter Nights) od RPG veteránů Bioware. Pozůstatek této technologie lze spatřit v možnosti old-school izometrického hraní. Nakonec došlo ke shodě na pohled ze třetí osoby.

Titul nesl hodně prvků ostatních RPG, tedy plnění úkolů, zlepšování statistik a volný pohyb v „otevřeném“ světě. Pro hráče bylo důležité odlišení v soubojovém systému, a totiž zavedení ocelového meče účinného proti lidem a stříbrného proti příšerám. Tento princip přejatý z knih doprovází celou herní sérii.

V inventáři se sice nacházelo i jiné náčiní, ale jeho používání postrádalo význam. Se zaklínači jsou spjaty elixíry, jejich hodnotu ale designéři zaintegrovali daleko více až v pozdějších hrách. Zde měli vliv jako lektvary v jiných RPG.



CD Projekt RED bral tuto hru jako uvedení do světa Andrzeje Sapkowského. Disponuje tedy svým uzavřeným příběhem, který má sice vazby na knihy, ale stojí trochu na pokraji. Geralt je hnán za obnovením své paměti a dopadením zlodějů zodpovědných za ukradení zaklínačského tajemství. Amnesie pomohla i ztotožnění nových hráčů, kteří o světě neměli potuchy.


Seriál roku? Zaklínač se na obrazovkách objeví už letos!


Vývojářům se povedlo skvěle vystihnout i atmosféru knih. Převedením do interaktivní formy získala o to více na síle. Samotná dějová linka se dělí na pět kapitol obohacených o prolog a epilog. Jde tedy o pořádnou nálož zábavy na dlouhé hodiny. I po téměř deseti letech oplývá první díl svým nezaměnitelným kouzlem, kterým se liší od následujících dvou dílů.


Obětování portu ve prospěch pokračování

V roce 2009 byla oznámena expanze na konzole s názvem The Witcher: Rise of the White Wolf. Po uvolnění pěkného cinematic traileru a pár útržků hratelnosti se slehla po titule zem. Mělo se jednat o port první hry na konzole obohacený o nové mise a příběh.

Studio se rozhodlo ukončit tento projekt ve prospěch mnohem důležitějšího, regulérního druhého dílu. Lze dohledat modifikaci s názvem Rise of the White Wolf, která do jedničky přidává vylepšené textury a nový interface.

Zaklínač 2: Vrahové králů vyšel v roce 2011. Vývojáři udělali mezi těmito tituly výrazné změny. Přesedlali z Biowarské Aurory na svůj vlastní REDengine. Díky tomu došlo ke značnému grafickému vylepšení hry, rozsáhlejším lokacím, menším restrikcím na pohyb postavy v rámci levelu a redefinici soubojového systému.



Klíčové vlastnosti zůstaly zachovány – dospělý příběh, propracované charaktery, hutná atmosféra a silná provázanost se Sapkowského knihami. Nyní je Bílý vlk konfrontován se zaklínačem Lethem, který si nechává vyplácet odměnu za hlavy panovníků místo nestvůr.

Soubojový systém se podvolil více akci a emuloval daleko lépe profesionálního zabijáka nestvůr než včasné kliknutí tlačítka myši jako v případě předchozího dílu. V druhém Zaklínači je tedy větší prostor pro taktiku, manévrování a zlepšení svých schopností.

Užívání elixírů (a případně olejů na meče, petard nebo pastí) se dostalo do popředí díky významnému přínosu do soubojů. Aby se zvýšila nutnost strategického užívání, tak mohly být elixíry vypity pouze při meditaci před střetem s nepřítelem. Netřeba zapomenout na zavedení bohaté tvorby zbroje i zbraní a obecně širší nabídky předmětů.


Hra o trůny na obrazovkách počítače? Nejlepších 5 her ze Západozemí


Druhý díl působí daleko svižnějším dojmem a rozhodnutí hráče mají daleko větší dopad na zpřístupnění budoucího obsahu (respektive jeho uzavření). Už v prvním aktu musí hráč učinit rozhodnutí, které ho donutí se vydat na jednu ze dvou větví příběhu – v každé se setká s jinými postavami, úkoly a cílem. Dalo by se tedy říci, že se jedná o dvě hry zároveň.


Přes značná vylepšení přetrvával relativně omezený herní prostor (nesrovnatelný se sérií TES nebo Gothic). Vznikl nový problém v podobě neblaze proslulých QTE během klíčových soubojů. Avšak jako celek Zaklínač 2: Vrahové králů funguje skvěle dodnes. Vylepšená edice se posléze dostala i na Xbox 360 spolu s novým obsahem.


Další úspěch byl jen otázkou času

S dosavadní prezentací polského vývojářského studia nemohlo být pochyb o kvalitě závěru trilogie. Zaklínač 3: Divoký hon (2015) není dokonalou hrou, ale udělala vše, co by správný závěr kvalitní série měl udělat.



Odstranil neduhy svých předchůdců, tedy především omezenost herního prostředí. Když studio mělo dobré základy a početný tým, tak mohlo realizovat vše, co si přálo.

Třetí díl má daleko více příběhově společného s knižní předlohou. Geralt opět pátrá po své schovance Ciri a čelí hrůze Divokého honu.

Přepracování zakázek na monstra byl dobrý tah. Hratelnost se tak daleko více koncentruje okolo Geraltova řemesla. Jejich zpracování se liší od tradičního pojetí vedlejších úkolů. Oplývají zajímavým příběhem a hráč se tak nikdy neocitne v rutině jejich plnění. Konceptem zpracování připomínají povídkové sbírky předlohy. Lze tak vidět, že hrdina je pouhým zaklínačem, nikoliv zachráncem světa.


Soubojový systém nyní působí daleko přirozeněji a elixíry lze používat i během boje. Svou premiéru si zde odbyly létající bestie, kvůli nimž byla do hry zavedena kuše i přes rozpor s pravidly Vlčí školy. Vesemir má pro to však logické vysvětlení – doba jde kupředu a zaklínači stárnou. Když je už řeč o starých známých, v rozsáhlém herním světě nesmí chybět Geraltův věrný oř, Klepna.


Nemáte konzoli? Nevadí! Co nejlepšího si můžete zahrát dnes na počítači?


Studio hru podpořilo dvěma rozsáhlými přídavky Srdce z kamene a O víně a krvi, které ještě navýšily již tak monstrózní herní dobu a obohatily tamější svět o pro čtenáře známé lokace a postavy. Oba dodatky se prezentovaly jako obyčejná DLC, ale nabídly obsah na desítky hodin. Nejednalo se pouze o přibalení několika misí navíc, ale o samostatné příběhy srovnatelné s původní kampaní.



Dále přinesly expanze v obou případech komplexní modifikaci hratelnosti, jelikož hráč dostal do vínku nové možnosti kombinování jednotlivých dovedností, schopností a úpravy předmětů. Druhý zmíněný datadisk přináší zcela novou lokaci, která svojí rozsáhlostí konkuruje původním oblastem základní hry.

Na videoherní sérii Zaklínače je možné vidět onu honbu za stále kvalitnějším obsahem, věrnějším zpracováním knižní předlohy a uspokojením požadavků fanoušků. Zaklínač 3: Divoký hon srší detailností, citlivostí a nápaditostí nezávislé hry s produkcí AAA titulu. Velmi dobrá práce, velmi dobrá.

Mimo hlavní trilogii

Velkou trojici samozřejmě doplňuje několik podpůrných titulů. Málokdo si pravděpodobně vzpomene na The Witcher: Crimson Trail od Breakpoint pro mobilní telefony. Titul vznikl za účelem posílení marketingu hry Zaklínač v roce 2007.


Akční rubačka disponovala soubojovým systémem navazujících komb a temnou atmosférou. Skvělá jednohubka do autobusu nebo na školní přestávky. The Witcher: Versus se pokoušel svézt na vlně popularity flashovek jako Gladiatus. Projekt již není funkční.



Zaklínačské hry se dočkaly větší pestrosti až po vydání druhého dílu a po oznámení třetího. Firma si tehdy již byla jista svou pozicí na herním trhu a mohla rozšířit své pole působnosti.


The Witcher Adventure Game (2014) představuje realizaci deskové hry převedené na počítače a mobilní zařízení.

Hráč si může vybrat jednu ze známých postav a hrát online nebo offline s kamarády. Jedná se o levnou a přístupnou alternativu k pravé deskovce, která je též k sehnání i v české lokalizaci.

Výhradně mobilním titulem je The Witcher Battle Arena (2015); MOBA, která staví proti sobě známé postavy z videoherní série v nelítostných soubojích. Nejde o bůhvíjak kvalitní titul, ale jeho exkluzivita na iOS a Android mu dává určitou konkurenceschopnost.


Blok o vedlejších titulech uzavírá Gwent: The Witcher Card Game. Jedná se o rozvinutí minihry gwentu ze třetího Zaklínače. Paradoxně se jednalo o jednu z nejopěvovanějších součástí třetího dílu, i přesto že šlo o nápad šitý horkou jehlou na poslední chvíli.



Fyzická podoba jednotlivých balíčků se dokonce nacházela ve sběratelských edicích původní hry a následných datadisků. Jejich hodnota už dnes překonala pořizovací cenu. Tištěná forma byla plně hratelná, dodnes se fanoušci pravidelně scházejí na přátelské turnaje.


Špatná zpráva: Pokud si pamatujete tyto hry, jste už vážně staří!


Díky své vysoké míře hratelnosti, jednoduchým pravidlům, širokému prostoru pro taktizování a propracované malbě karet může z iterace původního prototypu vzniknout poměrně hodnotný titul pro celou značku. V době publikace článku se titul nachází v uzavřené betaverzi.


Příběh Geralta skončil, ale svět Zaklínače žije dál

Vývojáři již několikrát řekli, že příběh Geralta z Rivie byl jasně ukončen v posledním díle. Návrat k univerzu autora není však vyloučen. Vývojáři v CD Projekt RED milují svou práci a jsou fanoušky her, které vytváří, a proto se není třeba bát dalšího případného dílu inspirovaného alespoň tamním světem.

Andrzej Sapkowski je pochopitelně dodnes spojován se značkou Zaklínače. Přestože s ním příběhové části scénáristi herní série konzultovali, rád upozorňuje na to, že se nejedná o kanonické pokračování. Prý nelze spojovat příběhy dvou různých médií. Úspěch herního příběhu nicméně respektuje a nehodlá jej nijak překrývat svojí prací.

Brzy bychom se také mohli dočkat filmového zpracování, které bylo vloni oficiálně povrzeno. Geralt z Rivie se sice dočkal před lety polského zpracování na televizní obrazovky, ale všichni (včetně autora předlohy) se shodují na tom, že se pokus nevyvedl. 

Napište váš názor

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Využíváme Akismet k redukci spamu. Zjistěte více.

Přidat na Seznam.cz
Nahoru